Benešovy dekrety řeší OSN

 

Výbor pro lidská práva se začal zabývat stížností skupiny sudetských Němců na Českou republiku

ČESKÉ BUDĚJOVICE Česká republika se musí do šesti měsíců vyjádřit ke stížnosti, kterou na ni v souvislosti s Benešovými dekrety podalo 47 bývalých sudetských Němců u Výboru OSN pro lidská práva. Už samotný fakt, že se stížností výbor vůbec začal zabývat, považují sudetští Němci za úspěch, který může ovlivnit jejich případné další požadavky u mezinárodních soudů. Evropský soud pro lidská práva, na který se se stejnou stížností obrátili už loni, totiž žalobu odmítl projednávat.
"Mohu potvrdit, že stěžovatelé předložili u Výboru OSN pro lidská práva oznámení proti České republice, v němž poukazují na údajnou diskriminaci v restitučním zákonodárství, které jim neumožňuje domoci se majetku zabaveného po skončení druhé světové války," řekla mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Kuncová. Toto oznámení podle ní výbor letos v lednu postoupil české vládě. "Vláda má šest měsíců na předložení stanoviska, z toho důvodu je předčasné se k jakýmkoli věcným otázkám nyní vyjadřovat." Celkem 47 bývalých sudetských Němců, včetně jednoho občana Spojených států, si u výboru OSN stěžuje na to, že české soudy jejich žádosti o vrácení majetku odmítají s odkazem na obecnou platnost poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Nezkoumají však, zda tyto dekrety nejsou v rozporu s jinými zákony či zda byly uplatněny správně. To ale údajně znamená uplatňování principu kolektivní viny, kvůli kterému se sudetští Němci ani nemohou soudit s Českou republikou u Evropského soudu. Ten totiž vyžaduje, aby stěžovatelé nejprve vyčerpali všechny právní možnosti české justice. "To ale není možné, protože české soudy žaloby paušálně odmítají s odkazem na Benešovy dekrety," řekl právník stěžovatelů Thomas Gertner rakouskému listu Neues Volksblatt.
Fakt, že si Výbor pro lidská práva OSN vyžádal od české vlády informace, jakými mezinárodně právními prostředky se mohou sudetští Němci v Česku domáhat svého majetku, Gertner označuje za úspěch. "Hlavním cílem naší stížnosti bylo totiž dokázat, že v České republice pro nás vlastně žádné takové právní možnosti neexistují," tvrdí Gertner.
I když se ale i v minulosti sudetští Němci obrátili na řadu mezinárodních soudů a institucí, včetně OSN, nikdy se jim nepodařilo dosáhnout ve svých majetkových požadavcích žádného významného úspěchu. "Co se týče Benešových dekretů, je třeba přijmout fakt, že jsou stále součástí českého právního řádu a skutečně postulují princip kolektivní viny," řekla Zuzana Kuncová.
Dekrety prezidenta Beneše po druhé světové válce nahrazovaly zákony po dobu neexistence parlamentu. Na základě některých těchto dekretů byly z tehdejšího Československa vystěhovány takřka tři miliony Němců, kterým byl stejně jako českým kolaborantům zároveň zkonfiskován majetek. Dekrety se neměly týkat pouze těch obyvatel německé a maďarské národnosti, kteří "prokáží, že zachovali věrnost Československé republice".

Foto popis: Sudetští Němci nevzdávají boj proti dekretům Edvarda Beneše
Foto Autor - Foto ČTK


Zpracovatel: Anopress IT a.s.