EU chce lidem usnadnit léčení v cizině

 

NADTITULEK: ZDRAVOTNICTVÍ

/Od našeho zpravodaje/

Pro Čechy by v blízké budoucnosti mělo být snazší jezdit za zdravotní péčí za hranice a nechat si zákrok aspoň zčásti proplatit pojišťovnou. A za českými doktory by zase mohlo jezdit více cizinců.

Má to umožnit nová směrnice, kterou připravuje Brusel. Ta má být prvním unijním zákonem přímo zaměřeným na lékařskou péči v zahraničí. Volný pohyb pacientů sice teoreticky zaručují unijní smlouvy, ale v praxi mu brání bezpočet překážek.

Jde především o to, kdo lékařský zákrok v cizině zaplatí, a podle jakých pravidel mohou lékaři z jednoho státu jezdit léčit za hranice. Tyto a další spory se dosud posuzovaly podle série rozsudků Evropského soudního dvora. Evropská komise ale nyní chce dát pohybu pacientů jednoznačný právní základ.

Jak by vše mělo fungovat? Podle návrhu směrnice, který mají HN k dispozici, bude pojišťovna proplácet lidem i neakutní péči v cizině, pokud je taková péče nutná "vzhledem ke zdravotnímu stavu pacienta", a pokud by pacientovi doma hrozila "přílišná čekací doba". Tyto podmínky nejsou v návrhu blíže upřesněny. Jasné ovšem je, že částka, kterou pojišťovna pacientovi proplatí, nesmí být vyšší než cena za zákrok obvyklá v jeho domovské zemi.

Pokud by si tak například Čech chtěl nechat vyměnit kyčelní kloub v Německu, musel by počítat s vyšší spoluúčastí než doma. Podle Vladimíra Kothery, prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven, to zabrání masovému cestování Čechů za cizími doktory. "Nemyslím si, že by to naši pojištěnci vyhledávali," říká Kothera. "Cena péče třeba v Německu bývá i pětkrát vyšší."

Tuzemské zdravotní pojišťovny už nyní proplácejí pacientům akutní péči v cizině nebo vysoce specializovanou péči, která se v Česku neprovádí. Jde například o některé transplantace. Pokud by pojišťovny musely proplácet i neakutní péči, podle Kothery by to nebyl problém, protože by to bylo ve stejné výši jako v Česku. Potíže by ale mohla mít zdravotnická zařízení, která by čelila větší konkurenci. "Mohlo by se stát, že pojišťovna by tu péči nakoupila za hranicemi a pacienti by jezdili tam," varuje Kothera.

Na druhou stranu by na tom čeští zdravotníci mohli vydělat. Směrnice by totiž mohla konečně nalákat k českým doktorům více cizinců. Ti nyní tvoří jen necelých 0,5 procenta klientů českých nemocnic, přestože úroveň českého zdravotnictví patří mezi nejlepší v Evropě a ceny i těch nejšpičkovějších výkonů jsou mnohem nižší než na Západě.

Další součástí návrhu komise je i paragraf, podle kterého by recepty vydané v jedné zemi musel přijmout lékárník kdekoli v EU. A členské státy unie by musely svým občanům nabízet informace o jejich právech na lékařskou péči v zahraničí prostřednictvím "národních kontaktních míst".

Zatím ovšem není jasné, v jaké formě plánovaná směrnice projde a kdy by mohla začít platit.

Zdravotnictví je jednou z nejcitlivějších politických a finančních oblastí a členské státy EU v něm mají výhradní pravomoci. I proto zdravotní péče vypadla z loňské směrnice o volném pohybu služeb, a levice a odbory se chystají svést ostrý boj i o tuto chystanou direktivu.

Podle nich by totiž zdravotnictví, stejně jako ostatní služby veřejného zájmu, měly být chráněny před liberalizací a neomezenou konkurencí na vnitřním unijním trhu.


Zpracovatel: Anopress IT a.s.