veřejná správa

Nový pohled na poskytování informací podle z. č. 106/1999 Sb.

Tentokrát představuji zcela čerstvý nález Ústavního soudu, kterým mi kolegové ze IV. Senátu udělali radost. A myslím, že nejen mě.

Správní právo: Komise rady městské části – k jednomu praktickému otazníku

Nedávno jsem se setkal s praktickou otázkou, zda může zastupitel městské části (dále též MČ) statutárního města (i třeba zastupitel opoziční a tzv. neuvolněný) dávat náměty do komise rady MČ, ve které není osobně členem?

GDPR pro obce. Způsoby jak jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů (DPO)

Účinnost GDPR[1] se blíží a čím dál víc subjektů se začíná na nová pravidla v oblasti ochrany osobních údajů připravovat. Výjimkou nejsou ani města a obce, na které má nařízení významný dopad. Na rozdíl od soukromých subjektů mají města a obce povinnost za všech okolností jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů (dále „DPO“ nebo…

Uveřejňování ceny u smluv o úvěru uzavíraných státními fondy podle zákona o registru smluv

Stání fondy, jako právnické osoby zřizované zvláštními zákony pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a hospodaření s prostředky pro ně určenými, poskytují fyzickým a právnickým osobám různé formy podpory, mimo jiné, také prostřednictvím účelově vázaného úvěru. V této souvislosti uzavírají státní fondy s příjemci úvěru úvěrové smlouvy…

Novelizace přestupkového práva stručně a přehledně

Dne 1. července tohoto roku nabyly účinnosti dva podstatné zákony v oblasti přestupkového práva. Tím rozsáhlejším je zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „Přestupkový zákon“), tím druhým pak zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Níže přehledně shrneme, k jakým zásadním změnám dochází a na co bychom…

Narovnání v řízení o přestupcích

Dohoda o narovnání, zavedená a upravená zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který je účinný od 1.7.2017, je tzv. odklonem od standardního ukončení přestupkového řízení, který v českém právním řádu nepochybně chyběl a to i s ohledem na trestní řízení, kde tento institut funguje již od roku 1995. Určitě se jedná o…

Podléhá po provedené novele smlouva banky a městské akciové společnosti povinnosti uveřejnění v registru smluv?

Novela zákona o registru smluv, která vyšla ve sbírce zákonů pod č. 249/2017 Sb. zavádí v § 3 písm. odst. 2 p) výjimku z povinnosti uveřejnění pro smlouvu chráněnou bankovním tajemstvím; to neplatí, jde-li o smlouvu mezi bankou a osobou uvedenou v § 2 odst. 1, která se týká používání veřejných prostředků.

K relevantnosti požadavku na placení soudního poplatku obcí

V reakci na článek Povinnost obce vymáhat pohledávky a možnost obce prominout dluh, či vzdát se svých práv[1] ze dne 4. 9. 2017 považuji za nutné poukázat na problematiku povinnosti obce platit soudní poplatky a to zejména v civilních sporech.

Nadužívání zajišťovacích příkazů finančními a celními úřady

Finanční úřady, celní úřady i další správci daně v některých případech vykonávají svoji pravomoc nad rámec přípustných mezí. Jejich zákonnou povinností je mj. šetřit práva daňových subjektů. Jeden z příkladů nezákonných situací nastává, když použijí zajišťovací příkazy („ZP“) příliš extenzivně, v rozporu se zákonnými podmínkami. Toto nadužívání se…

Změny smlouvy bez adekvátního protiplnění

Změny závazků ze smluv na veřejnou zakázku jsou jedním z nejčastěji diskutovaných témat v souvislosti s právní úpravou zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Především v souvislosti s tzv. „změnou de minimis“ upravenou v § 222 odst. 4 ZZVZ, jejíž využití ze strany zadavatelů není…

Vertikální spolupráce dle zákona o zadávání veřejných zakázek

Ke dni 1.10.2016 nabyl účinnosti nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „NZVZ“). Ve svém ustanovení § 11 NZVZ upravuje tzv. vertikální spolupráci nahrazující a modifikující dosavadní úpravu tzv. in-house zadávání veřejných zakázek, tj. zadávání zakázek osobám, které zadavatelé ovládají jako své organizační složky.

Novinky v povinnosti zveřejňovat smlouvy v registru smluv

Od měsíce května letošního roku opětovně řada, především právnických, osob věnovala zvýšenou pozornost dění v našem parlamentu. Po zdlouhavých snahách byl totiž dne 18. května 2017 Poslanecké sněmovně předložen (další) návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování…

Musí mít obec, město, kraj, nebo příspěvková organizace pověřence pro ochranu osobních údajů?

O GDPR se v poslední době hodně mluví a hodně se s ním straší. Jedním z termínů, který je velmi často používán je tzv. pověřenec pro ochranu osobních údajů. Zjednodušeně „někdo, kdo bude mít materii na starost“. Musí mít takového pověřence obce, měst a kraj, nebo příspěvková organizace?

Limity využití posouzení podmínek účasti po provedení hodnocení nabídek v zadávacím řízení

Smyslem tohoto článku je seznámit čtenáře s limity praktické aplikace pravidla dle ustanovení § 39 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), které zadavatelům v určitých případech umožňuje provést hodnocení nabídek před posouzením splnění podmínek účasti v zadávacím řízení (dále…

Přeplatek na důchodových dávkách se nevrací – pochybení ČSSZ nemůže jít k tíži příjemce dávky

Za nezaviněnou chybu ve výpočtu důchodové dávky nemůže odpovídat příjemce dávky. Právní odpovědnost v důchodovém pojištění je založena na principu subjektivním. Promlčecí doba je pětiletá.

Kdo je to veřejná instituce?

Tato otázka byla řešena mnohokrát a nedávno se dostala až k Ústavnímu soudu, kam doputovala díky obraně společnosti ČEZ, a.s. (dále jen "ČEZ[1]") proti snaze spolku V havarijní zóně JE Temelín, z.s. (dále jen "Spolek") získat informace technického charakteru, které se týkaly vhodnosti paliva od společnosti Westinghouse a souvisejících analýz.

Povinnost obce vymáhat pohledávky a možnost obce prominout dluh, či vzdát se svých práv

Obce jsou veřejnoprávními subjekty, nicméně v určitých situacích vstupují do soukromoprávních poměrů, v nichž mají postavení právnické osoby – korporace. V těchto ryze soukromoprávních poměrech jsou ve stejném postavení jako jejich smluvní partner. V rámci jednání o obsahu smlouvy a posléze ve smlouvě samotné, mohou být kromě obvyklých podmínek…

Předsunuté hodnocení nabídek – Novinka zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“), který nabyl účinnosti teprve dne 1. 10. 2016 a jež plně nahrazuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, přináší do zadávacího řízení vedle celé řady změn také několik zcela nových institutů. Jednou z novinek v zadávacím řízení je možnost využití tzv. „předsunutého…

K zásadě zákazu reformace in peius při správním trestání

Zásada zákazu reformace in peius patří mezi jednu ze základních základ práva na spravedlivý proces. Vyjadřuje zákaz změny rozhodnutí k horšímu, tedy v neprospěch toho, kdo byl dotčen napadeným rozhodnutím a opravný prostředek sám podal nebo v jehož prospěch byl tento opravný prostředek učiněn. Zatímco v rámci trestního práva je tato zásada…

Nový zákon o přestupcích – zavedení institutů trestního práva, nová úprava promlčení či možnost rozšíření compliance programů

Dne 1. července 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich („ZOP“), kterým došlo k významnému posunu oproti dosavadní úpravě přestupků a správních deliktů. V tomto článku upozorňujeme na nejdůležitější změny, které ZOP přinesl.