Obce jsou veřejnoprávními subjekty, nicméně v určitých situacích vstupují do soukromoprávních poměrů, v nichž mají postavení právnické osoby – korporace. V těchto ryze soukromoprávních poměrech jsou ve stejném postavení jako jejich smluvní partner. V rámci jednání o obsahu smlouvy a posléze ve smlouvě samotné, mohou být kromě obvyklých podmínek…
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“), který nabyl účinnosti teprve dne 1. 10. 2016 a jež plně nahrazuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, přináší do zadávacího řízení vedle celé řady změn také několik zcela nových institutů. Jednou z novinek v zadávacím řízení je možnost využití tzv. „předsunutého…
Zásada zákazu reformace in peius patří mezi jednu ze základních základ práva na spravedlivý proces. Vyjadřuje zákaz změny rozhodnutí k horšímu, tedy v neprospěch toho, kdo byl dotčen napadeným rozhodnutím a opravný prostředek sám podal nebo v jehož prospěch byl tento opravný prostředek učiněn. Zatímco v rámci trestního práva je tato zásada…
Dne 1. července 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich („ZOP“), kterým došlo k významnému posunu oproti dosavadní úpravě přestupků a správních deliktů. V tomto článku upozorňujeme na nejdůležitější změny, které ZOP přinesl.
Dlouho očekávané rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu („NSS“) ve věci kompetencí poskytovatelů dotací podle rozpočtových pravidel bylo vydáno 18. 4. 2017 a je od minulého týdne dostupné na oficielních stránkách NSS pod č. j.: 6 Afs 270/2015 – 48. Tím byl s konečnou platností vyřešen výkladový spor o to, jaká práva dává…
Krajský soud v Brně odmítl rybářské výpravy ÚOHS Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 29. 5. 2017 zrušil rekordní pokutu ve výši 1.659.993.000 Kč, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil v roce 2016 za tzv. velký stavební kartel. Stalo se tak z procesních důvodů, když soud konstatoval opakované překročení pravomocí ÚOHS při…
Obec, jakožto veřejnoprávní korporace, má při nakládání se svým majetkem určité zvláštní povinnosti vyplývající právě z jejího postavení jakožto subjektu veřejného práva. Hospodaření s majetkem obce musí proto být maximálně průhledné, účelné a veřejnosti přístupné.[1] Nezbytným předpokladem pro platnost dispozice s majetkem obce je zveřejnění…
V právní teorii stále přetrvávají spory o to, kdy, do jaké míry, a zda vůbec lze připustit nutnou obranu proti útokům úředních osob[1] (v praxi nejčastěji policistů). Často se v odborné literatuře dozvídáme, že obrana proti této kategorii osob není přípustná, neboť útok ve smyslu nutné obrany musí být objektivně protiprávní…
Smlouva uzavřená v rámci veřejné zakázky je smlouvou, jež by měla být z hlediska zadavatele nejlepší volbou z předložených nabídek. Jde tedy o vítěze soutěže, jež se pak samozřejmě koná z důvodů efektivního nakládání s veřejnými zdroji, jimiž zadavatel disponuje. Z tohoto pohledu by snad taková smlouva měla být Pareto-efektivní, jinak by neměla…
Ustanovení § 39 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) označované jako tzv. flexibilita kroků je novinkou právní úpravy ZZVZ. Toto ustanovení dává zadavateli možnost provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U…
Problematika obrany před imisemi hlukem z dopravy prostřednictvím soukromoprávní úpravy, zejména před hlukem způsobeným hustou dopravou, je stále velmi aktuálním tématem. Příkladem může být recentní rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 týkající se imisí hluku způsobených hustou dopravou v ulici V Holešovičkách.
Nabytí účinnosti nové právní úpravy zadávání veřejných zakázek, tj. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), s sebou přineslo velké množství změn týkajících se jak procesu zadávání veřejných zakázek, tak oblasti dozoru nad zadáváním veřejných zakázek. K zásadní změně došlo i v oblasti podávání podnětů k zahájení…
Jedním ze základních pilířů, na kterých spočívá zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), je výrazné zjednodušení procesu zadávání veřejných zakázek při dodržení zásady transparentnosti[1]. Toto zjednodušení procesu a snížení administrativní zátěže je zřetelné především ve fázi posuzování splnění podmínek účasti v…
V loňském roce v září byl vydán rozsudek s názvem Finn Frogne A/S, kterému předcházela předběžná otázka vznesená dánským Nejvyšším soudem. Dánský soud se dotázal na výklad článku 2 Směrnice 2004/18/ES[1] ve spojení s rozsudky Soudního dvora C-454/06 pressetext Nachrichtenagentur a C-91/08 Wall. Znovu se dotkl velmi diskutované problematiky, jakým…
Jakkoli v oblasti zadávání veřejných zakázek již delší dobu rezonuje otázka existence jakési zvýhodněné možnosti prokazování kvalifikace dodavatele prostřednictvím členů holdingu, není daná problematika v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) vůbec řešena, stejně jako ostatně nebyla výslovně řešena ani v předchozím…
Nejčastější metodou, jak cenu zatajit a nezveřejnit v registru smluv je podřazení ceny pod tzv. obchodní tajemství. Jedná se o obcházení zákona nebo o legální právní kličku k zastření ceny? Může být sankcí zrušení smlouvy?
Dne 1. 10. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“), jenž mimo řadu jiných významných změn v procesu zadávání veřejných zakázek explicitně ukotvil v § 6 odst. 1 zákona „novou“ zásadu přiměřenosti, kterou zadavatelé vedle zásady transparentnosti, a ve vztahu k dodavatelům též vedle zásady zákazu…
Počátkem letošního léta dozná správní právo trestní podstatných změn, které se plánovaly několik let.
Cílem tohoto článku je se v krátkosti zamyslet nad smyslem a účelem zpoplatnění podnětu k zahájení správního řízení z moci úředním, který byl do právní úpravy veřejných zakázek vtělen zákonem o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb., dále také jen „Zákon“).
Správní akty orgánů obcí (ale i krajů) jsou stále častěji mj. přezkoumávány v rámci správního soudnictví. Správní akty orgánů obcí (ale i krajů) jsou stále častěji mj. přezkoumávány v rámci správního soudnictví. Ve správním soudnictví platí, že je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Pro…
Soud poruší právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud rozhoduje o nákladech řízení podle § 146 odst. 2 věta druhá občanského...
Pokud Nejvyšší správní soud odmítne kasační stížnost jako opožděně podanou, přestože byla podána včas, odepře tím stěžovateli právo na přístup k soudu v rozporu s čl. 36...
Chov a pohyb hospodářských zvířat může v obecné rovině spadat do věcných oblastí přípustné obecní normotvorby podle § 10 písm. a) nebo c) obecního zřízení. Manévrovací prostor...
Ustanovení § 325 odst. 2 trestního řádu je potřeba ústavně konformně vykládat tak, že matkou "pečující o dítě" je i taková matka, jejíž dítě bylo svěřeno do pěstounské péče...
Vznese-li stěžovatelka hájitelné tvrzení o znásilnění ve stavu bezbrannosti v důsledku požití nadměrného množství alkoholu, vzniká státu, který je podle čl. 1 odst. 1 Ústavy...
