Výhody a nevýhody podílu na společnosti s ručením omezeným ve formě kmenového listu

V případě společnosti s ručením omezeným, která byla založena před účinností ZOK, může být oprávnění k vydání kmenového listu do společenské smlouvy či zakladatelské listiny začleněno až po jejím podřízení se ZOKu v souladu s jeho ustanovením § 777 odst. 5 (tzv. Opt-in). Skutečnost, zda je k podílu vydán kmenový list, je pak patrná přímo z obchodního rejstříku.

Dle aktuálně platné a účinné právní úpravy může být tedy podíl na společnosti s ručením omezeným vyjádřen cenným papírem. Důsledky vyjádření podílu společníků ve formě kmenového listu namísto klasického podílu, jsou zejména v mechanismu převodu podílu. Specifika spjatá s podílem představovaným kmenovým listem mají nejen pozitivní, ale i negativní stránku. Důležité je zmínit, že kmenový list může být vydán pouze k podílu, jehož převoditelnost je absolutně neomezená.[2] Kmenový list je tedy vyloučen pro případy, kdy společenská smlouva např. předpokládá pro převod podílu souhlas valné hromady. Není však vyloučeno, aby zakladatelský dokument společnosti s ručením omezením stanovil přípustnost různých druhů podílů, z nichž pouze některé jsou volně převoditelné a lze k nim vydat kmenové listy. Kmenový list je ze zákona cenným papírem na řad. K jeho převodu je tedy nezbytný rubopis a smlouva. Účinky převodu pak nastávají k okamžiku jeho předání.[3] V praxi bude běžně takováto smlouva uzavírána ústně. Významnou výhodou převodu podílu představovaného kmenovým listem je neexistence písemné smlouvy o převodu podílu. Tato skutečnost nabízí výrazně lepší postavení účastníkům převodu, stávajícího a budoucího vlastníka podílu, neboť je velmi posílena diskrétnost podmínek převodu. Zákon 304/2012 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, totiž stanoví povinnost založení smlouvy o převodu podílu do sbírky listin, která se tak stává pro veřejnost volně přístupnou. Větší míra diskrétnosti ohledně převodních podmínek může být v určitých případech výhodná i pro samotnou společnost, o jejíž podíl se jedná. Pro třetí osoby, které mají zájem o informace o převodních podmínkách, např. o kupní ceně, je tak převod podílu dle podmínek převodu cenných papírů nežádoucím.

Další výhodu převodu podílu na společnosti s ručením omezeným představovaným kmenovým listem ocení především zahraniční (stávající či budoucí) společníci. Dle zákona musí být totiž podpisy ve smlouvě o převodu podílu úředně ověřeny. V případě úředního ověření podpisu v zahraničí je často nezbytné vedle samotného úředního ověření podpisu kompetentní osobou ještě další osvědčení, na základě kterého Česká republika úřední ověření podpisu zahraničního subjektu uzná. V závislosti na místu podpisu je tak nutné osvědčení ve formě tzv. superlegalizace nebo apostilační doložky dle Haagské Úmluvě o apostilaci. Pouze v případě existence bilaterní smlouvy mezi dotčenými státy není třeba žádného speciálního osvědčení (např. Rakousko – Česká republika). Superlegalizace či apostilační doložka představují nejen administrativní, ale také finanční zátěž. V některých zemích je jejich získání také časově náročné, což může být ve významných přeshraničních transakcích, kde hraje čas důležitou roli, problematické. Jelikož zákon 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého se řídí také rubopisy na kmenových listech, nevyžaduje pro podpis na rubopisu úřední ověření, je převod kmenových listů od těchto komplikací oproštěn.

O převodu podílu představovaného kmenovým listem se společnost dozví zpravidla až v okamžiku, kdy je tato skutečnost oznámena společnosti společně s předložením rubopisu na kmenovém listu a převod se tak stává vůči společnosti účinným.[4] Je pak povinností jednatelů, aby takovou změnu zaznamenali v seznamu společníků a mohli tak řádně svolávat valnou hromadu.

Skutečnost, zda se jedná o klasický podíl či o podíl představovaný kmenovým listem, má také podstatný vliv na případné zastavení podílu. Zástavní právo k podílu bez kmenového listu vzniká dle zákona[5] až zápisem do obchodního rejstříku. Jedná se tedy o konstitutivní zápis. Tomuto zápisu předchází podání návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku, se kterým je přirozeně spojen soudní poplatek a také je třeba počítat s několikadenním zdržením. V případě kmenového listu jako cenného papíru zástavního právo vzniká zástavním rubopisem a současným předáním cenného papíru. V tomto případě není nutný zápis do obchodního rejstříku a není tedy třeba zahajovat soudní rejstříkové řízení.

Kmenové listy nelze vydat jako zaknihované cenné papíry, avšak není vyloučena jejich imobilizace. Nelze je také veřejně nabízet či přijímat k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu.[6]

Závěr

Ze shora uvedeného vyplývá, že vydání kmenových listů představující podíl společníka na společnosti s ručením omezeným přináší mnoho výhod nejenom pro samotnou společnost, ale také pro stávající či budoucí společníky. Výhody jsou především ekonomického charakteru, ale spočívají také v administrativních úlevách. Nevýhody dopadají zejména na třetí osoby ohledně jejich informovanosti. Obecně je vždy nutné vhodnost či nevhodnost vydání kmenových listů posoudit dle individuálního charakteru a specifických potřeb společnosti.

Sandra Králíková

Schaffer & Partner Legal, s.r.o., advokátní kancelář 

Gallery Myšák
Vodičkova 710/31
110 00  Praha 1

Tel.: +420 221 506 300
Fax: +420 221 506 301
e-mail: info@schaffer-partner.cz

--------------------------------------------------------------------------------
[1] § 137 zákona 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
[2] § 137 zákona 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
[3] § 1103 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník
[4] Richard Gürlich: Společnost s ručením omezením – druhy podílů a kmenové listy, [Novinky z rekodifikace - advokátní kancelář GÜRLICH & Co. 11/2014, s. 1]
[5] § 1322 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník
[6] § 137 zákona 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz