epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    15. 5. 2013
    ID: 91036upozornění pro uživatele

    Eliminace extremismu – inspirace v zahraniční právní úpravě

    "Má-li zlo triumfovat, potřebuje jediné – aby slušní lidé nedělali nic." Edmund Burke

    Cílem tohoto článku je za pomoci zahraničních zkušeností a zahraniční právní úpravy poskytnout nástin možností, jak v naší společnosti úspěšně eliminovat extremismus.

     
     KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o.
     
    Extremismus, tedy chování a jednání, které je odchylné od obecně uznávaných norem chování a jednání[1], a z něj vyvěrající rasově motivované trestné činy, v poslední době eskaluje. Tuto skutečnost dokládá i tvrzení eurokomisařky pro vnitřní záležitosti EU, Cecilie Malmströmové, která problematiku extremismu v Evropě popsala jako nejzávažnější od 2. světové války.[2]

    Právní úprava České republiky reguluje rasově motivovanou činnost v trestním zákoníku, který pamatuje kromě úpravy trestných činů konkrétně zaměřených na extremismus (srov. trestný čin hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny, trestný čin podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování práv a svobod, trestný čin založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, trestný čin projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka, trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia, trestný čin genocidium, trestný čin útok proti lidskosti, a trestný čin apartheid a diskriminace skupiny lidí, perzekuce obyvatelstva), také na kvalifikované skutkové podstaty trestných činů, ve kterých je rasově motivovaný útok přitěžující okolností.[3]

    Ani výše uvedená početná úprava trestných činů v trestním zákoníku, případně institut zrušení politické strany[4], však bez dalších kroků spočívajících v účinnější obraně a prevenci proti rozrůstání extremismu, nemá dle mého názoru významný dopad. S vývojem společnosti a samotného lidského chování a jednání, které ve všech strukturách společnosti zahrnuje rovněž extrémistické chování, je nutné přistupovat k jeho eliminaci dynamicky a uzpůsobit tento „boj“ momentálním podmínkám. Pokud však současné prostředky stagnují a situace nedoznává výrazného zlepšení, je nutné hledat další inspiraci v zahraniční právní úpravě.

    Mezi vhodné adepty, jejichž právní úprava by mohla dle mého názoru ve výše uvedeném smyslu pozitivně posloužit, patří především právní úprava Spojených států amerických (dále jen „USA“) a Spolkové republiky Německo (dále jen „SRN“), jejichž právní systémy se v oblasti svobody projevu diametrálně odlišují a tak sami vybízí ke srovnávání a hledání případné inspirace.

    Právní systém USA

    Skutečnost, že právní systém USA se od evropských států (s výjimkou Spojeného Království Velké Británie a Severního Irska) liší v mnohých aspektech, je obecně známá. Nejvýznamnějším diverzifikačním prvkem jsou precedenty, které dotváří coby svébytné prameny práva, celý právní systém. Nejinak tomu je i u svobody slova, která je v USA garantována v prvním dodatku Ústavy USA.

    Právě svoboda slova se v USA dostávala velmi často do konfliktu s principem rovnosti. Proto došlo v průběhu 20. století prostřednictvím judikatorní činnosti Nejvyššího soudu USA k rozvinutí tří hlavních doktrín, pomocí nichž byla a stále je svoboda slova vůči principu rovnosti usměrňována. Jedná se o doktrínu „clear and present danger“, „bad tendency doctrine“ a „preferred-position“.

    První z nich, doktrína „clear and present danger“ sice vzešla z rozsudku Shenck[5], resp. Abrams [6], ale byla zpřísněna rozsudkem Brandenburg.[7] Podstata této doktríny spočívá v posouzení obsahu jednání (případně proslovu) podle míry bezprostřednosti nebezpečí pro porušení garantovaných práv, kterému by mělo být zabráněno. Z rozsudku Abrams pak vyplývá, že cesta ke svobodě vede pouze skrze diskuzi, které nic nebrání. Svoboda projevu pak může být potlačena pouze v situaci, kdy je nade vší pochybnost zřejmé, že hrozí bezprostřední nebezpečí.[8] Podle tzv. „bad tendency doctrine“, vycházející z případu Gitlow[9], je ale naopak možné trestat projevy ohrožující základy státní moci a hrozící jejímu svržení, neboť prostřednictvím zneužití svobody projevu nemůže být chráněno narušování veřejného pořádku.[10] Třetí doktrína, nazvaná „preferred-position“, která byla prvně odvozena v rozhodnutí United States v. Carolene Products Company[11], přináší svůj užitek především ve stanovení podmínek pro prohlášení zákona za neústavní v případech, kdy zasahuje do tzv. „preferovaných práv“, mezi které patří mimo jiné svoboda projevu.

    Pro úspěšnou aplikaci těchto tří doktrín je soudem při posuzování jednání ob/žalovaného užíváno několik „testů“. Nejvýznamnějším z nich je pak tzv. „test bojovných slov“, prvně užitý ve věci Chaplinsky[12], na jehož základě se proslov nebo jiné jednání jedince posuzuje podle  míry jeho závažnosti na integritu celé společnosti a podle toho se určuje, zda-li podléhá ochraně I. dodatku Ústavy USA či nikoliv.

    Z výše uvedeného tak vyplývá, že právní úprava USA je ve vztahu k extrémistickým projevům velmi benevolentní, neboť klade velký důraz na svobodu projevu. Zcela diametrálně odlišný přístup pak zaujímá právní úprava SRN.

    Právní systém Spolkové republiky Německo

    Jedním z nejvýraznějších specifik právního systému SRN je tzv. „ztráta práv“, kterou upravuje čl. 18 Základního zákona (Grundgesetz - dále jen „GG“). Ztrátou práv, tedy ztrátou možnosti se daných práv dovolávat před soudem[13], které ve svém výroku specifikuje Spolkový ústavní soud, bude potrestán pouze ten, kdo k boji proti demokratickému zřízení zneužije svobody projevu, shromažďování, sdružování, vlastnictví, a jiných práv. Zneužití práv za jiným účelem než k boji proti demokratickému zřízení tudíž není sankcionováno ztrátou práv.

    V případě politických stran, jejichž činnost nebo program je v rozporu se zákonem, není v SRN používáno institutu ztráty práv, ale institutu zrušené politické strany (dle čl. 21 odst. 2 GG, na základě kterého rozhodne Spolkový ústavní soud o rozpuštění politické strany, která směřuje, buď svými cíly nebo chováním svých členů, k poškození nebo narušování demokratického zřízení). Podle judikatury Spolkového ústavního soudu je za protiústavní stranu považována i politická strana, která se momentálně chová demokraticky, jestliže je ale zřejmé, že bude v budoucnu prosazovat své cíle nedemokratickými prostředky. Podstatné ale je, že v případě zrušení politické strany se uplatňuje zákaz nástupnických organizací, které mohou být se zrušenou politickou stranou propojeny buď personálně, programově nebo pouze prostřednictvím užívané symboliky. Jednání toho, kdo pokračuje nebo se pokouší pokračovat v činnosti zrušené politické strany, je považováno podle ustanovení § 84 trestního zákoníku za trestný čin.

    Závěr

    Zůstává tak zcela na zvážení, ve které ze zcela odlišných právních úprav, je možné hledat inspiraci. Je zřejmé, že historické souvislosti USA a SRN velmi výrazně ovlivnily tamní právní úpravu svobody slova, potažmo extremismu a rasově motivovaných trestných činů. Pravděpodobně právě proto nepřichází v úvahu přijetí jedné zahraniční právní úpravy jako celku bez dalšího, a to zvláště za situace, kdy právní úprava USA klade větší důraz na svobodu slova a tím může být případně vnímána jako benevolentnější vůči extremismu.[14] Přes všechny výše uvedené specifické instituty USA a SRN by pro právní úpravu ČR bylo zcela jistě vhodné zavést zákaz nástupnických organizací (resp. jej obnovit, neboť tento institut obsahoval již zákon 201/1933 Sb., o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran).

    Jednou z méně podstatných skutečností, která sice nemá enormní dopad na eliminaci extremismu, avšak může citelně ovlivnit samotné vnímání trestné činnosti s ním spojené, je samotné označení trestných činů, jejichž hlavním motivem je rasa oběti.

    V českém právním prostředí se pro tento okruh trestných činů užívá pojmu rasově motivovaný trestný čin, v USA pak pojmu trestný čin z nenávisti. Odlišnost na první pohled velká není, z filozofického pohledu se však jedná o rozdíl značný, neboť používání pojmu rasově motivovaný trestný čin evokuje představu o provinění oběti, o její vině v tom, že se stala obětí pachatelova trestného činu. Při užívání pojmu trestný činy z nenávisti je naopak vhodně zvýrazněn pravý důvod spáchání trestného činu, a to nenávist pachatele vůči oběti. Je pak zcela irelevantní, že motivem této nenávisti, je domnělá rasa oběti, neboť společenské nahlížení na toto označení trestného činu a na samotné diverzifikování jedinců podle domnělých ras, by mohlo přispět k eliminaci extremismu a trestných činů z něj odvozených více, než-li samotná represe.


    Michal Švec

    Mgr. Michal Švec,
    advokátní koncipient


    KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o. 

    CITY TOWER
    Hvězdova 1716/2b
    140 78  Praha 4

    Tel.: +420 221 412 611
    Fax:  +420 222 254 030
    e-mail: ksd.law@ksd.cz

    PFR 2012

    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] CHMELÍK, Jan. Extremismus a jeho právní a sociologické aspekty. Praha: Linde Praha, a.s., 2001. s. 7.
    [2] RYŠAVÝ, Zdeněk. Malmströmová: Extremismus a xenofobie je v Evropě nejhorší od druhé světové války. Romea [online]. 2013, [cit. 6. března 2013]. Dostupné >>> zde.
    [3] Srov. § 140 odst. 3 písm. g), §145 odst. 2 písm. f), § 146 odst. 2 písm. e), § 149 odst. 2 písm. c), § 170 odst. 2 písm. b), § 170 odst. 2 písm. b), § 171 odst. 3 písm. b), § 172 odst. 3 písm. b), § 175 odst. 2 písm. f), § 183 odst. 3 písm. b), § 228 odst. 3 písm. b), § 329 odst. 2 písm. b), § 352 odst. 2, § 378 odst. 2, § 379 odst. 2 písm. d), § 380 odst. 2 písm. c), § 382 odst. 2 písm. c), § 383 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku.
    [4] Dle ustanovení § 13 odst. 1 písm. c) zákona 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
    [5] Shenck v. U. S. 249 U.S. 47 (1919)
    [6] Abrams v. U. S. 250 U. S. 616 (1919)
    [7] Brandenburg v. Ohio 395 U. S. 444 (1969).
    [8] KUKLÍK, Jan; SELTEINREICH, Radim. Dějiny angloamerického práva. Praha: Linde Praha, a. s., 2007. s. 735-736.
    [9] Gitlow v. New York 268 U. S. 652 (1925).
    [10] BARTOŇ, Michal. K mezím svobody projevu v právu USA. Právník. 2003, roč. 142, č. 1-12, s. 57.
    [11] United States v. Carolene Products Company 304 U. S. 144 (1938),
    [12] Chaplinsky v. New Hampshire 325 U. S. 568 (1941)
    [13] ČERNÝ, Petr. Právní ochrana před extremismem. Praha: C. H. BECK, 2008. s. 202.
    [14] Václav Bělohradský k tomu tématu zaujímá opačný, spíše „proamerický“ názor: „Každé omezení svobody slova nás ohrožuje více, než svoboda slova sama“ (srov. BĚLOHRADSKÝ, Václav. Mezi světy a mezisvěty (filozofické dialogy). Praha: Votobia, 1997. s.  140).


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Michal Švec ( KŠD LEGAL )
    15. 5. 2013

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Získání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU: Kompletní průvodce procesem s praktickými radami
    • Agilní vývoj software – specifika smluvních podmínek
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • 10 ChatGPT promptů, které zvýší produktivitu vaší asistentky
    • K významnému životnímu jubileu prof. Petra Hajna
    • DEAL MONITOR

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Společná domácnost
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Neoprávněné přijímání vkladů – II. část
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.