veřejná správa

Určení nadřízeného orgánu magistrátu vykonávajícího dozor nad usneseními, rozhodnutími nebo jinými opatřeními učiněnými městskými obvody nebo městskými částmi v samostatné působnosti

V následujícím článku se budeme věnovat problematice dozoru magistrátu statutárních měst nad usneseními, rozhodnutími nebo jinými opatřeními učiněnými městskými obvody nebo městskými částmi v samostatné působnosti. Zejména ve vztahu k určení nadřízeného orgánu magistrátu se jedná o záležitost, která není v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní…

NSS sjednotil judikaturu ve věci odvodu za porušení dotačních pravidel

V říjnu roku 2018 publikoval autor článek pod názvem „Dojde (konečně) ke sjednocení pravidel při porušení rozpočtových pravidel?“ V článku bylo pojednáno o nejednotné judikatuře Nejvyššího správního soudu v otázce porušení rozpočtové kázně příjemcem dotace, kdy pro příjemce dotace bylo zcela zásadní, který senát Nejvyššího správního soudu bude…

Obnovení způsobilosti účastníka zadávacího řízení na veřejnou zakázku v rozhodovací praxi správních a soudních orgánů

Obnovení způsobilosti účastníka zadávacího řízení neboli tzv. self-cleaning je právní úprava, kterou poprvé přinesl zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“). Od účinnosti ZZVZ začal být tento nástroj v zadávacích řízeních na veřejné zakázky využíván a v rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu…

Otázka uveřejňování skutečně uhrazené ceny ve vztahu k zákonu o registru smluv a zákonu o zadávání veřejných zakázek

Není dnes již žádným tajemstvím, že v rámci antikorupčního tažení celou společností i českým právním řádem spatřil světlo světa i zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), který dne 1. 7. 2016 s výjimkou ustanovení § 6 a § 7 nabyl účinnosti (dále…

K právu jiných osob nahlížet do spisů ve smyslu § 65 odst. 1 in fine trestního řádu

Právo nahlížet do spisů vedených o řízení je významným procesním právem a zároveň institutem, který je výslovně zakotven v mnohých procesních předpisech – ať už je upraven v rámci občanského soudního řízení, správního řízení, daňového řízení nebo právě v rámci řízení trestního, o němž níže pojednává tento článek. Stěžejní otázkou tohoto příspěvku…

Rozhodování o regresním nároku ručitele v rozhodčím řízení

Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1054/2018, ze dne 28. 11. 2018 znovu potvrdil, že je třeba při sjednávání rozhodčí doložky pamatovat na všechny vztahy mezi všemi osobami, které hodláme rozhodčí doložce a procesnímu řešení budoucího sporu před rozhodcem podřídit, neboť dosah ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 216/1994 Sb., o…

Nařízení (EU) č. 2018/389 - nová pravidla pro poskytovatele platebních služeb

Dne 27. listopadu 2017 bylo přijato Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/389, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy týkající se silného ověření klienta a společných a bezpečných otevřených standardů komunikace (Regulatory Technical Standards on Strong Customer…

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky je veřejnou institucí

Nejvyšší správní soud rozhodl rozsudkem ze dne 20. 2. 2019, sp. zn.: 6 As 282/2018 - 53, že Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen „Rozhodčí soud“ nebo „žalovaný“) je veřejnou institucí a povinným subjektem podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších…

Jistota v zadávacím řízení ve formě bankovní záruky a možnost její autorizované konverze

Zadavatel má možnost požadovat v zadávacím řízení dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) předložení jistoty za nabídku, avšak pouze pokud zároveň stanovil zadávací lhůtu (dobu vázanosti nabídkou) ve smyslu § 40 ZZVZ.

Malý dopravní význam aneb které komunikace (chodníky) nepodléhají povinné zimní údržbě?

Často se setkávám s názorem, že obec jako vlastník chodníku (místní komunikace)[1] takřka vždy odpovídá za škodu (újmu), kterou chodec utrpěl následkem pádu na zledovatělém či jinak neupraveném povrchu chodníku. Tento mýtus mající prapůvod v laické interpretaci tzv. „chodníkové novely“ z roku 2009[2], která definitivně přenesla odpovědnost z…

K postupu orgánů během řízení dle § 31a odst. 3 ZOŠ

Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ZOŠ“) je předpisem v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu značně frekventovaným. Není divu, jedná se o problematiku stále živou a praxí hojně omílanou. Pojďme krátce shrnutou, jak se vyvíjela judikaturní praxe…

Energetický audit 2019 – uplatní se brzy nová pravidla?

Energetický audit upravovala již směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách (dále jen „Směrnice o energetických službách“), podle níž měly členské státy zajistit zejména dostupnost účinných, kvalitních a nezávisle prováděných energetických auditů konečným zákazníkům, včetně malých a středních…

Limity povinnosti zadavatele k prodloužení lhůty pro podání nabídek dle ZZVZ

Jakkoliv pro přípravu zadávací dokumentace platí, že za správnost a úplnost zadávací dokumentace je odpovědný zadavatel a tato by tedy měla být již při jejím uveřejnění při zahájení zadávacího řízení bez případných nedostatků, nelze jistě vyloučit, že v průběhu běhu lhůty pro podání nabídek, resp. předběžných nabídek nebo žádostí o účast (dále jen…

Náhrada za strpění vodního díla na pozemku podle § 59a vodního zákona

Začátkem letošního roku uplynula doba, do kdy bylo nutné uplatnit nárok na náhradu podle § 59a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) za strpění vodního díla vybudovaného před rokem 2002 na cizím pozemku.[1] Těchto vodních děl existují v České republice minimálně stovky, zřejmě však spíše tisíce. Jde o vodní díla využívaná k podnikání…

Problematické aspekty poskytnutí jistoty formou bankovní záruky v elektronickém režimu veřejných zakázek

Počínaje dnem 18.10.2018 se stalo účinným ustanovení § 211 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravující povinnou elektronickou formu komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, pro poslední skupinu zadavatelů. Od 18.10.2018 se tak povinnost elektronicky komunikovat uplatní…

Zpracování osobních údajů při provozu kamerových systémů se záznamem

Ačkoliv právní úprava systému sběru a zpracování osobních údajů při provozování kamerových systémů se záznamem[1] v České republice již dlouhou dobu podléhá jednotným výkladovým zásadám, do nichž nová regulace z května loňského roku vnesla v zásadě minimum změn, praxe jednotlivých správců často stále neodpovídá ustálenému standardu, jak ho chápe…

Zákaz diskriminace v podmínkách veřejné správy

Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací – tzv. antidiskriminační zákon (dále jen „zákon“) se již téměř deset let uplatňuje v praxi veřejné správy. Zejména územní samosprávné celky s ním mají dobré poznatky. Pro názornost a vysvětlení důsledků zákona je vhodné uvést příklad z městského…

Kritérium předvídatelnosti škody v novém občanském zákoníku

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“) obsahoval ve svém ustanovení § 379 výslovnou podmínku předvídatelnosti škody pro uplatnění náhrady škody ve smluvních závazkových vztazích. Ač máme za to, že se kritérium předvídatelnosti uplatňovalo již tehdy i v rámci deliktní odpovědnosti, nebudeme jej na tomto místě rozebírat, a to…

Úhrada poukazových zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění

Od 1. ledna letošního roku je účinná nová úprava hrazení zdravotnických prostředků předepsaných na poukaz z veřejného zdravotního pojištění. Pro výrobce zdravotnických prostředků je pak zásadním datem rovněž 1. červen 2019, odkdy budou své výrobky za účelem jejich zařazení do nového systému úhrad ohlašovat. Vzhledem k tomu, že nová úprava přináší…

Komentář k § 222 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jako „zákon“) obsahuje mantinely, ve kterých lze přistoupit ke změně již uzavřené smlouvy mezi zadavatelem veřejné zakázky a vybraným uchazečem. Oběma smluvním stranám je tak dána možnost reagovat pružně – do jisté míry – na změny relevantních okolností, aniž by k implementaci takové změny…