veřejná správa

Přestože bychom komplexní kodifikaci hledali v konkrétním zákoně marně, celá řada zvláštních zákonů upravuje skutkové podstaty správních deliktů resp. jiných správních deliktů „podnikatelů“, jak bývá tato podskupina správních deliktů mnohdy nazývána. Jako jednoduchý příklad může posloužit například ustanovení § 62 odst. 1 písm. g) zák. č. 455/1991…

Usnesením rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu datovaným dne 29.3.2016, č.j. 4 As 217/2015 – 182, ve věci, kde jsem zastupoval navrhovatele včetně zástupkyně veřejnosti, rozhodl rozšířený senát NSS tak, že

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek 134/2016 Sb. („ZZVZ“), který bude účinný od 1. 10. 2016 a transponuje nové evropské zadávací směrnice, je bezesporu obrovským současným tématem v oblasti práva veřejných zakázek.

V nedávné době jsme se v naší praxi setkaly s případem, který je sice dosti specifický, domníváme se však, že ne zcela ojedinělý. Tento případ se týkal postupu zvláštní matriky v Brně při vyřizování žádosti zletilé ženy o vydání rodného listu s uvedením rodného příjmení v mužském, nepřechýleném tvaru.

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu se v jednom ze svých nejnovějších rozhodnutí, jehož si všimla i „běžná“ média zabýval aktivní legitimací zástupce veřejnosti k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy, konkrétně územního plánu. K jakým závěrům rozšířený senát dospěl a proč je jeho rozhodnutí…

I. Přehled březnových rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu

Březen letošního roku byl ve znamení několika zajímavých rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu. Než se dostanu k tomu, jenž se skrývá v titulku mé anotace, přibližme stručně ostatní:

Subodvětví práva veřejných zakázek má za úkol (již ze své prapodstaty) zejména regulovat problematiku veřejných zakázek. Za jeho kruciální úlohu můžeme pokládat úpravu efektivity, transparentnosti a kontroly nakládání s veřejnými prostředky.

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek ukládá akciovým společnostem, které se chtějí ucházet o veřejné zakázky, povinnost mít zaknihované akcie. Jaké dopady bude mít nová právní úprava na zadávání veřejných zakázek, dotčené akciové společnosti a jejich akcionáře? A jakým způsobem lze přeměnu listinných akcií na zaknihované akcie…

Vážení čtenáři a milé čtenářky, staré stromy a posvátné háje jako symboly kultu byly uctívány, a proto též silně chráněny od nepaměti.[1] Spisovatel Karel Čapek kdysi čtenářům sdělil, že by byl rád, kdyby jeho články a knihy lidé rádi četli i při bolesti zubů. Autor následujícího článku si tak vysoký a ušlechtilý cíl neklade, ostatně jako takřka…

Podle § 11 odst. 3 zákona 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích“) platí obecné pravidlo, podle kterého může obecní úřad včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo část těchto poplatků (dále jen „nedoplatek“) zvýšit až na trojnásobek. Podle tohoto ustanovení tak záleží na…

Od počátku účinnosti zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále též „ZVZ” nebo „zákon”), je stále velmi spornou otázka, zda je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS”) příslušný k přezkumu veřejných zakázek malého rozsahu (dále jen „VZMR”), či nikoliv. Zatímco Krajský soud v Brně (dále jen „KS”) a Nejvyšší správní soud České…

Prostřednictvím článku se zamýšlím nad teoretickou aplikací i praktickými dopady ustanovení § 48 odst. 7 zákona č. 134/2016, dle nějž je zadavatel oprávněn vyloučit ze zadávacího řízení uchazeče, který nemá výlučně zaknihované akcie.

Nenápadným a stručným rozsudkem ze dne 12. 1. 2016, č. j. 2 As 212/2015 – 27, s poněkud bizarními skutkovými okolnostmi Nejvyšší správní soud potvrdil svou dosavadní judikaturu založenou na zásadě, že obec či kraj má v rámci nástrojů územního plánování široký prostor k tomu, aby na základě své politické úvahy směřoval rozvoj obce tím, anebo oním…

Koncesní projekt představuje výchozí dokument pro zpracování koncesní dokumentace v řízeních, jejichž cílem je uzavření významné koncesní smlouvy[1]. Koncesním projektem je dle § 21 odst. 2 zákona 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „KZ“), míněno „základní vymezení…

979,221 miliónů korun – pokutu v této výši uložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) v roce 2007 za bid-rigging[1]. O co jde? Článek se věnuje problematice bid-riggingu v kontextu evropského, českého a slovenského práva.

Každého účastníka obchodní veřejné soutěže či jakéhokoli výběrového řízení jistě zajímá, zda a jak se může bránit proti výběru jiného účastníka, který dle jeho názoru uspět neměl. Jednou z možností je domáhat se určení neplatnosti smlouvy, jež byla na základě soutěže uzavřena, která však stejně jako každá určovací žaloba vyvolává otázku aktivní…

S ohledem na připravovanou změnu v oblasti veřejných zakázek, kterou přinese zákon o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) poskytují autoři čtenářům stručný přehled možností skončení zadávacího řízení (dále jen „ZŘ“) včetně rozboru důvodů, které k nim mohou vést, a povinností, jež s nimi…

Lhůty pro vydání rozhodnutí jsou důležitým institutem procesního práva, neboť stanoví správnímu orgánu povinnost projevit svou vůli v řízení závazným rozhodnutím do určité doby a adresátovi normy je de facto dáno právo na vyřízení jeho věci v určité lhůtě. Ač se na první pohled tato problematika jeví být poměrně jednoduchou, v praxi může docházet…

Dne 1. 5. 2016 vstoupí v účinnost ustanovení zákona 88/2016 Sb. (dále jen „Novela“), kterými se mění zákon 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „Zákon“), jakož i další související právní předpisy.

Vypadá to, že dříve či později bude definitivně schválen nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Návrh byl sice dne 6. dubna 2016 Senátem Parlamentu České republiky vrácen zpět Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, ten však spočívá toliko v prodloužení legisvakančního období ze současných tří měsíců na navrhovaných měsíců šest. Lze tak…