Trest je jako jed, kterého lékař upotřebí, když nemůže jinak léčit. Luiz Heinrich Mann, německý spisovatel
Právní úprava důležitého institutu pořádkové pokuty v českém právním řádu sice není žádným nováčkem, nicméně i tak stále plodí určité nezanedbatelné interpretační problémy. Bude jí proto v následujícím článku věnována pozornost, přičemž…
eFocus
Z lednových rozhodnutí z oblasti správního soudnictví jsem tentokrát výjimečně nevybral žádné, jehož autorem by byl samotný Nejvyšší správní soud. Zvolil jsem nález Ústavního soudu, jímž byl jeden z rozsudků Nejvyššího správního soudu (a spolu s ním i předcházející rozsudek Městského soudu v Praze) zrušen pro protiústavnost. Důvod je…
Zákon o registru smluv poměrně zásadním způsobem mění pravidla hry, pokud jde o povinnost uveřejňovat smlouvy, jejichž stranou jsou veřejné subjekty. Tento článek poskytne základní orientaci v právní úpravě a nastíní východiska praktické aplikace nového zákona.
Právní úprava vízové agendy je kapitola sama o sobě. Nejenže nereflektuje aktuální mezinárodní úpravu a běžnou praxi, ale samovolné určování pravidel ze strany českých velvyslanectví popírá zásady správního práva.
Vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek, který byl dne 9. 3. 2016 schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky a v současné době je předložen ke schválení Senátu jako senátní tisk č. 220/0 (dále jen „ZZVZ“), stejně jako dosud platný a účinný zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen…
Jaká je hranice mezi přestupkem a trestným činem při řízení motorových vozidel po požití návykové látky? Získat odpověď na tuto otázku bylo donedávna poměrně obtížné. Hranice mezi trestným činem a přestupkem byla doposud jasně stanovena judikaturou pouze pro řízení motorových vozidel po požití alkoholu.
S ohledem na současné znění zák. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) převažuje v otázce práva na přístup k obsahu spisu distanční formou názor, že takové právo účastníku řízení nenáleží.[1]
[1] Ve své rozhodovací praxi se Nejvyšší správní soud setkává občas i s docela bizarními případy. Jeden takový řešil v rozsudku ze dne 15. 12. 2015, č. j. 9 As 223/2015 – 35. Šlo v něm o počítačový SPAM. Přesně řečeno o elektronicky podanou žádost o poskytnutí informace podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen…
Zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), vymezuje v ustanovení § 43 institut tzv. zadávací lhůty. V aktuálním znění ZVZ se jedná se o obligatorní lhůtu, která stanovuje časové rozmezí, po které jsou uchazeči vázáni svými nabídkami. Po jejím marném uplynutí je zadavatel vystaven riziku, že jím…
Jednou ze základních povinností zadavatele při zadávání veřejných zakázek je zajištění toho, že výběr dodavatele bude proveden nestrannými osobami. V současné době účinný zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), pro zajištění této povinnosti využívá institutu nepodjatosti členů hodnotící komise…
Institut zadržení řidičského průkazu příslušníkem Policie ČR je již téměř deset let opět součástí českého právního řádu. Poskytuje policii celkem účinný prostředek, jehož cílem by měla být ochrana společnosti před velmi závažným protiprávním jednáním v silničním provozu. Existuje poměrně široký a zákonem přesně vymezený okruh jednání, za která…
V současnosti prochází legislativním procesem zcela nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který by měl nahradit stávající právní úpravu obsaženou především v zákoně 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Nová právní úprava představuje vnitrostátní reakci na evropské směrnice[1] přinášející do…
Není pochyb o tom, že současný zákon o veřejných zakázkách, tedy zákon 137/2006 Sb. (dále jen „ZVZ“), je již překonán časem, ale i potřebami veřejných zadavatelů. Jeho současná podoba zadávání veřejných zakázek spíše znesnadňuje, neboť celý proces svazuje mnohdy až nepochopitelným formalismem, v řízení vznikají zbytečné průtahy, úprava je…
Území dnešní České republiky spadá z hlediska právního systému do prostředí zemí, v nichž mělo převážný vliv na tvorbu norem tzv. kontinentální právo, konkrétně tzv. germánský okruh kontinentálního práva. Již od raného středověku a především v období vrcholného středověku je patrná spřízněnost zemí Koruny české s germánskou kulturou, která…
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) se v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R197/2014/VZ-00566/2016/323/KKř ze dne 7. 1. 2016 zabýval mj. otázkou hodnocení zkušeností dodavatele, tj. aplikací § 78 odst. 4 zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), ve znění novely 40/2015 Sb.
V dřívějším článku na epravo.cz[1] jsme zmínili, že tzv. postoupení práva výkonu majetkových práv autorských k počítačovému programu dle § 58 odst. 1 zák. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AZ“) je částečně opomíjeným…
Koncem roku 2015 vstoupila v platnost i účinnost první část novely zákona 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele (ZOS). Jedná se o podstatnou změnu zákona, i když se tato změna dotkne zejména veřejnoprávních a procesních postupů správních orgánů.
Tématem tohoto článku je přiblížení institutu změny závazku z uzavřené smlouvy z pohledu návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek (dále je „ZZVZ“)[1].
Několik málo slov k otázce, která je na jednu stranu právně velice snadno řešitelná a na stranu druhou pak politicky pouze těžko prosaditelná. Tato krátká stať se bude týkat zvyšování nájemného v obecních bytech.
Zákon 103/2015 Sb., který novelizoval zákon 406/2000 Sb., o hospodaření energií, uložil podnikatelům, kteří nejsou malým nebo středním podnikatelem, povinnost zpracovat nejpozději do 5. prosince 2015 energetický audit. Vzhledem ke zdlouhavému legislativnímu procesu nabyla novela účinnost až 1. července 2015, a tak podnikatelé neměli na…
Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...
Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...
Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...
Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...
Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...
