Pro úspěch v soudním sporu bývá často určující, jaké důkazní prostředky má konkrétní účastník k dispozici na podporu svých tvrzení a jednotlivých, pro posouzení věci relevantní, skutečností. Zhodnocení prokazatelnosti nároku, ať už z pozice žalobce či žalovaného, by měl být první krok, který potenciální účastník řízení podstoupí předtím, než se…
Nedokážeme vyvinout lék ani vakcínu proti nemoci, které se v posledních týdnech snažíme všichni bránit, ani proti ní nemůžeme zajistit absolutní odolnost. Můžeme ale pomoct posílit imunitu proti jejím dopadům v právním oblasti. Připravili jsme proto odpovědi na otázky, které si v dnešní době asi nejčastěji kladou provozovatelé maloobchodu a…
Pandemie COVID-19 může mít vliv i na osoby, kterým již bylo schváleno oddlužení. Ke splnění oddlužení musejí dlužníci plnit podmínky stanovené insolvenčním zákonem a insolvenčním soudem. Jednou z povinností je i řádné plnění schváleného splátkového kalendáře. Níže si nastíníme možné varianty, pro osvobození dlužníků od placení pohledávek…
Vláda České republiky dne 24. února 2020 schválila připravený návrh zákona o hromadném řízení, jenž bude nyní předložen k projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. V tomto článku bude stručně nastíněna a zhodnocena geneze znění návrhu zákona o hromadných žalobách v posledních několika měsících, která byla velmi intenzivní a měla za následek…
Dle ustanovení § 1453 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále jen „OZ“), ve znění pozdějších předpisů, může být svěřenským správcem každý svéprávný člověk. Současně je nutné vzít v potaz, že pokud je svěřenským správcem osoba z okruhu zakladatele(ů) nebo obmýšleného (obmýšlených) musí být jmenován ještě další svěřenský správce mimo okruh…
V praxi není výjimkou situace, při které bývá zřízeno věcné břemeno spočívající v bezúplatném doživotním užívání části domu nebo bytu, avšak nedochází k využívání věcného břemena, resp. jedna ze stran, ať už oprávněný nebo povinný, nemá zájem na jeho trvání či plnění povinností s tím…
Dne 15. 4. 2020 vstoupil v platnost a dne 1. 7. 2020 vstoupí v účinnost zákon č. 163/2020 Sb., který rozsáhle novelizuje občanský zákoník (zákon. č. 89/2012 Sb., dále též „obč. zák.“). Pomineme-li zásadní novelu bytového spoluvlastnictví (SVJ) a opětovnou úpravu zákonného předkupního práva spoluvlastníků nemovitostí, tento zákon poněkud plíživě a…
Přinášíme další část průběžného přehledu nejzajímavějších a nejpřínosnějších soudních rozhodnutí v oblasti pracovněprávních vztahů z loňského roku 2019.
Dne 17. prosince 2018 vydal NÚKIB varování ve smyslu § 12 odst. 1 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZKB“)[1] s konstatováním, že použití technických nebo programových prostředků společností HUAWEI Technologies Co., Ltd., Šen-čen, Čínská lidová republika a ZTE…
Vláda předložila v rámci stavu legislativní nouze vyvolaného aktuální pandemií COVID-19 celou řadu mimořádných legislativních opatření. Součástí legislativního balíčku je i tzv. lex COVID JUSTICE[1]. Záměrem tohoto zákona je zmírnit dopady pandemie na účastníky soudních řízení, se zvláštním zaměřením na oblast exekucí a insolvencí. Zákon prošel…
Dnem 03.03.2020 nabyl účinnosti zákon č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (ZRZ).
Zákonem o realitním zprostředkování byl zaveden nový pojem – smlouva o realitním zprostředkování (§ 9 ZRZ). V případech, kdy tento zákon nestanoví jinak, použijí se pro smlouvu o realitním zprostředkování subsidiárně…
Následující text se zabývá postojem České správy sociálního zabezpečení k právu rozvedeného rodiče na ošetřovné při péči o své nemocné dítě a souvisejícími rozsudky Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Ostravě. Z obecného pohledu jde o problematiku uznání „žití v domácnosti“ dítěte se svým rodičem, se kterým sice tráví podstatný čas a…
Prof. JUDr. Ivo Telec, CSc., je profesorem občanského práva a vedoucím katedry soukromého práva a civilního procesu Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, advokátem v Brně a rozhodcem v Praze. Začínal jako notářský čekatel a později státní notář v Břeclavi. Později byl podnikovým právníkem a úředníkem v Brně. Od roku 1990 působí v…
V právní teorii i praxi vyvstává otázka, zda kybernetické útoky typu DoS či DDoS je možné považovat jako trestný čin. Ačkoliv je DoS/DDoS útok obecně považován za formu kyberkriminality, je vůbec možné takový typ útoků postihovat dle českého trestního zákoníku?
Ačkoli je v současné době Ústavní soud pro veřejnost uzavřen, povaha jeho činnosti umožňuje, aby i nadále vykonával svou činnost a rozhodoval. Předkládám nyní k pozornosti nález ze dne 24. března 2020 sp. zn. IV. ÚS 2434/19, který se týká přiznání náhrady nákladů řízení hlavnímu městu Praha v souvislosti s jeho zastoupením advokátem v občanském…
Stávající platné znění zákona o regulaci reklamy upravuje podobu reklamy na tabákové výrobky, humánní léčivé přípravky, veterinární léčivé přípravky, potraviny, počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, alkoholické nápoje, přípravky na ochranu rostlin, střelné zbraně a střelivo a činnosti v pohřebnictví. Nově přibude v zákoně o regulaci reklamy…
Chytrá karanténa aneb zpět k Nokii 5110! | Jak využít volnou pracovní sílu? | Ústavní soud dává vládě dlouhodobě zabrat, zakázal i poplatek za prověřování tendrů. Bude to Zákon roku? | Štilec: Chystaná ochrana bydlení nájemníkům nepomůže a ohrozí pronajímatele. Může být i protiústavní | Firmy musí znát pravidla a vědět, že úřady i v krizi půjdou…
Po schválení cíleného Programu podpory zaměstnanosti „Antivirus“ byl schválen další zákon zmírňující ekonomické dopady způsobené nemocí COVID-19. Jedná se o zákon o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (dále jen „Zákon“ a „Bonus“). Zákon nabyl účinností dne 14. 4. 2020 vyhlášen ve…
Koronavirus si zjevně dle národnosti svých hostitelů nevybírá, a tak stejné problémy, které nyní řešíme u nás, aktuálně řeší vlády více či méně obdobným způsobem ve všech zasažených zemích. Jaká je ale situace u našich severních sousedů, v čem je odlišná a proč by nás to mělo zajímat?
Nejvyšší soud ČR se v loňském roce 2019 zabýval nejprve řešením otázky přípustnosti započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody vůči pohledávce zaměstnance na mzdu a obdobná plnění a posléze vůči pohledávce zaměstnance na odstupné.
Rozsah a způsob uspokojení nároků poškozeného nejsou podle § 175a odst. 6 písm. g) tr. ř. nutnou součástí obsahu dohody o vině a trestu, avšak státní zástupce při jejím...
Orgán rozhodující o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného (§ 47 odst. 1 tr. ř.) nebo o zajištění věci důležité pro trestní řízení nikoli pro důkazní účely [§...
Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.
Shodné účinky jako upozornění na možnost přísnějšího právního posouzení skutku podle § 225 odst. 2 tr. ř. má i kasační rozhodnutí odvolacího soudu v téže věci, ve kterém je...
Vydání příkazu k dodání do výkonu trestu podle § 321 odst. 3 trestního řádu poté, co soud neodstraní vadu v řádném doručení této výzvy způsobenou doručováním na jinou adresu,...
