podnikání

Uplatňování přihlášek pohledávek do insolvenčního řízení a jejich přezkum

Soudní výkon rozhodnutí či exekuční řízení je proces vymáhání pohledávek za dlužníkem z pozice jednotkového věřitele (s výjimkou, kdy např. do exekuce může jiný věřitel podat přihlášku; stranou pak zůstává otázka, jaké je pak uspokojení i tohoto dalšího věřitele). Naproti tomu insolvenčnímu řízení se říká hromadná exekuce. Jednou ze základních…

Průlomový nález Ústavního soudu v oblasti souběhu funkcí

Nedávný nález Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 190/15 ze dne 13. 9. 2016, může změnit doposud zastávanou praxi a názor nejen obecných soudů, ale i Nejvyššího soudu České republiky. Tento ústavní nález se týká problematiky souběhu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace (např. jednatele či člena představenstva) a zaměstnance v pracovním…

Osoba skutečného majitele po novele AML zákona

Dne 1. ledna 2017 nabyl účinnost zákon č. 368/2016 Sb., který do českého právního řádu implementuje tzv. čtvrtou směrnici o AML[1] (dále jen „Směrnice“). Tento zákon podstatně novelizoval zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML Zákon“) a některé související…

Prokazování tzv. skutečného majitele ve veřejných zakázkách

S účinností zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“), vznikla právnickým osobám v pozici vybraných dodavatelů nová povinnost, a sice jako podmínku pro uzavření smlouvy odkrýt zadavateli své skutečné majitele podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu…

Určování příslušnosti českých soudů k zahájení insolvenčního řízení v návaznosti na evropské úpadkové právo

Již za přibližně půl roku pozbyde po 15 letech své účinnosti historicky první přímo použitelný předpis Evropské unie, jenž reguloval insolvenční řízení s evropským prvkem, tedy Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení (dále jen „Insolvenční nařízení“). Na jeho místo pak s účinností ke dni 26. června 2017 vstupuje…

Vůně jako předmět duševního vlastnictví – ochranná známka (3. díl)

Na předchozí články věnované vůni a její ochraně prostřednictvím některých institutů průmyslového práva navazuje následující, v pořadí již třetí článek. Tentokrát se jeho obsah zaměřuje na ochranu vůně z pohledu známkového práva. Cílem tohoto příspěvku je zejména zhodnocení možné ochrany vůně prostřednictvím registrace ochranné známky, přičemž se…

Soukromoprávní vymáhání náhrady škody v oblasti hospodářské soutěže v ČR a nový zákon o náhradě škody

S porušováním pravidel hospodářské soutěže, ať už ve formě kartelových dohod, zneužití dominantního postavení nebo jiné, se setkáváme téměř každodenně. Je v širokém povědomí odborné i laické části veřejnosti, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dohlíží nad veřejnoprávním vynucováním soutěžních pravidel a často se uchyluje k ukládání pokut za…

Zástavní právo k závodu II.

V tomto druhém díle minisérie na téma zástavního práva k obchodnímu závodu pojednáme především o okamžiku vzniku zástavního práva k nemovité věci, která je součástí zastavovaného obchodního závodu a zápisu takového zástavního práva do katastru nemovitostí. V nedávno publikovaném článku Zástavní právo k závodu I. jsme se zaměřili na řádné vymezení…

Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky – skutečně (ne)praktická pomůcka?

Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky (dále také jako „JEO“) je nástroj, jehož cílem je snížení jak administrativní tak i finanční náročnosti účasti v zadávacím řízení. Prostřednictvím tohoto instrumentu totiž jednotliví dodavatelé v rámci prokazování splnění podmínek účasti mohou předložit standardizované čestné prohlášení namísto…

Procesní plná moc od právnické osoby

Účastníkem soudního nebo jiného řízení vedeném orgánem veřejné moci může být také právnická osoba. V tomto příspěvku se budu zabývat tím, jak jednotlivé procesní předpisy upravují udělení (podepsání) procesní plné moci za právnickou osobu.

K některým způsobům prokázání technické kvalifikace dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Účelem zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) má být, mimo jiné, usnadnění aplikace procesu zadání veřejné zakázky ze strany jednotlivých zadavatelů v praxi. Oproti zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 30.09.2016 (dále jen „ZVZ“), by mělo dojít ke snížení zbytečného formalismu v…

O rozhodování o orgánech společností vlastněných obcemi

Není výjimkou, když obce zakládají k plnění svých úkolů společnosti, na které část svých činností delegují. Jedná se zejména o společnosti s ručením omezeným, narazit můžeme i na společnosti akciové. Tyto společnosti se nejčastěji zabývají odpadovým hospodářstvím, technickými a úklidovými službami, péčí o majetek, správou bytů a v některých…

Vůně jako předmět duševního vlastnictví – patentová ochrana (2. díl)

Vůni lze obecně označit jako směs esenciálních olejů a aromatických látek vydávajících specifický čichový vjem. Vzhledem k tomu, že ochrana vůně prostřednictvím institutů práva průmyslového vlastnictví je poměrně stručně upravenou a mezi odbornou veřejností nepříliš často řešenou otázkou, rozhodli jsme se jí věnovat více článků a zaměřit se na…

Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky podle nového zákona

Stanovení předpokládaného hodnoty veřejné zakázky je jednou z klíčových povinností zadavatele. Na základě výše předpokládané hodnoty Zadavatel totiž určí režim veřejné zakázky, tj. zda zadávací řízení proběhne v podlimitním nebo nadlimitním režimu či proběhne výběrové řízení postupem pro veřejné zakázky malého rozsahu. Zákon č. 134/2016 Sb., o…

Role ekonomické analýzy v soutěžním právu

Soutěžní právo vychází z ekonomie. Soutěžní úřady, regulátoři a společnosti se řídí závěry ekonomické teorie – jejich týmy zahrnují jak právníky, tak ekonomy. Ekonomická analýza a argumentace může pomoci při právní obhajobě různých realizovaných či zvažovaných podnikatelských kroků z pohledu soutěžního…

Odpovědnost při prodeji podílu v obchodní společnosti

Při prodeji podílu v obchodní společnosti bývá mezi prodávajícím a kupujícím řešena otázka, kdo a v jaké míře ponese odpovědnost za stav prodávané společnosti. Zájmem prodávajícího bývá tuto odpovědnost vyloučit, či alespoň co nejvíce omezit. Kupující se naopak snaží odpovědnost za stav společnosti v co nejvyšší míře přenést na prodávajícího. V…

Elektronický podpis ve světle eIDAS

Dne 1. července letošního roku nabylo účinnosti nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „Nařízení eIDAS“), jehož cílem je budování důvěryhodnosti on-line…

Revoluce ve veřejných zakázkách: Už jste připraveni?

Dne 1. 10. 2016 vstoupil v účinnost nový zákon o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb., dále jen „ZZVZ“), zveřejněný ve Sbírce zákonů na konci letošního dubna. Důvodem pro vydání nového zákona byly tři evropské směrnice z roku 2014 – tzv. obecná zakázková směrnice 2014/24/EU, sektorová směrnice 2014/25/EU a koncesní směrnice…

Založení právnické osoby – obchodní společnosti

V posledních letech, nejen v souvislosti s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neustále roste počet společností. Zatímco v roce 2013 podle původního zákona č.40/1964 Sb., občanský zákoník, byl počet nově vzniklých společností s ručením omezeným 22 227, v roce 2015 se už jednalo o 26 104 společností. Nárůst tedy činil 15%.

Vůně jako předmět duševního vlastnictví – autorskoprávní ochrana (1. díl)

Vůně, parfém, aroma či buket. Jinými slovy synonyma pro obecné označení směsí esenciálních olejů a aromatických látek, jež v nás zanechávají specifické čichové vjemy. Vzhledem k tomu, že čichový vjem je jedním z faktorů ovlivňujících lidské emoce, náladu a také paměť, lze vůni bezpochyby považovat za jeden z prvků schopných od sebe odlišit…