epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    11. 7. 2013
    ID: 91680upozornění pro uživatele

    Autorské právo z pohledu kontinentálního a angloamerického

    Byť by se mohlo z prvonáhledu zdát, že autorské právo je velmi mladým právním odvětvím, nelze se s tímto tvrzením spokojit, neboť prvopočátky tohoto, ve svém generálním rozsahu, lze spatřovat již před ne tak krátkou dobou. Jeho vývoj, stejně jako geneze dalších právních odvětví, je přímo úměrná vývoji společnosti, ačkoli v současnosti, pakliže uvažujeme technologický pokrok, právě autorské právo bohužel mírně zaostává.

    Na následujících řádcích si ovšem dovolím nastínit základní koncepční diference mezi kontinentálním a angloamerickým přístupem k autorskému právu, neboť jejich zkoumání se zdá velmi zajímavým. Samotnou problematiku taktéž přiblížím v rámci krátkého exkursu, resp. případu Dmitri Shostakovich v. Twentieth Century-Fox, který byl projednán jak na půdě starého kontinentu, tak i ve Spojených státech.

    Základní diferenciační znaky

    Kontinentální autorskoprávní systém má své kořeny ve velké revoluci ve Francii a jak již z tohoto vyplývá, staví zejména, s ohledem na uváděnou dobu, na přirozenoprávních idejích. Znaky iusnaturalismu se tak projevují na objektu zkoumaného okruhu práva, neboť primární důraz je kladen na osobu autora, což také plyne i z dualismu autorského práva ve vztahu k autoru samému, tj. členění na substanci osobnostní a majetkovou. Osobnostní složka je tak neodmyslitelně svázána ad personam s autorem, avšak se substancí majetkovou, je možno disponovat dle libosti a uvážení autora, avšak samozřejmě stále v zákonných limitách. Pokud se jedná o ochranu autorského díla, v jeho legálním pojetí, je kontinentální systém velmi liberální, kdy již v okamžiku, kdy je autorské dílo vyjádřeno ve smysly vnímatelné podobě, požívá zákonné ochrany. Je zcela indiferentní, zda je dílo vyjádřeno roky, den nebo několik vteřin, jakmile již jednou vyjádřeno je, ochrana je mu ex lege přiznána.

    Angloamerický právní systém již ze své podstaty je velmi odlišným oproti kontinentální právní úpravě a autorskoprávní prostředí není výjimkou, neboť tento systém je spíše založen na čistě majetkovém přístupu, jako právo vzniknuvší ke kopiím. Své kořeny má logicky svázané s Anglií, resp. Velkou Británií, kdy prvním předpisem upravujícím autorskoprávní problematiku byl tzv. Licensing act z roku 1662. Jednalo se o předpis, jehož recipienty byly opětovně nakladatelé, kdy tito mohli knihy publikovat pouze za předpokladu, pokud byli držiteli královského patentu. Licensing act měl omezenou účinnost, která vypršela v roce 1695. Po tomto roce neexistovala žádná pozitivně-právní úprava, která by upravovala toto odvětví.

    Průlomem byl až rok 1709, kdy původcem dalšího předpisu byla královna Anna, která nastoupila na trůn po Vilému III., který byl zván Oranžský, a vládla v rozmezí let 1702-1714. Ačkoli jejím nejdůležitějším počinem bylo zřejmě „sjednání dohody o unii se Skotskem“, z hlediska autorskoprávního je nejvýznamnějším dokumentem tzv. Statute of Anne (Act for the Encouragement of Learning – Act na podporu vzdělávání), vydaný právě v roce 1709. Ačkoli je tato listina řazena mezi počátky autorskoprávní úpravy z hlediska angloamerického, samotný dokument nebyl vydáván primárně za účelem ochrany autorů, tzn. s autorským právem nemá moc společného. Ustanovení Statute of Anne byla spíše založena na cenzuře. Každému vydavateli byla určena povinnost na každou knihu získat zvláštní majestátní povolení. I přes výše uvedené je nutno konstatovat, že Act „chránil po dobu čtrnácti let práva autora k vydané knize či jinému tisku, pokud byla zaregistrována u příslušného úřadu“[1] Což je jistě nutno považovat za benefit.

    Spojené státy jsou taktéž jednou ze zemí, kde je relevantním právě systém angloamerický, jak již i z jeho názvu vyplývá. Autorské právo je zde upraveno na úrovní federální, důvodem je dikce ústavy USA, která dává Kongresu kompetenci přijímat zákony k této oblasti směřující. Pokud tedy nahlédneme do Ústavy USA, do článku 1 odst. 8, je zde výslovně uvedeno „V pravomoci Kongresu je .. podporovat vědecký pokrok a užitečné znalosti a umění tím, že zajistí spisovatelům a vynálezcům na určitou dobu výhradní právo k jejich dílům a vynálezům“[2] Prvním předpisem na území Spojených států Amerických byl tzv. Copyright Act přijatý roku 1790. Z hlediska kvantity se jednalo spíše o torzo, nežli o rozsáhlou úpravu, neboť se sestával z pouhých 8 odstavců. Byl ovšem již směrován na osoby autorů děl literárních a kartografická díla, jedinou podmínkou byla registrace u příslušného orgánu. V průběhu následujících let došlo k několika úpravám a novelám autorskoprávních předpisů, kdy posledním počinem byl zákon z roku 1976[3], a je platný i v současné době. Tímto předpisem také došlo k unifikaci s ustanoveními Bernské úmluvy a bylo tak formálně upuštěno od registračního principu, avšak materiálně v pozici důkazní je registrace stále neodmyslitelnou. Je sice pravdou, že v roce 1976 nebyly Spojené státy stranou, která by podepsala Bernskou úmluvu, avšak její myšlenky byly do právního řádu zakomponovány. Spojené státy se staly signatářem Bernské úmluvy až v roce 1989.

    Pokud jde o samotné koncepční rozdíly oproti kontinentálnímu, tak nejmarkantnějším se jeví skutečnost, že v rámci tohoto systému může být autorem i osoba právnická. K tomuto bylo přistoupeno na základě lobby ze strany velkých společností, jako je například Walt Disney. Ochrana práv těchto osob byla prodloužena na 125 let. Stalo se tak na základě Sonny Bono Copyright Term Existension Act nebo také Mickey Mouse Protection Act.

    Další odchylkou je fakt, že angloamerický systém je ve své hrubé podobě monistický, nezná exaktně osobnostní substanci obsahu autorského práva, což kromě jiného umožňuje zcizení autorských práv k dílu jako celku. V neposlední řadě je nutno uvést, že předpokladem pro vznik autorsko-právního vztahu je bezpodmínečná hmotná fixace díla.

    Výše uváděné koncepční rozdíly mohou způsobit nemálo problematických a zároveň absurdních situací. Dovolím si výše uváděnou teoretickou rovinu uvést do praktičtější situace, avšak taktéž ještě stále obecné.

    Mějme osobu pouličního umělce, který na ulici improvizuje na svůj saxofon, je nesporné, že umělec v tento okamžik tvoří. Další osoba, s velmi dobrou akustickou pamětí, jdoucí okolo, se po vyslechnutí skladby odebere do nejbližší kavárny a zapíše umělcovu improvizaci do notového partu a podepíše jej svým jménem. Tento part následně vloží do obálky a nechá si jej poslat prostřednictvím poštovního doručovatele k sobě domů. Obálka samozřejmě obsahuje razítko s datem odeslání. Z hlediska ochrany autorského práva a a fortiori autora samotného, je velmi důležité, zda umělec improvizuje v ulicích Chicaga nebo na Karlově mostě v Praze. Pakliže by se jednalo o město americké, ležící ve státě Illinois (nebo kterémkoli jiném státě USA), byl by v nastíněném případě ve velké nevýhodě pouliční umělec, neboť podle angloamerického systému začíná autorské dílo požívat ochrany teprve okamžikem, kdy je hmotně fixováno. Relevantním okamžikem vzniku ochrany je tak zápis do not. Naproti tomu, pokud by bylo improvizováno na Karlově mostě, resp. v rámci kontinentálního systému, výhodnější pozici by zastával tentokráte umělec, neboť iusnaturalistická koncepce chrání dílo již v okamžiku, kdy je vyjádřeno v objektivně vnímatelné podobě.

    Bylo by zřejmě zajímavé pokusit se zkoumat, zda v prostředí angloamerickém opravdu ochrana vzniká až okamžikem hmotné fixace, a nebo je možno uvažovat i stav, kdy by ochrana existovala i v rámci improvizace, avšak v rámci tohoto momentu by byla uvažovatelná pouze a jenom jako latentní.

    Dmitry Shostakovich v Twentieth Century-Fox

    Velmi zřetelným se jeví vyložit diference na výše nadepsaném případu, kterýžto byl projednáván jak ve Spojených státech, tak i ve Francii, kterou je možno považovat s mírnou nadsázkou za kolébku přirozenoprávního charakteru autorského práva.

    Dmitry Shostakovich, hudební skladatel, podepsal celkem dva kontrakty se společností 20th Century Fox, a to za účelem poskytnutí hudebního díla. Uvedená filmová společnost užila skladby v rámci natáčení filmu Železná opona (The Iron Curtain), avšak dle názoru tohoto skladatele, klavíristy, bylo snímkem zasaženo do jeho osobnostních práv, když kromě jiného „nepravdivě prezentovalo schvalování anti-sovětského filmu a disloajalitu k ruské vlasti“[4]. V důsledku uváděného stavu, přistoupil Shostakovich k podání dvou žalob, kdy jedna, jak již bylo uvedeno byla podána v USA a druhá ve Francii. Soud Spojených států Amerických vzal v úvahu primárně existenci smlouvy mezi žalobcem a žalovaným a rozhodl, že do osobnostních práv žalobce nemohlo být a nebylo nikterak zasaženo, neboť žalobce se zavázal licenční smlouvou k poskytnutí svého díla a žalovaný jej v souladu s touto smlouvou užil.

    Naproti tomu Francouzský soud zaujal naprosto opačné stanovisko. Film byl ve Francii zakázán a bylo judikováno, že byla žalobci způsobena morální škoda, tj. bylo zasaženo do autorových osobnostních práv.

    Je zde tak patrný obrovský rozdíl v přístupu systému angloamerického a kontinentálního, kdy v případě prvního ze jmenovaných, existence smlouvy mezi žalobcem a žalovaným byla ve vztahu k užití díla jedinou relevantní skutečností a osobnostní složka tak nebyla považována za existující. Naproti tomu kontinentální prostředí, vystavěné na přirozenoprávních principech, osobnostní složku ctilo a přiznalo vznik morální újmy na straně žalobce.

    Závěrem

    Je velmi podstatným, lišit obě tyto koncepce nejen z čistě informativních důvodů, ale taktéž zejména s ohledem na zájmy eventuálního klienta, neboť pokud bude uzavírána licenční smlouva, kde jedním z kontrahentů bude subjekt spadající například svým sídlem do angloamerického prostředí, mohly by z tohoto vzniknuvší spory být velmi obtížně stravitelné pro objektivně slabší subjekt a to zejména po stránce ekonomické. Řešením by tak jistě bylo zakotvit v rámci textace takového kontraktu prorogační ujednání a stáhnout tak veškerou procesní činnost vyplynuvší z takové licenční smlouvy do České republiky resp. na místo bydliště samotného subjektu, který licenci uděluje.


    Eduard Belšán


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Jan Kuklík. Radim Seltenreich. Dějiny anglo-amerického práva. Praha : Linde Praha a.s. – Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví. Česká republika 2007. 137s. ISBN 978-80-7201-688-4
    [2] To promote the progress of science and useful arts, by securing for limited times to authors and inventors the exclusive right to their respective writings and discoveries; Čl.I odst. 8, U.S. Constitution; dostupné >>> zde.
    [3] Autorský zákon z roku 1976 pod vlivem Bernské úmluvy sice nevyžaduje registraci (uložení, oznámení) díla jako podmínku pro vznik autorského práva, nicméně možnost efektivní ochrany subjektivního práva, včetně úspěšného podání žaloby na jeho ochranu a přiznání nároků z jeho porušení, je registrací autorského práva zpravidla podmíněna. Citováno z: JUDr. TŮMA, Pavel, Ph.D., LL.M., K problematice převoditelnosti majetkových autorských práv. Praha : BULLETIN ADVOKACIE., č.4/2012. 65s.
    [4] Robert C. Bird. Lucille M. Ponte. Protecting moral rights in the United states and the United kingdom: Challenges and oportunities Under the U.K.‘s new performances regulations. 231s. Dostupné online 28.197.26.35/law/central/jd/organizations/journals/international/volume24n2/documents/213-282.pdf 


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    Eduard Belšán
    11. 7. 2013
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Získání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU: Kompletní průvodce procesem s praktickými radami
    • Agilní vývoj software – specifika smluvních podmínek
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • 10 ChatGPT promptů, které zvýší produktivitu vaší asistentky
    • K významnému životnímu jubileu prof. Petra Hajna
    • DEAL MONITOR
    • Makroekonomický výhled pro Českou republiku 2025: Rok výzev i přizpůsobení
    • DEAL MONITOR

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025
    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Právo nájemce na náhradu za převzetí zákaznické základny
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • 10 otázek pro ... Olgu Kaizar
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Přeměny obchodních společností v roce 2025: Přehled forem, výhod, rizik a novinek

    Soudní rozhodnutí

    Ochrana osobnosti, parlament (exkluzivně pro předplatitele)

    Poslanci a senátoři požívají indemnity podle čl. 27 odst. 2 Ústavy ve vztahu k trestní a přestupkové odpovědnosti, nikoli však ve vztahu k odpovědnosti soukromoprávní. Čl. 27 odst. 2...

    Ochrana projevu (exkluzivně pro předplatitele)

    Šíření dezinformací není vyňato z dosahu čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny; lze je omezit jen zákonem a za podmínek čl. 17 odst. 4 Listiny.

    Omezení vlastnictví (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o zřízení věcného břemene je rozhodnutím konstitutivním, které zasahuje do hmotněprávní sféry účastníků tak, že zakládá, mění nebo ruší subjektivní práva a...

    Podvod (exkluzivně pro předplatitele)

    Uvedení v omyl nemusí spočívat jen v jednorázovém konání, kterým pachatel předstírá okolnosti, jež nejsou v souladu se skutečným stavem věci, ale může se skládat z dílčích, na...

    Poplatek za ukládání odpadu

    Nepřípustnou pravou retroaktivitu (rozpornou s čl. 1 odst. 1 Ústavy) představují zásadně též situace, kdy se zákonodárce pokouší novou normou regulovat právní skutečnosti, které se...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.