epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    18. 9. 2013
    ID: 92359upozornění pro uživatele

    Autonomie sportovních organizací. Skutečně?

    Odbornou veřejností je dlouhodobě považováno za samozřejmé, že sportovní organizace požívají značné míry autonomie, která je projevem práva na svobodné sdružování[1]. Jak se ale ve skutečnosti snáší stará pravda s novou dobou?

     
     CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o.
     
    Úvod do problematiky

    Obsah pojmu autonomie, odvozeného z řeckých slov autos (= vlastní) a nomos (= zákon), překládaného jako samosprávnost či samostatnost, mnohé napovídá: je vlastně oprávněním k tvorbě vlastních předpisů a pravidel, a s tím spojené regulaci určitého odvětví nezávisle na vůli třetích subjektů, bez rozdílu jejich postavení. Nutno dodat, že se nejedná o oprávnění absolutní povahy[2].

    Sportovní asociace se tedy považují za nezávislé, samostatné[3]. Autonomie by proto měla být jedním z jejich určujících atributů. Je otázkou, zda tomu tak ve skutečnosti (stále) je, a případně v jaké míře? Jaký vývoj lze očekávat? S cílem zodpovězení zmíněných otázek se po stručném popisu organizační struktury seznámíme s aplikovatelnou právní úpravou a vývojovými trendy, včetně rozhodovací praxe národních a evropských soudů. 

    Sportovní organizace

    Sportovní organizace jsou subjekty rozličných právních forem. Společné mají to, že jsou „složenými organizacemi s členstvím druhých organizací zapojených do sportu, přičemž kontrolují uspořádání jeho určitého elementu nebo jeho komerční využití“[4]. Hierarchicky jsou uspořádány do pyramidové struktury[5]. V praxi to znamená, že sportovní kluby jsou členy národní organizace, která je v rámci daného sportu členem organizací nadnárodních. Zastřešující organizace přitom působí např. jako garant jednotnosti pravidel. Členské organizace se dobrovolně podřizují pravidlům svých mateřských organizací, včetně sankcí za jejich porušení či rozhodovací pravomoci asociačních orgánů.

    Legislativní rámec

    Veškerá činnost sportovních organizací, stejně jako požadavky na jejich autonomii, musí být v souladu s platnými právními normami. Právní úprava související se sportem je v  ČR stabilně strohá, což platí i pro úpravu autonomie sportovních organizací. Vycházet lze obecně především z LZPS[6], v jejímž čl. 20 odst. 3 je obsažen tzv. princip spolkové autonomie, a dále ze zákona o sdružování občanů[7], podle něhož mohou do postavení a činnosti sdružení státní orgány zasahovat jen v mezích zákona. Jedním z těchto případů je možnost člena požádat soud o určení, zda je rozhodnutí orgánů občanského sdružení v souladu s jeho stanovami a zákonem[8].

    Rekodifikace soukromého práva[9], kromě přeměny pojmu „občanské sdružení“ na „spolek“, přináší obměnu právě v přezkoumatelnosti rozhodnutí orgánu spolku – soud neplatnost rozhodnutí nově nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li to v zájmu spolku hodném právní ochrany, nebo bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře[10].

    Taktéž Evropská unie vyprodukovala mnoho dokumentů a zpráv, které se oblasti sportu v určitém měřítku dotýkají. Až do nedávné doby však nebylo možné mluvit o jakékoliv právní síle. Tak tomu bylo například v tzv. Bílé knize o sportu, jejímž prostřednictvím Evropská komise v roce 2007 připustila vzrůstající význam sportu v oblastech sociálních či ekonomických. Podobných zmínek a deklarací byla v posledním desetiletí vydána celá řada.

    Výraznější změnu v popsaném přístupu přinesla až Smlouva o fungování Evropské unie. V jejím článku 165, odst. 1 je stanoveno, že „Unie přispívá k podpoře evropských hledisek sportu s přihlédnutím k jeho zvláštní povaze, jeho strukturám založeným na dobrovolné činnosti a jeho společenské a výchovné funkci“. Stále však hovoříme spíše o „kategorii soft-law“[11], neboť se jedná o kompetence doplňkového charakteru. Přesto se jedná o zmínku podstatnou, která se, jak bude dále vysvětleno, na tvorbě hranic autonomie sportovních organizací podílí.

    Zásahy do autonomie sportovních organizací v praxi

    Za tvůrce trendů v dané oblasti je totiž možné považovat orgány Evropské unie, především Soudní dvůr EU (resp. dříve Evropský soudní dvůr). Ten rozhoduje o otázkách ze sportovního sektoru již od 80. let minulého století[12], nicméně až z posledních desetiletí jeho činnosti přicházejí rozhodnutí, která do této oblasti začala výrazněji zasahovat. Není však možné opomenout ani české soudy, a to zejména proto, že rozhodují o odlišných záležitostech, jejichž význam z hlediska řešené problematiky nelze podceňovat.

    Rozhodovací praxe českých soudů související se sportovními organizacemi je, co se týče zásahů do jejich autonomie, pod taktovkou Nejvyššího soudu ČR konstantně zdrženlivá. Nejvyšší soud již konstatoval, že možnost soudního přezkumu rozhodnutí orgánů občanského sdružení je třeba „vykládat zužujícím (restriktivním) způsobem“[13]. V témže rozhodnutí byl vysloven názor, že by byl pravidelný přezkum všech rozhodnutí orgánů občanských sdružení z pohledu výše zmíněného ustanovení LZPS protiústavní, přičemž argumentoval mimo jiné dobrovolností sdružení či smluvní autonomií členské základny. Nejvyšší soud nicméně uznal přezkum rozhodnutí orgánů sdružení jako nutný, a to s cílem ochrany před „svévolným rozhodováním“[14], a tím i porušování práv dotčených subjektů. Poměrně jasně však bylo soudem zdůrazněno, že „princip spolkové autonomie velí soudu nezasahovat do činnosti občanských sdružení jakýmkoliv jiným způsobem, než výslovně dovoluje zákon“[15].

    Na rozdíl od soudní praxe v ČR Evropský soudní dvůr zásahy do oblasti sportu nešetřil. V jistém smyslu přelomovým se stal již výše zmíněný rozsudek Walrave, v němž ESD poprvé dospěl k závěru, že sport je „předmětem komunitárního práva, pouze pokud má povahu ekonomické aktivity ve smyslu čl. 2 Smlouvy o ES“. Přitom zmínil, že existují pravidla s „čistě sportovním zájmem“[16], která nemají ekonomickou povahu a jako taková leží mimo dosah Smlouvy o ES. Na uvedený rozsudek navázalo rozhodnutí v kauze Bosman, jímž bylo konstatováno porušení pravidel volného pohybu, a to omezeními v někdejším transferovém systému UEFA. ESD v tomto rozhodnutí nicméně uznal význam sportovních aktivit a specifickou povahu sportu, v souvislosti s čímž vytvořil svého druhu „test proporcionality“ mezi posuzovanými sportovními pravidly, jejich vlivem na zachování zmiňované specifičnosti sportu a sledovaným cílem. Podobný přístup byl ze strany ESD dodržován i později – například v případu Lehtonen[17] konstatoval, že pravidla basketbalové federace rozlišující mezi občany a neobčany EU překračují to, co je nutné k dosažení sledovaného cíle[18].

    V obdobném duchu se nese taktéž rozhodnutí ve věci Bernard[19], v němž soud připustil, že přestupové kompenzace mohou býti překážkou volného pohybu, kterou by nicméně bylo možné ospravedlnit zvláštní povahou sportu. V daném případě se tak dle jeho názoru nestalo, neboť se jedná o pravidla, která „nejsou nezbytná k zajištění naplnění uvedeného cíle“[20].

    V zájmu objektivity však nelze nezmínit, že ESD nerozhodoval vždy v neprospěch sportovních organizací. To je případ rozhodnutí Deliege[21], v němž bylo posvěceno omezení počtu sportovců, kteří se kvalifikují do mezinárodní soutěže v judu.

    Závěr

    Právní úprava dopadající na sportovní organizace řeší jejich autonomii velmi okrajově. Reálným tvůrcem pravidel jsou proto národní i nadnárodní soudy, jejichž průběžnou činností vznikly mantinely, které autonomii oboustranně ohraničují.

    Zatímco judikatura ESD vytvořila limity autonomie sportovních organizací zabraňující jejímu příliš extenzivnímu chápání, včetně měřítka určujícího hraniční okamžik k jejímu omezení zákonným způsobem, české soudy opačně přicházejí spíše s ochranou autonomie vůči vnějším zásahům.

    V samém závěru je tedy možné říci, že rozsah autonomie sportovních organizací je spíše zužován, čemuž nasvědčuje samotný fakt, že je soudními orgány postupně vymezován. Jedná se taktéž o projev upřednostnění jiných zásad (např. volného pohybu osob), a to především na nadnárodní úrovni. Na druhou stranu se stala nespornou specifická povaha sportu a jeho významná společenská role, což je dobrá zpráva, která by mohla být garantem zachování potřebné míry autonomie sportovních organizací v klíčových otázkách do budoucna.


    Mgr. Vít Kučera,
    advokátní koncipient


    CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o.

    Hvězdova 1716/2b 
    140 78 Praha 4 

    Tel.: +420 224 827 884 
    Fax:  +420 224 827 879
    e-mail: ak@akccs.cz   


    --------------------------------------------------------------------------------

    autor je členem Legislativní rady FAČR, Sboru rozhodců FAČR a Mezinárodní asociace sportovního práva (IASL)

    [1] Srov. například čl. 20 ústavního zákona 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, § 1 zákona 83/1990 Sb., o sdružování občanů či čl. 12 Listiny základních práv Evropské unie.
    [2] Určitým omezením je např. obecná povinnost dodržovat platnou právní úpravu nebo možnost zásahu státních orgánů v mezích zákona.
    [3] Srov. např. Olympijskou chartu – zejména základní principy olympismu, čl. 13 odst. 1 písm. i) Stanov Mezinárodní fotbalové federace – FIFA nebo čl. 1 odst. 3 Stanov Českého svazu ledního hokeje – ČSLH.
    [4] LEWIS, A., TAYLOR, J. Sport: Law and Practice. Tottel Publishing Ltd.: West Sussex, 2010. 2nd ed. s. 100. ISBN: 978-1-84766-066-4.
    [5] Srov. Zprávu o Evropském modelu sportu (European Model of Sport) Evropské komise z roku 2008.
    [6] Např. čl. 20 ústavního zákona 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod (dále jen „LZPS“).
    [7] Zejména § 1 odst. 2 a § 2 odst. 3 zákona 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
    [8] Srov. ust. § 15 odst. 1 zákona 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
    [9] Především zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“).
    [10] Srov. ust. § 260 NOZ.
    [11] Srov. GARDINER, S., O’LEARY, J., WELCH, R., BOYES, S., NAIDOO, U. Sports law. Routledge: London, 2012. 4th edition. s. 205. ISBN: 978-0-415-59183-6.
    [12] Např. rozsudek ESD C-36/74 Walrave and Koch v. Union Cycliste Internationale, ECR 1974.
    [13] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR, spis. zn. 28 Cdo 2304/2011.
    [14] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR, spis. zn. 28 Cdo 4380/2011.
    [15] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR, spis. zn. 28 Cdo 1618/2006.
    [16] Odst. 8 rozhodnutí Walrave.
    [17] Rozsudek ESD C-176/96 Lehtonen v. FRSB.
    [18] Srov. odst. 104 rozhodnutí Bosman.
    [19] Rozsudek ESD C-325/08 Olympique Lyonnais v  Bernard and Newcastle United FC.
    [20] Ods. 50 rozhodnutí Bernard. Dále srovnej odstavce 46– 49 téhož.
    [21] Rozsudek ESD C-51/96 Christian Deliège v Ligue francophone de judo et disciplines associeées ASBL.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Vít Kučera ( CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ )
    18. 9. 2013

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Získání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU: Kompletní průvodce procesem s praktickými radami
    • Agilní vývoj software – specifika smluvních podmínek
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • 10 ChatGPT promptů, které zvýší produktivitu vaší asistentky
    • K významnému životnímu jubileu prof. Petra Hajna
    • DEAL MONITOR

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.