eFocus
Téměř tradičně, s blížícím se datem patnáctého dne v měsíci, jsem byl vyzván, abych napsal „sloupek/glosu na libovolné téma, které Vás zajímá či trápí.“ Připouštím, že jsem byl tentokrát zastižen v okamžicích, které vedou intenzivněji k rozjímání, ke vzpomínkám a – čehož se trochu obávám – také k…
Do mezirezortního připomínkového řízení předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) svůj záměr zpřísnění podmínek pro agenturní zaměstnávání. Vyšlo tím dle svých slov vstříc odborovým organizacím, které u nás značně rozšířené užívání agenturních zaměstnanců dlouhodobě kritizují především z důvodu snadnějšího propouštění takových…
Nejvyšší soud se ve své rozhodovací praxi zabýval několika případy, kdy rozhodčí soud usnesením rozhodl o zastavení rozhodčího řízení a o tom, že žalobci se nevrací poplatek za rozhodčí řízení. Žalobce se následně domáhal ochrany v soudním řízení, avšak Nejvyšší soud opakovaně dospěl k závěru, že předmětem soudního přezkumu může být jen a pouze…
eFocus
V poslední době se čím dál tím častěji stává předmětem diskuse otázka, jaké aktivity může soudce vykonávat mimo své pracovní činnosti, kterým z činností běžných pro ostatní by se měl raději vyhnout.
Fakt, že finanční úřad jako správce daně znemožnil plátci daně, aby se v úplnosti seznámila se spisem, je dostačující důvodem pro odvolání či následnou správní žalobu proti správci daně. Otázkou zůstává, jak definovat „úplnost“ při seznámení se se spisem a jak toto právo obstojí v kontextu povinnosti součinnosti daňového subjektu. Ani zákonnou…
Soudy řešily otázku vztahu obecné odpovědnosti za škodu podle ust. § 250 odst. 1 zákoníku práce a obecné pracovněprávní prevence ve smyslu ust. § 249 odst. 1 zákoníku práce: Zaměstnanec je povinen zachovávat vždy takový stupeň pozornosti, který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat a který je způsobilý zabránit…
Před přijetím nového občanského zákoníku[1] prodělal názor soudů a odborné veřejnosti na právní povahu rozhodování jediného společníka v působnosti valné hromady turbulentní vývoj. V minulosti bylo sporným především to, zda rozhodování jediného společníka je či není právním úkonem (dnes „právním jednáním“). Zodpovězení této otázky je významné mimo…
Důležitou premisou autorského zákona v oblasti autorskoprávní ochrany děl výtvarného umění je dualita, tedy právní oddělitelnost autorského díla na jedné straně, a věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno (užívají se též pojmy „hmotný nosič díla“, „hmotný substrát“) na straně druhé. Autorské dílo je nehmotným statkem. V případě výtvarných…
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, (dále jen „ZOŠ“) výslovně nezmiňuje možnost požadovat náhradu škody způsobenou politickým slibem. Nemám na mysli proklamace a fráze pronášené v průběhu volebních kampaní, neboť těm snad nevěří vůbec nikdo, natož aby podle…
Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob předjímal možnost provádění zápisů do těchto rejstříků rovněž notáři již od okamžiku své účinnosti, tj. od 1. ledna 2014. Praktickému spuštění takových zápisů však dosud bránila mj. skutečnost, že nebyla stanovena výše soudních poplatků za takové zápisy prováděné nikoliv soudem, nýbrž…
Soudní dvůr Evropské unie poskytl ve svém aktuálním rozsudku ve věci Svensson vodítka, jak z hlediska ochrany autorských práv posuzovat situace, kdy třetí osoba zpřístupní uživatelům internetu tzv. hypertextový odkaz, pomocí kterého lze získat přístup k dílům chráněným autorským právem. Celá věc však není tak jednoduchá, jak by se na první pohled…
Účastníkem exekučního řízení na společné jmění manželů bude také manžel dlužníka. Rozhodla o tom Sněmovna, když přijala senátní úpravu občanského soudního řádu. Vládní novela má především více ochránit majetek nezadluženého z manželů při exekuci. Například z ní vyjme polovinu peněz na jeho bankovním účtu, nejméně dvojnásobek životního minima.
Stejně jako občanský zákoník z roku 1964, tak i občanský zákoník účinný od 1.1.2014 (dále též „OZ“) zakotvuje možnost zřídit k vlastní věci ve prospěch jiného věcné břemeno – tedy zřídit věcné právo k věci cizí. Jak je to však s možností zřídit věcné právo k věci vlastní, tedy zřídit věcné břemeno ke své vlastní věci ve svůj vlastní prospěch? Je…
Kolektivní správci při vybírání licenčních poplatků za (potenciální) užití autorských děl, podřízených tzv. kolektivní správě, často postupují v rozporu s legislativním rámcem, který je stanovený autorským zákonem[1]. V mnoha případech, jak plasticky dokazují některé judikované případy[2], si svou práci spíše ulehčují a opomínají pro každý…
Základní právní úprava odpovědnosti za škodu v rámci pracovněprávních vztahů je obsažena v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako ZP). Pracovněprávní vztahy se tak řídí vlastní speciální právní úpravou odpovědnosti za škodu, kdy základním kamenem této úpravy je ustanovení § 250. Toto ustanovení říká, že:…
Ambicí tohoto článku je poukázat na úskalí, která v praxi přináší výklad právního režimu institutu tzv. ploch nadmístního významu vymezených v zák. č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „stavební zákon“ nebo jako „SZ“).
V poslední době se stále více setkáváme se zájmem klientů – majitelů společností – o informace, jakým nejvhodnějším způsobem lze řešit odchod z vedení společnosti a přenechání jejího řízení nástupcům, ať už z řad členů rodiny, zaměstnanců nebo třetích osob. Vzhledem k tomu, že je problematika tzv. generační obměny s ohledem na množství dostupných…
Nový občanský zákoník významně rozšiřuje úpravu nezbytné cesty oproti předchozímu občanskému zákoníku. Předchozí právní úprava znala zřízení věcného břemene, jako tzv. právo cesty přes přilehlý pozemek, soudem na návrh vlastníka stavby[1] v případě, že přístup nešel zajistit jinak. Nynější platná právní úprava rozlišuje jednak povolení nezbytné…
Pro výpočet nákladů řízení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen „advokátní tarif“ nebo „vyhláška“) je stěžejní správné určení tarifní hodnoty, jejíž výše je stanovená v zásadě podle předmětu sporu a druhu…
Ve druhé půlce dubna 2015 byl do knihovny připravované legislativy vložen návrh zákona o zadávání veřejných zakázek (dále také jen „Zákon“)[1], který by měl nahradit stávající zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ale rovněž zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve…
O tom, že poškozený je zvlášť zranitelnou obětí, nevydává soud samostatné usnesení podle § 51a odst. 2 tr. ř. Rozhodne-li usnesením podle § 51a odst. 4 tr. ř. o ustanovení...
Rozsah a způsob uspokojení nároků poškozeného nejsou podle § 175a odst. 6 písm. g) tr. ř. nutnou součástí obsahu dohody o vině a trestu, avšak státní zástupce při jejím...
Orgán rozhodující o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného (§ 47 odst. 1 tr. ř.) nebo o zajištění věci důležité pro trestní řízení nikoli pro důkazní účely [§...
Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.
Shodné účinky jako upozornění na možnost přísnějšího právního posouzení skutku podle § 225 odst. 2 tr. ř. má i kasační rozhodnutí odvolacího soudu v téže věci, ve kterém je...
