JUDr. Martin Vychopeň, předseda České advokátní komory vysvětlil, že pořádá tiskovou konferenci, aby mohl vyvrátit nesprávně interpretované informace o nákladech řízení a odměnách advokátů. „Nepřesnost je stále větší. Proto poskytneme korektní, správné, přesné a ověřitelné informace. Chceme vyvrátit pochybné analýzy, které na adresu české advokacie v posledních týdnech publikovala v médiích obecně prospěšná společnost Člověk v tísni,“ řekl a popsal aktuální právní úpravu v oblasti druhů nákladů řízení (soudní poplatek, odměna za právní zastoupení, DPH, svědečné, tlumočné apod. dle §137, odst.1 o.s.ř.). JUDr. Tomáš Sokol, člen odvolací kárné komise ČAK, řekl, že advokát obvykle poskytuje právní službu za peníze. Zdůraznil to, že o tom, „jaké peníze“ to budou, rozhoduje soud podle právního předpisu. „Není to nic, co by si účtoval advokát svévolně, je to částka, kterou přiznává soud a rozhoduje o ní,“ řekl s tím, že pozornost vzbudila hlavně paušální úprava nákladů. JUDr. Vladimír Papež, předseda sekce pro advokátní tarif ČAK poté médiím vysvětlil historii vyhlášek ministerstva spravedlnosti v této oblasti. Poukázal zejména na, dle České advokátní komory, systémově chybnou vyhlášku 484/2000 Sb.

V čem se analýzy obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni mýlí? První tabulka ukazuje, dle České advokátní komory, nesmyslné sazby, které zveřejnil analytik Člověka v Tísni, Daniel Hůle:

„Pokud se chcete soudit, zaplatíte soudní poplatek, zaplatíte odměnu právního zástupce, daně a další záležitosti. Proto, abychom vysvětlili, jaké jsou opravdové náklady řízení a jaká je odměna advokáta, jsme vytvořili tabulku,“ řekl Martin Vychopeň. V následujících tabulkách jsou vodorovně znázorněna finanční pásma hodnoty sporu. V prvním sloupci jsou uvedeny odměny za celé řízení. Z celkových nákladů řízení dlužníka (který nese pod tíhou toho, že prohrál spor) jsou pak v posledním sloupci uvedeny částky, které tvoří odměnu advokáta dle advokátního tarifu.

Martin Vychopeň poté uvedl situace, které laická veřejnost stále nedokáže plně oddělit:„Soudní řízení skončí rozsudkem a výrokem, že dlužník musí zaplatit. Pokud tak dlužník dobrovolně neučiní, má věřitel právo požádat advokáta, aby ho zastupoval v exekučním řízení. Je to pouze jeho právo a jen tehdy, pokud dlužník nezaplatí, co má.“ 

Matematický součet nákladů obojího řízení ukazuje následující tabulka:

„Jsem přesvědčen, že takto nastavené náklady řízení jsou v souladu nejenom s obecnou spravedlností, ale vyhovují i nálezům ÚS. Aby se věřitelé nebáli vymáhat svá práva a nevymáhali je nelegálně,“ uzavřel téma odměn advokátů Martin Vychopeň. Tomáš Sokol se poté věnoval ukázce toho, jak jsou pohledávky vymáhané z pohledu advokáta v praxi. „Smyslem této informace není obhájit příjmy advokáta. Ty si advokát může domluvit s klientem a nikomu do toho nic není. Spor je o tom, kdo ponese náklady vymáhání. Doposud to je dlužník, to nám přijde spravedlivé. Vznikla skupina, která stojí za tím, že by měl hradit věřitel,“ řekl.  Za dobu 15ti let jeho kancelář  řešila přes 2mililony případů opakovaných žalob, na kterých advokáti strávili téměř dva a půl milionu odpracovaných hodin. „Tento objem hodin musí být do vymáhání opakovaných pohledávek investován. Někdo tuto základní režii musí zaplatit. Je zde časová pracovní investice. Tvrzení, že se zmáčkne knoflík a vyjede žaloba je nesmyslné,“ řekl a ukázal rozpis jednotlivých druhů činností a hodinové dotace práce advokáta. Setkání zástupci České advokátní komory uzavřeli výzvou, aby se v případě nejasností kdokoliv obrátil na komoru pro vysvětlení a podání informace k případům.

Zdroj dat - tabulek: ČAK

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz