veřejná správa

Prokazování tzv. skutečného majitele ve veřejných zakázkách

S účinností zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“), vznikla právnickým osobám v pozici vybraných dodavatelů nová povinnost, a sice jako podmínku pro uzavření smlouvy odkrýt zadavateli své skutečné majitele podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu…

Potřeba oportunity v trestním řízení proti právnickým osobám

Dne 9. listopadu 2016 byl na tomto serveru publikován článek s názvem „Proč nejsou stíhány územní samosprávné celky“. V nadpisu tohoto článku chyběl otazník. Jeho autor totiž předpokládal nalezení odpovědi v tom, že jejich trestní postih je - i přes splnění všech formálních podmínek podle zákona č. 418/2011 Sb. - ve své podstatě zcela…

Implicitní volba doručovací adresy ve správním řízení

Volbu doručovací adresy lze ve správním řízení provést i podpisem protokolu, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 4 As 40/2016, ze dne 30. 3. 2016. Přestože je žádost o doručování na zvolenou doručovací adresu podáním, volbu adresy pro doručování lze provést implicitně, např. tak, že účastník podepíše protokol, v němž je…

Kdy je nově prostý elektronický podpis rovnocenný s podpisem vlastnoručním?

Letos na podzim nabyl účinnosti nový zákon upravující elektronické podpisy. Zákon kromě jiných změn přináší i podstatné uvolnění požadavků kladených na elektronické podepisování dokumentů v soukromoprávních vztazích. Nový zákon totiž umožňuje použít pro právní jednání soukromých osob vůči sobě navzájem jakoukoliv formu elektronického podpisu, tedy…

Kácení dřevin v okolí železniční dráhy po novele zákona o dráhách účinné ke dni 1. 4. 2017

Pozornost odborné a laické veřejnosti již před delší dobou zaujaly spory o to, kdo má povolovat kácení dřevin v okolí železničních tratí. Střetávaly se zde totiž různé právem chráněné zájmy a rovněž působnost různých správních úřadů. Tato problematika je dodnes poměrně živá a to dokonce natolik, že se zákonodárce rozhodl vyřešit případné problémy…

Postavení příjemce dotací: Nejvyšší správní soud opět zasáhl

Rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu pomalu skládá mozaiku odpovědi na otázku, jaké je skutečné postavení poskytovatele a příjemce dotace. Ve svém rozsudku 6 Afs 2/2016 ze dne 30. listopadu 2016 v rámci řízení o kasační stížnosti potvrdil názor stěžovatele, že pokud se příjemce dotace řídí příslušnými Pravidly pro poskytnutí dotací a…

Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky – skutečně (ne)praktická pomůcka?

Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky (dále také jako „JEO“) je nástroj, jehož cílem je snížení jak administrativní tak i finanční náročnosti účasti v zadávacím řízení. Prostřednictvím tohoto instrumentu totiž jednotliví dodavatelé v rámci prokazování splnění podmínek účasti mohou předložit standardizované čestné prohlášení namísto…

K některým způsobům prokázání technické kvalifikace dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Účelem zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) má být, mimo jiné, usnadnění aplikace procesu zadání veřejné zakázky ze strany jednotlivých zadavatelů v praxi. Oproti zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 30.09.2016 (dále jen „ZVZ“), by mělo dojít ke snížení zbytečného formalismu v…

O rozhodování o orgánech společností vlastněných obcemi

Není výjimkou, když obce zakládají k plnění svých úkolů společnosti, na které část svých činností delegují. Jedná se zejména o společnosti s ručením omezeným, narazit můžeme i na společnosti akciové. Tyto společnosti se nejčastěji zabývají odpadovým hospodářstvím, technickými a úklidovými službami, péčí o majetek, správou bytů a v některých…

Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky podle nového zákona

Stanovení předpokládaného hodnoty veřejné zakázky je jednou z klíčových povinností zadavatele. Na základě výše předpokládané hodnoty Zadavatel totiž určí režim veřejné zakázky, tj. zda zadávací řízení proběhne v podlimitním nebo nadlimitním režimu či proběhne výběrové řízení postupem pro veřejné zakázky malého rozsahu. Zákon č. 134/2016 Sb., o…

Lhůta k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy, aneb akt velmi podobný vyhlášce se uplynutím tří let nemůže změnit v nadústavní svátost

V září se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu zabýval otázkou, do jaké míry se stává opatření obecné povahy nedotknutelným a soudně nenapadnutelným tím, že uplyne tříletá lhůta od nabytí jeho účinnosti. Tato lhůta k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části byla do § 101b odst. 1 soudního řádu správního doplněna jeho…

Elektronický podpis ve světle eIDAS

Dne 1. července letošního roku nabylo účinnosti nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „Nařízení eIDAS“), jehož cílem je budování důvěryhodnosti on-line…

Revoluce ve veřejných zakázkách: Už jste připraveni?

Dne 1. 10. 2016 vstoupil v účinnost nový zákon o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb., dále jen „ZZVZ“), zveřejněný ve Sbírce zákonů na konci letošního dubna. Důvodem pro vydání nového zákona byly tři evropské směrnice z roku 2014 – tzv. obecná zakázková směrnice 2014/24/EU, sektorová směrnice 2014/25/EU a koncesní směrnice…

Změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se zaměřením na změnu de minimis

Dne 1. 10. 2016 vstoupil do účinnosti zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), který v řadě oblastí veřejného zadávání zavádí nová pravidla a postupy. Jednou z těchto oblastí je také problematika změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, která za předchozí právní úpravy činila teoretické i praktické…

Jak je to tedy s tím přezkumem závazných stanovisek?

Jedním z klíčových momentů pro úspěch žádosti o vydání správního rozhodnutí je získání souhlasného závazného stanoviska, jímž se k žádosti vyjadřuje jiný (dotčený) správní orgán. Pokud totiž toto stanovisko znemožňuje žádosti vyhovět, správní orgán rozhodující o žádosti ji musí bez dalšího zamítnout. Ani po získání souhlasného stanoviska nemá sice…

Alternativní možnosti dohledu nad zadáváním veřejných zakázek malého rozsahu

Veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) tvoří nezanedbatelný objem veřejných výdajů. Navíc v posledních letech musí být řada těchto zakázek zadávána skutečně veřejně prostřednictvím elektronických tržišť. Přesto při zadávání VZMR dochází někdy ze strany zadavatelů k netransparentním postupům či přímo k diskriminaci některých dodavatelů…

Vyhláškou obce nelze regulovat provoz na komunikacích

Nálezem sp. zn. Pl. ÚS 18/16 ze dne 19. července 2016 zrušil Ústavní soud obecně závaznou vyhlášku obce Všeň č. 2 ze dne 30. 6. 2015, o místní úpravě provozu na veřejně přístupných účelových komunikacích v územním obvodu obce Všeň. Podstatou napadené vyhlášky bylo následující pravidlo: „Na vymezených místních účelových komunikacích se vylučuje…

Řízení o inovačním partnerství

K 1. říjnu 2016 nabyl účinnosti nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), který nahradil zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Nová právní úprava problematiky zadávání veřejných zakázek zavádí nejednu novinku, mimo jiné i dvě zcela nová zadávací řízení. Jedná se o řízení o inovačním partnerství a řízení pro zadání…

Změny v oblasti přestupkového práva – Co nás čeká a nemine?

Ve Sbírce zákonů přibyly dva nové zákony upravující oblast přestupkového práva. Dne 1. 7. 2017 nabude účinnosti zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich ( z. č. 250/2016 Sb.) a zákon o některých přestupcích ( z. č. 251/2016 Sb.). Co nám tato nová úprava přinese a na co je třeba dát si pozor?

Svobodný přístup k externím právním analýzám zpracovaným za veřejné prostředky

Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 159/2015 – 32 ze dne 20. 7. 2016, si zaslouží pozornost širší právnické veřejnosti. Ačkoliv se nevěnuje složitým právním otázkám, ani neznamená obrat v dosavadní praxi o sto osmdesát stupňů. Jeho závěry jsou v podstatě pouze logickým popisem stavu věci, když vychází pouze z textu zákona. Je odůvodněn…