V řízení o udělení stavebního povolení jsou vlastníci sousedních pozemků vždy také účastníky tohoto řízení v souladu s ustanovením § 109 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "SZ"). Jako účastník řízení pak má vlastník sousedícího pozemku právo se vyjadřovat k projektové dokumentaci, způsobu…
S účinností od 1. října 2016 by měla být zřízena celostátní evidence (vybraných) přestupků. Tato centrální evidence by měla správním orgánům umožnit při ukládání trestů za spáchaný přestupek zohlednit vyšší škodlivost takového jednání ze strany osob, jež se páchání přestupků dopouštějí opakovaně. S ohledem na hladší spuštění evidence bylo upuštěno…
Cílem tohoto článku je upozornit na změny vyplývající z připravovaného zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) týkající se zcela nového institutu, kterým je tzv. zjednodušený režim.
Autor tohoto příspěvku si klade za cíl poskytnout ucelený pohled na problematiku vyřizování stížností směřujících do působnosti obce. Zatímco první část textu se zabývá obecně pojmem a definicí stížnosti, následující text se již věnuje právní úpravě vyřizování stížností, a to ať už z pohledu historického vývoje či z hlediska úpravy de lege…
Stavební deník je dokumentace vedená při provádění staveb podléhajících režimu stavebního povolení nebo ohlášení, pokud předmětná stavba není z povinnosti vést stavební deník výslovně vyňata dle § 104 odst. 1 zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „Stavební zákon“). Mezi tyto výjimky zákon řadí např. stavby pro bydlení…
Předmětem tohoto článku je upozornit na změny vyplývající z návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) týkající se zjednodušeného podlimitního řízení (dále jen „ZPŘ“) oproti stávající úpravě v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen…
Nynější právní úprava veřejných zakázek neumožňuje zadavatelům jakýmkoliv způsobem reagovat na skutečnost, že se do zadávacího řízení přihlásil uchazeč, se kterým má tento zadavatel z minulosti špatné zkušenosti s plněním předchozích veřejných zakázek. Na tuto problematiku by měl poskytnout jistý „nástroj“ připravovaný zákon o zadávání veřejných…
Mohou představitelé dobrovolného svazku obcí pobírat odměnu za zastupování svazku obcí v řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánech podnikající právnické osoby za předpokladu, že dobrovolný svazek obcí v ní má podíl nebo hlasovací práva?
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), umožňuje uchazečům podávat své nabídky buď v listinné, nebo v elektronické podobě. Rozhodne-li se uchazeč podat nabídku v listinné podobě, pak musí být taková nabídka podána v řádné uzavřené obálce, která je označená názvem veřejné zakázky tak, aby bylo…
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) stanoví, které otázky je oprávněno rozhodovat zastupitelstvo a rada obce, tedy ke kterým právním jednáním je třeba souhlasu obecních orgánů. Co však již obecní zřízení neupravuje, jsou konkrétní náležitosti rozhodnutí příslušného obecního orgánu. Obdobně obecní zřízení neupravuje, jaké konkrétní…
Obecně závazná vyhláška obce (dále jen „OZVO“) je normativním právním aktem, jehož aplikace se v posledních několika letech, především z důvodu emancipace územní samosprávy v rámci veřejné moci, natolik zintenzivnila, že jej v současné době můžeme považovat za plnohodnotného zástupce podzákonných právních norem. Důvod hledejme v posunu, ke kterému…
V dnešním článku bychom chtěli upozornit na jednu – na pohled drobnou – novinku v připravovaném zákoně o zadávání veřejných zakázek (dále jen „NZVZ“)[1], která by však mohla přinést významné změny.
V době rozsáhlé kumulace osobních a citlivých údajů nejrůznějšího druhu bývá pravidelně skloňována otázka jejich zabezpečení. K tomu bezesporu nestačí vynaložení finančních prostředků na počítačové softwary a služby externích bezpečnostních společností. Z dlouhodobé perspektivy někteří správci a zpracovatelé osobních údajů neplní povinnosti při…
V průběhu dubna 2015 byl ministerstvem pro místní rozvoj ČR předložen do mezirezortního připomínkového řízení návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Po ukončení mezirezortního připomínkového řízení a vypořádání se s početnými připomínkami vznesenými ze strany oslovených připomínkových míst byl v průběhu července 2015 předložen vládě…
Cílem tohoto článku je poskytnout čtenářům odpovědi na některé otázky související s přezkoumáváním úkonů zadavatele v zadávacím řízením v případě, že uchazeč o veřejnou zakázku nesouhlasí s postupem zadavatele v zadávacím řízení. V souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) vykonává…
Každému, kdo se byť jen příležitostně pohybuje v oblasti zadávání veřejných zakázek či uzavírání koncesních smluv v rámci spolupráce mezi veřejnými zadavateli a jinými subjekty, je jistě zřejmé, že správné stanovení předpokládané hodnoty je klíčovým úkonem pro následující úspěšné dokončení výběrového, zadávacího či koncesního řízení. V tomto…
Cílem tohoto článku je zamyšlení se nad smyslem a dopady informační povinností České obchodní inspekce při kontrole provozovatelů čerpacích stanic zaměřené na jakost nebo složení prodávaných, vydávaných nebo přepravovaných pohonných hmot.
Ve svém následujícím příspěvku bych chtěl seznámit čtenáře se zajímavou problematikou fikce platnosti víza k pobytu nad 90 dnů dle § 47 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“).
Institut moderace smluvní pokuty je běžně užívaným nástrojem, a to nejen smluvními stranami, ale i soudem. Znal jej obchodní zákoník[1] a zná jej rovněž i nový občanský zákoník[2]. Co se však stane, pokud smluvní strany tento institut využijí u smlouvy, která se řídí zákonem o veřejných zakázkách[3]?
V tomto článku bychom se rádi zaměřili na otázku, jakým způsobem lze v oblasti zadávání veřejných zakázek využít Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“)[1]. LZPS je sice jedním ze základních předpisů určujících rámec našeho právního řádu, avšak přímé odkazy na její články jsou (alespoň v oblasti veřejných zakázek) jevem poměrně vzácným.
Soud poruší právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud rozhoduje o nákladech řízení podle § 146 odst. 2 věta druhá občanského...
Pokud Nejvyšší správní soud odmítne kasační stížnost jako opožděně podanou, přestože byla podána včas, odepře tím stěžovateli právo na přístup k soudu v rozporu s čl. 36...
Chov a pohyb hospodářských zvířat může v obecné rovině spadat do věcných oblastí přípustné obecní normotvorby podle § 10 písm. a) nebo c) obecního zřízení. Manévrovací prostor...
Ustanovení § 325 odst. 2 trestního řádu je potřeba ústavně konformně vykládat tak, že matkou "pečující o dítě" je i taková matka, jejíž dítě bylo svěřeno do pěstounské péče...
Vznese-li stěžovatelka hájitelné tvrzení o znásilnění ve stavu bezbrannosti v důsledku požití nadměrného množství alkoholu, vzniká státu, který je podle čl. 1 odst. 1 Ústavy...
