Zhruba po dvaceti letech se na Právnické fakultě Univerzity Karlovy objevil Roger Scruton. Absolvent Cambridge University má k České republice blízký vztah. V roce 1979 se totiž podílel na činnosti tzv. „podzemní univerzity“, bytových seminářů pro ty, kteří kvůli režimu nemohli studovat na vysokých školách. Václav Havel mu proto v roce 1998 udělil Medaili za zásluhy prvního stupně. Roger Scruton je členem českého PEN klubu, Společnosti pro vědy a umění a spoluzakladatelem Vzdělávací nadace Jana Husa. Scruton se sám sebe označuje především jako filozofa, ale vyniká také jako spisovatel, profesor, estetik, politolog anebo znalec vín. Během svého života stačil napsat přes čtyřicet knih, složit dvě opery nebo editovat The Salisbury review. V současnosti působí jako hostující profesor na Oxfordu, na University of St Andrew ve Skotsku a jako hostující školitel na American Enterprise Institute in Washington DC. Britský politolog je také čestným členem Spolku českých právníků Všehrd. Do Prahy přiletěl výhradně na pozvání Všehrdu, kvůli přednášce na pražské právnické fakultě. „Pozváním byl velice potěšen. Díky jeho velkému časovému vytížení jsme však museli termín dohodnout téměř rok předem. Nakonec se vše podařilo a Roger Scruton mohl tak vystoupit se svou přednáškou na půdě Právnické fakulty po více než dvaceti letech,“ řekl Adam Vojtěch, starosta Všehrdu.

Tématem přednášky byla „Globální politika a národní stát“. Prvním okruhem profesora Scrutona byla „Naše situace v Evropě“. Současný stav označil za přelomový. Jednak z důvodu sociální situace, zejména poklesu náboženství a ztrátě jistot. K negativnímu rozpoložení Evropy podle něj přispívá také hospodářská situace a ztráta konkurenceschopnosti s Indií a Čínou nebo politická situace spolu s poklesem národní loajality. „Intelektuální elity bez jistot mohou žít, nebo si to alespoň myslí, ale běžný člověk je ke svému životu potřebuje. Ale kde si je má vybudovat, když tam, kde byly předešlé jistoty zbořeny, zůstala jen spoušť?“ řekl. Profesor Scruton poté nastínil nejdůležitější otázky, kterým bychom se z hlediska „národního státu“ měli zabývat. Co to znamená být našinec? Je péče o přírodu, životní prostředí a ochranu „domova“ možná bez konceptu národní identity? Je „vlast jako domov“ romantický názor? „Kvůli úpadku vlastenectví jsme ztratili i respekt a s ním i poslušnost, která je ctností osob, jimž je vládnuto,“ řekl a dodal, že je pro odpovědi na položené otázky důležitý pojem „oběť“. „Lidé v minulosti oběti dělali. Oběti jsou ale možné jen tehdy, pokud máme „veřejného ducha“ a ústavu,“ uzavřel téma.

Profesor Scruton se následně zaměřil na region střední Evropy. „Mladí lidé už ani neví, co se v jejich zemích stalo. Lidská důvěra je slabá všude a vzdálenost zvyšuje nedůvěru,“ řekl. Lidé podle něj totiž věří své rodině a přátelům, tuzemským politikům ale mnohem méně a politikům v EU už vůbec. „Proto jsou rozhodnutí EU brána s takovým despektem a nedůvěrou až do té míry, že by se dala považovat za šikanu.“ Roger Scruton také řekl, že prostředky, které mají vést ke spolupráci zemí, mohou být stejnými prostředky, které vedou k jejich využívání. Studentům práv zdůraznil, že ani nový způsob soudnictví, který Unie přinesla, nevzbuzuje v lidech mnoho sympatií. „Mezinárodní soudy, jejichž soudci osobně nenesou zodpovědnost za chybná rozhodnutí a nemusejí s nimi žít, rozhodují o osudech členských států,“ řekl s tím, že se v dnešní době silně rozmáhá tzv. „human rights industry. Závěrem přednášky se věnoval tématu politických elit a iluzi, kterou ve společnosti tvoří. „Nemůžete lidem vládnout bez mýtů. Tím, že jsme zbořili ty staré, se musíme rozhodnout, zda budeme pokračovat bez nich, nebo jestli si vytvoříme nové,“ uzavřel svůj výstup na pražské právnické fakultě.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz