veřejná správa

Novelizace přestupkového práva stručně a přehledně

Dne 1. července tohoto roku nabyly účinnosti dva podstatné zákony v oblasti přestupkového práva. Tím rozsáhlejším je zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „Přestupkový zákon“), tím druhým pak zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Níže přehledně shrneme, k jakým zásadním změnám dochází a na co bychom…

Narovnání v řízení o přestupcích

Dohoda o narovnání, zavedená a upravená zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který je účinný od 1.7.2017, je tzv. odklonem od standardního ukončení přestupkového řízení, který v českém právním řádu nepochybně chyběl a to i s ohledem na trestní řízení, kde tento institut funguje již od roku 1995. Určitě se jedná o…

Podléhá po provedené novele smlouva banky a městské akciové společnosti povinnosti uveřejnění v registru smluv?

Novela zákona o registru smluv, která vyšla ve sbírce zákonů pod č. 249/2017 Sb. zavádí v § 3 písm. odst. 2 p) výjimku z povinnosti uveřejnění pro smlouvu chráněnou bankovním tajemstvím; to neplatí, jde-li o smlouvu mezi bankou a osobou uvedenou v § 2 odst. 1, která se týká používání veřejných prostředků.

K relevantnosti požadavku na placení soudního poplatku obcí

V reakci na článek Povinnost obce vymáhat pohledávky a možnost obce prominout dluh, či vzdát se svých práv[1] ze dne 4. 9. 2017 považuji za nutné poukázat na problematiku povinnosti obce platit soudní poplatky a to zejména v civilních sporech.

Nadužívání zajišťovacích příkazů finančními a celními úřady

Finanční úřady, celní úřady i další správci daně v některých případech vykonávají svoji pravomoc nad rámec přípustných mezí. Jejich zákonnou povinností je mj. šetřit práva daňových subjektů. Jeden z příkladů nezákonných situací nastává, když použijí zajišťovací příkazy („ZP“) příliš extenzivně, v rozporu se zákonnými podmínkami. Toto nadužívání se…

Změny smlouvy bez adekvátního protiplnění

Změny závazků ze smluv na veřejnou zakázku jsou jedním z nejčastěji diskutovaných témat v souvislosti s právní úpravou zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Především v souvislosti s tzv. „změnou de minimis“ upravenou v § 222 odst. 4 ZZVZ, jejíž využití ze strany zadavatelů není…

Vertikální spolupráce dle zákona o zadávání veřejných zakázek

Ke dni 1.10.2016 nabyl účinnosti nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „NZVZ“). Ve svém ustanovení § 11 NZVZ upravuje tzv. vertikální spolupráci nahrazující a modifikující dosavadní úpravu tzv. in-house zadávání veřejných zakázek, tj. zadávání zakázek osobám, které zadavatelé ovládají jako své organizační složky.

Novinky v povinnosti zveřejňovat smlouvy v registru smluv

Od měsíce května letošního roku opětovně řada, především právnických, osob věnovala zvýšenou pozornost dění v našem parlamentu. Po zdlouhavých snahách byl totiž dne 18. května 2017 Poslanecké sněmovně předložen (další) návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování…

Musí mít obec, město, kraj, nebo příspěvková organizace pověřence pro ochranu osobních údajů?

O GDPR se v poslední době hodně mluví a hodně se s ním straší. Jedním z termínů, který je velmi často používán je tzv. pověřenec pro ochranu osobních údajů. Zjednodušeně „někdo, kdo bude mít materii na starost“. Musí mít takového pověřence obce, měst a kraj, nebo příspěvková organizace?

Limity využití posouzení podmínek účasti po provedení hodnocení nabídek v zadávacím řízení

Smyslem tohoto článku je seznámit čtenáře s limity praktické aplikace pravidla dle ustanovení § 39 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), které zadavatelům v určitých případech umožňuje provést hodnocení nabídek před posouzením splnění podmínek účasti v zadávacím řízení (dále…

Přeplatek na důchodových dávkách se nevrací – pochybení ČSSZ nemůže jít k tíži příjemce dávky

Za nezaviněnou chybu ve výpočtu důchodové dávky nemůže odpovídat příjemce dávky. Právní odpovědnost v důchodovém pojištění je založena na principu subjektivním. Promlčecí doba je pětiletá.

Kdo je to veřejná instituce?

Tato otázka byla řešena mnohokrát a nedávno se dostala až k Ústavnímu soudu, kam doputovala díky obraně společnosti ČEZ, a.s. (dále jen "ČEZ[1]") proti snaze spolku V havarijní zóně JE Temelín, z.s. (dále jen "Spolek") získat informace technického charakteru, které se týkaly vhodnosti paliva od společnosti Westinghouse a souvisejících analýz.

Povinnost obce vymáhat pohledávky a možnost obce prominout dluh, či vzdát se svých práv

Obce jsou veřejnoprávními subjekty, nicméně v určitých situacích vstupují do soukromoprávních poměrů, v nichž mají postavení právnické osoby – korporace. V těchto ryze soukromoprávních poměrech jsou ve stejném postavení jako jejich smluvní partner. V rámci jednání o obsahu smlouvy a posléze ve smlouvě samotné, mohou být kromě obvyklých podmínek…

Předsunuté hodnocení nabídek – Novinka zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“), který nabyl účinnosti teprve dne 1. 10. 2016 a jež plně nahrazuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, přináší do zadávacího řízení vedle celé řady změn také několik zcela nových institutů. Jednou z novinek v zadávacím řízení je možnost využití tzv. „předsunutého…

K zásadě zákazu reformace in peius při správním trestání

Zásada zákazu reformace in peius patří mezi jednu ze základních základ práva na spravedlivý proces. Vyjadřuje zákaz změny rozhodnutí k horšímu, tedy v neprospěch toho, kdo byl dotčen napadeným rozhodnutím a opravný prostředek sám podal nebo v jehož prospěch byl tento opravný prostředek učiněn. Zatímco v rámci trestního práva je tato zásada…

Nový zákon o přestupcích – zavedení institutů trestního práva, nová úprava promlčení či možnost rozšíření compliance programů

Dne 1. července 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich („ZOP“), kterým došlo k významnému posunu oproti dosavadní úpravě přestupků a správních deliktů. V tomto článku upozorňujeme na nejdůležitější změny, které ZOP přinesl.

Poskytovatel dotace je vázán právním názorem správce daně

Dlouho očekávané rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu („NSS“) ve věci kompetencí poskytovatelů dotací podle rozpočtových pravidel bylo vydáno 18. 4. 2017 a je od minulého týdne dostupné na oficielních stránkách NSS pod č. j.: 6 Afs 270/2015 – 48. Tím byl s konečnou platností vyřešen výkladový spor o to, jaká práva dává…

Krajský soud v Brně odmítl rybářské výpravy ÚOHS

Krajský soud v Brně odmítl rybářské výpravy ÚOHS Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 29. 5. 2017 zrušil rekordní pokutu ve výši 1.659.993.000 Kč, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil v roce 2016 za tzv. velký stavební kartel. Stalo se tak z procesních důvodů, když soud konstatoval opakované překročení pravomocí ÚOHS při…

K povinnosti obce zveřejnit záměr při prodeji nemovité věci

Obec, jakožto veřejnoprávní korporace, má při nakládání se svým majetkem určité zvláštní povinnosti vyplývající právě z jejího postavení jakožto subjektu veřejného práva. Hospodaření s majetkem obce musí proto být maximálně průhledné, účelné a veřejnosti přístupné.[1] Nezbytným předpokladem pro platnost dispozice s majetkem obce je zveřejnění…

Nutná obrana proti útokům úředních osob

V právní teorii stále přetrvávají spory o to, kdy, do jaké míry, a zda vůbec lze připustit nutnou obranu proti útokům úředních osob[1] (v praxi nejčastěji policistů). Často se v odborné literatuře dozvídáme, že obrana proti této kategorii osob není přípustná, neboť útok ve smyslu nutné obrany musí být objektivně protiprávní…