Legislativní změny ve mzdách v roce 2013

Jak se již stalo zvykem, začátkem roku vstupuje v platnost řada nových zákonů. Ani mzdová oblast není výjimkou. Pojďme se podívat blíže na přehled nejdůležitějších změn, kterých se v letošním roce dočkáme.

Diskutovaný stabilizační balíček

Asi nejdiskutovanějším zákonem byl na přelomu roku tzv. „stabilizační balíček“ – tedy zákon 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů. U něj ještě několik dnů před koncem roku 2012 nebylo jasné, zda skutečně od 1. ledna 2013 vstoupí v platnost. Jeho legislativní cestu na poslední chvíli svým podpisem ukončil prezident republiky a definitivně tak potvrdil zavedení solidární daně a další změny na přechodné období let 2013-2015.

Zavedení solidární daně

Jde o zvýšení daně o 7 % u poplatníků s vyššími příjmy. Solidární dani bude podléhat ta část ročních příjmů, která převyšuje 48násobek průměrné mzdy, tedy 1 242 432 Kč. U zaměstnanců s měsíčním příjmem vyšším než 103 536 Kč (čtyřnásobek průměrné mzdy) bude zaměstnavatel srážet a odvádět příslušnému finančnímu úřadu zálohu na solidární daň, a to již za daný měsíc bez ohledu na výsledný roční příjem. Dotčené zaměstnance nemine podle ustanovení § 38g odst. 4 zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, povinnost podat daňového přiznání za rok, ve kterém překročili uvedený limit (stačí jednou v průběhu zdaňovacího období). Za příjem se považuje čistý příjem z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a u zaměstnanců úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Nezohledňuje se tedy tzv. superhrubá mzda.

Zrušení stropu na veřejné zdravotní pojištění

Souhrnnou novelou 500/2012 Sb., tzv. stabilizačním balíčkem, je do zákona 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, vloženo ustanovení, které ruší maximálního vyměřovací základ na veřejné zdravotní pojištění. Opatření se dotkne zaměstnanců s vysokými příjmy (více než 150 822 Kč měsíčně) i osob samostatně výdělečně činných, kteří budou platit zdravotní pojištění z plné výše svého výdělku. V těchto případech je nutno počítat se zvýšením odvodů poplatníka, ale také s nárůstem mzdových nákladů pro zaměstnavatele. Naopak nárůst příjmů si tímto opatřením zajistí zdravotní pojišťovny.

Zrušení základní slevy na poplatníka u starobních důchodců

Slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč za zdaňovací období nebude možné uplatnit u poplatníka, který k 1. lednu 2013 pobírá starobní důchod. Část pracujících důchodců se pokusila využít doslovného znění zákona a výplatu důchodu si k 1. lednu 2013 pozastavila se záměrem nepřipravit se o slevu. Podle daňové správy si však tuto slevu nemohou uplatnit. Z tiskové zprávy Generálního finančního ředitelství totiž vyplývá, že tento postup bude posuzován orgány finanční správy jako zneužití práva se všemi důsledky vyplývajícími z daňového řádu.

Toto stanovisko je velmi důležité pro mzdové účetní, které by měly být velmi opatrné při uplatňování slev u této skupiny zaměstnanců. Pracující důchodce, který je přesvědčen o oprávněnosti nároku, si jej může uplatnit po skončení roku v daňovém přiznání.

Zvýšení sazby srážkové daně pro nerezidenty

Sazba srážkové daně pro nerezidenty se zvyšuje z 15 na 35 %, týká se však pouze nerezidentů ze států, se kterými nemá Česká republika uzavřenu dohodu o zamezení dvojího zdanění.

V roce 2013 nás čekají ještě DALŠÍ změny…

II. pilíř důchodové reformy (důchodové spoření)

Od ledna 2013 zahájila svou činnost penzijní reforma a to včetně II. pilíře. Rozhodnutí, zda do tohoto pilíře vstoupit, činí každý zaměstnanec sám za sebe. Pro ty zaměstnance, kteří se rozhodnou účastnit důchodového spoření, plyne několik povinností a sankcí za jejich neplnění. Nejdříve je nutné uzavřít smlouvu o důchodovém spoření s vybranou penzijní společností. Následně je povinností zaměstnance písemně informovat zaměstnavatele o datu vzniku účasti ve II. pilíři.

Ačkoliv tento pilíř ovlivňuje pouze odvody zaměstnanců, nikoliv platby zaměstnavatele, zvýší se zejména zaměstnavatelům administrativní zátěž a rozšíří se jejich povinnosti (odvod záloh na pojistné, hlášení o odvedených zálohách na pojistné, podávání ročního vyúčtování).

Výše sazeb pojistného na sociální zabezpečení:

Zaměstnavatel: 25 % (zůstává nezměněna)
Zaměstnanec bez účasti na důchodovém spoření: 6,5 % (zůstává beze změny)
Zaměstnanec s účastí na důchodovém spoření: 8,5 % (ze stávajících 6,5 % budou 3 % přesunuta do II. pilíře za současného přidání dalších 2 % z hrubé mzdy, celkový příspěvek na důchodové spoření bude tedy 5 %).

III. pilíř důchodové reformy

Dále se zavádí možnost účasti na doplňkovém penzijním připojištění a možnost odejít do tzv. předdůchodu. Upravuje se poskytování maximálního státního příspěvku (měsíční vklad účastníka ve výši 1 000 Kč místo 500 Kč v roce 2012), změna v nezdanitelné části základu daně ve výši příspěvků účastníka (nově lze odečíst příspěvek účastníka po snížení o 12 000 Kč namísto 6 000 Kč v loňském roce).

Zvýšení limitu pro příspěvky zaměstnavatele do III. pilíře

Osvobozený příspěvek zaměstnavatele na penzijní pojištění, penzijní připojištění či životní pojištění zaměstnance se zvyšuje z 24 000 Kč na 30 000 Kč ročně.

Ruší se snížené sazby minimální mzdy

Od roku 2013 se již nebudou používat snížené sazby minimální mzdy pro mladistvé, absolventy nebo poživatele invalidních důchodů. Nově platí pro všechny jednotná sazba minimální mzdy.

Pro rok 2013 zůstává výše minimální měsíční mzdy 8 000 Kč (při 40hodinové týdenní pracovní době). Zde je opět nutné připomenout nutnost dodržování nejnižší úrovně zaručené mzdy. Podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací je vládním nařízením stanoveno osm skupin a jim přiřazená minimální výše měsíční mzdy (hranice 8 000 Kč platí pro nejnižší úroveň).

Průměrná mzda

Od průměrné mzdy každoročně vyhlašované ministerstvem práce a sociálních věcí se odvíjí například výše maximálního vyměřovacího základu, výše záloh pro OSVČ, spojována je také se solidární daní. Platná průměrná mzda pro rok 2013 činí 25 884 Kč.

Výše maximálních vyměřovacích základů:

Sociální zabezpečení – 1 242 432 Kč (48 x 25 884 Kč)
Zdravotní pojištění – zrušen!

Náhrada mzdy při pracovní neschopnosti

I nadále bude v roce 2013 zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy v době prvních tří týdnů dočasné pracovní neschopnosti. Náhrada mzdy přísluší ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku zaměstnance. Jako každý rok dojde ke změně redukčních hranic pro rok 2013. Od 22. kalendářního dne nemoci náleží zaměstnanci nemocenská. Změnou opět bude výše redukčních hranic pro stanovení základu pro výpočet dávek.

Změna sazeb cestovních náhrad

V roce 2013 se zvyšují sazby stravného (§ 163 odst. 1 zákoníku práce), snižuje se náhrada za používání vozidel (osobní silniční motorová vozidla 3,60 Kč za 1 km jízdy). V neposlední řadě se také zvyšuje průměrná cena za 1 litr pohonných hmot (36,10 Kč u benzinu 95 oktanů, 38,60 Kč u benzinu 98 oktanů, 36,50 Kč u motorové nafty). Vyhláškou 392/2012 Sb. se mění také zahraniční stravné.

Změna struktury daňové správy

Od 1. ledna 2013 dochází ke změnám struktury finanční správy. Z původních 199 finančních úřadů bylo výběrem daní nově pověřeno pouze 14 finančních úřadů umístěných v krajích a Specializovaný finanční úřad se sídlem v Praze, který vznikl již loni v lednu. Čtrnácti krajským finančním úřadům jsou v bankovních účtech přiděleny nové matrikové části, v této souvislosti je třeba dát proto pozor zejména na změnu čísel účtů pro odvod daní, která je platná od 1. ledna 2013!

Exekuce

V letošním roce se také významným způsobem mění postup při provádění výkonu rozhodnutí a exekuce z dávek nemocenského pojištění, a tedy způsob spolupráce zaměstnavatele s okresními/pražskými správami sociálního zabezpečení.

Závěr

Zákonodárci tradičně nezklamali a změn pro tento rok připravili opravdu dost. Novinky se objevily zejména v oblasti daní a důchodové reformy, stejně jako ve zdravotním i nemocenském pojištění. Doufejme, že pro příští rok už nebudeme vystaveni zmatku a složitému procesu schvalování velkého množství zákonů. Přineslo by to větší přehled a jasno pro všechny občany, stejně jako větší stabilitu podnikatelského prostředí.

Lenka Zalabáková