Články

Rozesílání obchodních sdělení prostřednictvím třetí strany a souhlas dle GDPR

Na trhu se setkáváme se subjekty, kteří podnikatelům nabízejí službu v podobě rozesílky obchodních sdělení. Tyto subjekty velmi často využívají „subdodavatele“, kteří mnohdy nemají sídlo ani v EU, a obchodní sdělení jsou pak adresátům zasílány ze zahraničních doménových adres. Stává se tak, že podnikatel, který si službu objednal, ztratí kontrolu…

Smluvní pokuta v nájemních vztazích

Současné znění zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) neumožňuje pronajímateli sjednat si s nájemcem smluvní pokutu ve smlouvách o nájmu bytu a domu. Pokud by takové ujednání nájemní smlouva obsahovala, bylo by pouze zdánlivé v souladu s § 2239 občanského zákoníku a nepřihlíželo by se k němu. Po…

Změna judikatury v otázce zastoupení vlastníka na shromáždění na základě plné moci

V usnesení ze dne 23.5.2012, sp. zn. 29 Cdo 3399/2010 Nejvyšší soud v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 judikoval, že vlastník se může nechat na shromáždění vlastníků zastoupit třetí osobou na základě plné moci pouze tehdy, pokud tento postup povolují stanovy společenství vlastníků jednotek. V usnesení sp. zn. 26 Cdo 1657/2018, ze dne…

Neúčinnost právních úkonů

V rozsudku č.j. 21 ICdo 61/2018 Nejvyšší soud ČR rozhodoval o žalobě insolvenčního správce, kterou se domáhal určení, že pracovní smlouvy a dodatek k nim uzavřené mezi dlužníkem jako zaměstnavatelem a žalovaným coby zaměstnancem jsou neúčinným právním jednáním. Mělo dojít ke sjednání odměny pro zaměstnance (žalovaného), které zkracovalo možnost…

Ústavní soud k ochraně spotřebitele u smluv uzavíraných na dálku aneb pozoruhodný nález v bagatelní věci

Dne 14.11.2019 vyhlásil Ústavní soud nález ze dne 5.11.2019, sp.zn. II. ÚS 2778/19, kterým vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky ve věci, kterou lze pracovně nazvat „kauza odřeného stolu“. Naše kancelář zastupovala stěžovatelku v postavení žalobkyně v uvedeném řízení. Vzhledem k tomu, že slovy Ústavního soudu „Projednávaný případ vyvolává…

Intenzita porušení pracovních povinností zaměstnance bankovní instituce

V nedávném rozhodnutí ze dne 31. 7. 2019, sp. zn. 21 Cdo 497/2019, se Nejvyšší soud zabýval intenzitou porušení pracovních povinností zaměstnance bankovní instituce jakožto předpokladem pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem

Ústavní soud k výkladu možností zaměstnavatele při hodnocení odborných znalostí svého zaměstnance pro účely výpovědi dle § 52 písm. f) zákoníku práce

Tento článek reaguje na aktuální usnesení Ústavního soudu České republiky (dále jen „Ústavní soud“) vydané dne 6. 11. 2019 pod sp. zn. II. ÚS 1316/19. Zároveň navazuje na můj článek Jak široké možnosti má zaměstnavatel při hodnocení odborných znalostí svého zaměstnance pro účely výpovědi dle § 52 písm. f) zákoníku práce (Úvahy nad jedním rozsudkem…

Pohledávky státu z titulu opravy DPH v insolvenčním řízení

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ČR (dále jen „NSS“) usnesením ze dne 16.07.2019 rozhodl o otázce výkladu šestiměsíčního časového testu uvedeného v § 44 odst. 1 zákona č. 235/2004 o dani z přidané hodnoty (ve znění účinném od 01.04.2011 do 28.07.2016). Současně NSS rozhodl rozsudkem o tom, zda je možné považovat pohledávky správce daně…

Limity krácení dovolené pro neomluvenou absenci a kumulace sankcí – souběh s okamžitým zrušením pracovního poměru

Nejvyšší soud ČR připomenul ve svém nedávném rozhodnutí zákonné limity krácení dovolené za neomluvenou absenci, a to jednak zásadu, že dovolená za určitý kalendářní rok se krátí jen z důvodů vzniklých v tomto roce (dle ust. § 223 odst. 6 zákoníku práce) a jednak, že limit krácení dovolené dle ust. § 223 odst. 3 zákoníku práce spočívající v tom, že…

Úroky z prodlení i u náhrady nemajetkové újmy

Těsně před Vánoci, dne 19. 12. 2019, vyhlásil Ústavní soud nález prolamující ustálenou judikaturu obecných soudů týkající se úroků z prodlení u náhrady nemajetkové újmy. Nejprve alespoň stručně ke skutkovém stavu tohoto případu.

Změny základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2020

Zaměstnavatel je povinen kompenzovat zaměstnanci, kterého vyslal na pracovní cestu, zvýšené stravovací výdaje – vyplatit mu tzv. diety, tedy stravné. To platí i při cestách mimo území ČR. Zásadně vždy od 1. ledna dochází k pravidelným změnám v sazbách zahraničního stravného, které vyplácí zaměstnavatel zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu do…

Dobrovolný příplatek mimo základní kapitál s.r.o. poskytnutý z prostředků SJM

Dobrovolný příplatek mimo základní kapitál společnosti s ručeným omezeným představuje rychlý a efektivní prostředek jak zvýšit aktiva společnosti, bez toho aniž by společnost musela podstoupit dlouhý a náročný proces zvyšování základního kapitálu. Jak je to však s prostředky dobrovolného příplatku, které byly poskytnuty z prostředků…

10 otázek pro ... Pavla Juřičku

Advokát Mgr. Pavel Juřička LL.M, Taylor Wessing Česká republika je Senior Associate pražské pobočky Taylor Wessing, se kterou spolupracuje od roku 2011. Ve své praxi se věnuje převážně právnímu poradenství ve všech oblastech pracovního práva a sporné agendě, a to včetně mezinárodních arbitráží a sporů s mezinárodním prvkem. V návaznosti na svá…

Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla - liberační důvody

Liberační důvody, tedy důvody znamenající beztrestnost provozovatele vozidla ve vztahu k přestupku provozovatele vozidla, jsou upraveny v § 125f odst. 6 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Musí být závěť v souladu s dobrými mravy?

Patrně v praxi nedoceněnou skutečností je, že i pořízení závěti je nutno poměřovat kriteriem dobrých mravů, i když se s ohledem na testamentární volnost zůstavitele, omezenou jen nároky nepominutelných dědiců, mnoho nejen laiků, ale i odborníci, jak o tom svědčí usnesení NS ČR sp. zn. 24 Cdo 4260/2018, ze dne 23. 8. 2019 a jím řešený případ…

Proti komu míří hromadné žaloby v České republice

Na přelomu července a srpna 2019 obdržela Vláda k projednání aktualizovaný návrh zákona o hromadných žalobách, který se částečně vypořádal s kritikou principu automatického odhlašovacího řízení.

Vzdání se práva na podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu soudem

V následujícím příspěvku se budeme zabývat možným zavedením práva na vzdání se přezkumu rozhodčího nálezu soudem do českého právního řádu. Autor příspěvku (v textu označovaný jako „navrhovatel“) je názoru, že v návaznosti na vyloučení spotřebitelského prvku z rozhodčího řízení (2016) by šlo jednoznačně o změnu k lepšímu, která by odpovídala…

Rozhodčí smlouva uzavřená elektronickou formou v kontextu aktuální judikatury

V dnešní době je zcela běžné, že se elektronickou formou (e-mailem, přes webové stránky apod.) řeší jak samotná realizace objednávky zboží anebo služeb, tak fakturace, ale leckdy i samotné dodání služby, pokud je to s ohledem na charakter konkrétní služby možné. Je tedy zřejmé, že otázka uzavírání rozhodčích smluv v elektronické formě je pro řadu…

Právní úprava střetu zájmů dle § 4b zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, a její dopad do zadávacího řízení

Ke dni 9. 2. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 14/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony (dále jen „novela“), na základě kterého bylo do zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o střetu zájmů“), vloženo nové ust. §…

Na koho česká tajná služba ukázala prstem?

Bezpečnostní informační služba (BIS) zveřejnila dne 26. 11. 2019 výroční zprávu o své činnosti za rok 2018. Varovala v ní před nepřátelskými aktivitami ruské a čínské moci v České republice, zejména před kyberšpionážními útoky na cíle v ČR. Zdroje informací zpravodajců zůstávají veřejnosti utajeny, jejich pravdivost nelze ověřit. Přesto zveřejnění…