Alternativní fondy a jejich plánovaná regulace
Společnosti správců dle § 15 ZISIF [1] jako alternativa k standardním investičním fondům se v posledních letech těší velké oblibě v investičním světě. Populární jsou mezi podnikateli zejména vzhledem k relativně jednoduché struktuře, procesu založení a skutečnosti, že nepodléhají dozoru České národní banky (ČNB) jako regulátora. Zejména tyto důvody vedly ke vzniku mnoha alternativních fondů, které byly vysoce rizikové nebo až podvodné.
To se však pravděpodobně brzy změní díky plánované regulaci ze strany ministerstva financí. 4. října 2023 totiž vláda ČR schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech s účinností od 1. července 2024. Tento návrh je aktuálně v Poslanecké sněmovně.
Tento článek se zabývá změnami navrhovanými v novele ZISIF, které se přímo dotknou právní úpravy alternativního fondu dle § 15 ZISIF. Tyto alternativní fondy mohou ve velmi omezeném rozsahu spravovat prostředky svěřené limitovaným počtem investorů za účelem společného investování na základě určené strategie. V praxi se můžeme setkat s označením „patnáckové“ fondy nebo také tzv. „minifondy“ odkazující na ustanovení, které tento typ fondů upravuje.
Alternativní fondy nejsou určeny k nabízení širší veřejnosti. Právě kvůli malému dosahu fondu (počet nekvalifikovaných investorů je omezen na 20) se na ně nevztahuje velká část české ani evropské regulace. Nad rámec zmíněných dvaceti osob však mohou správci spravovat i prostředky takzvaných kvalifikovaných investorů, u kterých se již předpokládají jisté zkušenosti a znalosti. Hlavním, avšak ne jediným kritériem, které odliší kvalifikovaného investora od toho nekvalifikovaného, je minimální požadovaná investice. Pro tzv. nekvalifikované investory minimální výše investice není stanovena.
V současné době ZISIF určuje jen několik povinností, které musí alternativní fond dodržet. Každý alternativní fond, musí před začátkem své činnosti podat žádost o zapsání na příslušný seznam vedený ČNB. Nicméně alternativní fondy nepodléhají dohledu ČNB (což je informace, kterou jsou fondy povinny uvádět). Po registraci musejí fondy poskytovat každoroční reporting ČNB skrze výkazy dokládající uskutečněné investice.
Alternativní fondy dále nejsou významně omezeny ani z pohledu toho, do čeho budou investovat. Investice tak mohou být např. do komodit (zlato, káva, ropa…), private equity (podíl ve společnosti), venture capital, nemovitostí, sběratelských předmětů, akcií, dluhopisů nebo třeba i do kryptoaktiv. Určen je pouze maximální objem majetku, který fond spravuje, a to na 500 mil. EUR (základní limit) nebo 100 mil. EUR (pokud se při obhospodařování majetku používají nástroje s pákovým efektem). Nicméně i po přesažení maximálního objemu může fond požádat o povolení o navýšení.
Minimální regulace tak umožňuje správu majetku způsobem, kdy správce může investovat do daleko rizikovějších projektů a spravovat majetek za relativně uvolněných podmínek. Jak již bylo zmíněno, právě tyto podmínky daly vzniknout podvodným fondům, s nimiž chce ministerstvo financí bojovat právě novelou ZISIF.
Hlavní plánované změny, které by se měly dotknou alternativních fondů, jsou:
• Povinnost mít v názvu fondu, že se jedná o rizikový investiční nástroj („osoba rizikového kapitálu“). Název osoby také nesmí obsahovat slovo „fond“ či slova od něj odvozená.
• Významné rozšíření informační povinnosti, kdy před uzavřením smlouvy musí být investor informován o cílech a rizikovosti investice, poplatcích, investičním horizontu a strategii. Stále bude potřebné uvádět skutečnosti, že alternativní fond nepodléhá dohledu ČNB. Fond bude moct shromažďovat kapitál pouze od investorů, kterým poskytl tyto informace.
• Velmi přesné vymezení okruhu potenciálních investorů (na rozdíl od současné trochu volnější úpravy). Novela stanovuje minimální investici ve výši 125 tis. eur a povinnost vyplnit investiční dotazník za účelem zjištění informací o finančním zázemí a znalostech a zkušenostech investora. Podmínka minimální výše investice nicméně nemusí být splněna v případě, že správce bude spravovat majetek nejvýše 20 investorům, což by mělo mířit zejména na správu rodinného majetku. Tyto podmínky však dle všeho nebude možné volně kombinovat.
• Zavedení poplatku za registraci 10 tis. Kč.
• ČNB bude moci rozhodnout o výmazu osoby podle § 15 ZISIF, jestliže osoba vážně nebo opakovaně poruší některou z výše uvedených povinností.
• Zákaz opětovného zápisu těch osob, které byly pro porušení zákona z registru vymazány.
Marek Poloni,
advokát
Jan Roub,
student
Eversheds Sutherland, advokátní kancelář, s.r.o.
Oasis Florenc
Pobřežní 394/12
186 00 Praha 8
Tel.: +420 255 706 500
Fax: +420 255 706 550
e-mail: praha@eversheds-sutherland.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
