10 otázek pro… Maxima Tomoszka

Kdybyste nebyl právníkem, čím byste byl?
Pokud bych měl soudit podle toho, na které školy jsem se kromě PF UP hlásil, pak patrně systémovým inženýrem nebo teoretickým matematikem. Vždy jsem ale tíhnul k učení, takže bych možná i v těchto oblastech nastoupil akademickou nebo pedagogickou dráhu.

Oblíbená právní zásada? Jak často ji používáte?
Princip proporcionality. Je to geniální, promyšlený mechanismus, jak řešit konflikt protichůdných principů, který existuje s drobnými modifikacemi v řadě právních systémů. Navíc vnáší do práva trochu exaktnosti, pokud to lze vůbec říci. Používám ho kdykoliv se naskytne příležitost, nejčastěji při výuce nebo zkoumání základních práv.

Umíte si představit akademické působení v jiné zemi? Jaké?
Na základě svých dosavadních zahraničních zkušeností bych si určitě uměl představit působení na některé z polských, britských nebo amerických univerzit, dokonce bych působení v tomto prostředí považoval za ohromnou čest. Rozhodně však zatím nemám v plánu opouštět své současné působiště, zejména kvůli jeho unikátní atmosféře, dynamickému vývoji a skvělému týmu, který tam působí.

Čím Vás studenti dokážou překvapit?
Tím, jak moc jsou někteří z nich vyspělí, schopní, jak vyzrálé osobnosti mají a kolik se toho od nich mohu naučit. Na druhém místě co do překvapivosti stojí otázky, s nimiž někdy studenti přijdou. Jsou totiž velmi logické, a přitom mne samotného by nikdy nenapadlo se na ně zeptat, protože bych se na daný problém z této strany nepodíval – studenti se však na právo dívají často jinak, neotřele, a v tom je práce s nimi velmi obohacující a inspirativní.

Jak často Vás ve vašem oboru něco překvapí?
Asi častěji, než bych chtěl. Nejvíce mne překvapuje neschopnost poučit se z nejen z chyb, které již někdo jiný někdy udělal, ale zejména neschopnost poučit se z chyb vlastních. Ať už se to týká výkladu a aplikace Ústavy ČR, ochrany základních práv nebo prostého fungování ústavních orgánů. Také mne neustále překvapuje, kolik lidí je překvapených rozhodnutími Ústavního soudu, která objektivně překvapivá nejsou.

Nejsilnější zážitek z přednáškového sálu?
Z pohledu přednášejícího určitě spontánní potlesk zaplněné auly PF UP.

Největší dosavadní úspěch?
Před závorku bych rád vytknul, že každý úspěch, který stojí za zmínku, je výsledkem tvrdé práce kolektivu lidí. Považuji za úspěch, že jsem mohl svým úsilím přispět k tomu, aby se nám na PF UP podařilo zmodernizovat způsob, jakým vyučujeme právo, zejména obohatit nabídku předmětů o právní kliniky a specializované dovednostní předměty. Studenti si tak kromě kvalitních znalostí odnášejí ze studia na PF UP také dovednosti, které jsou pro výkon právní profese velmi důležité a potřebné. Za velký úspěch považuji i to, že díky právním klinikám má PF UP možnost plnit také svou společenskou roli a poskytovat těm, kdo to potřebují, bezplatnou právní pomoc.

Jak si vyčistit hlavu?
Na to mám dva osvědčené recepty. Buď potřebuji mozek zaměstnat něčím jiným, než právem, a na to jsou pro mne nejlepší šachy nebo dobrá kniha. Když ale potřebuji mozek vypnout úplně, na to je nejlepší sport, v mém případě preferuji volejbal.

Která osobnost symbolizuje spravedlnost?
Pro mne je symbolickým ztělesněním spravedlnosti Thurgood Marshall, první černošský soudce Nejvyššího soudu USA. Ještě před tím, než se stal soudcem, vyhrál před Nejvyšším soudem USA řadu významných případů v oblasti lidských práv, nejznámější z nich je asi Brown v. Board of Education. Ve stejném duchu pak pokračoval i jako soudce Nejvyššího soudu USA, kde neúnavně hájil základní práva a bojoval proti trestu smrti.

Nesplněný sen?
Vyhrát se studenty z právní kliniky přelomový lidskoprávní spor před Evropským soudem pro lidská práva.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz