11. 4. 2016
ID: 101065upozornění pro uživatele
Evropské fondy dlouhodobých investic – co umožňuje nová evropská regulace?
V prosinci minulého roku nabylo účinnosti evropské nařízení o fondech dlouhodobých investic (dále jen „Nařízení“), které zavádí na trh kolektivního investování nový druh alternativních investičních fondů. Evropské fondy dlouhodobých investic (the European Long-Term Investment Funds – dále jen „ELTIF“) jsou určeny pro všechny typy investorů a jejich účelem je poskytovat možnosti dlouhodobého investování do reálných aktiv a projektů s pravidelným výnosem. Zavedení tohoto nového typu fondů by mělo přinést nejen podporu růstu evropské ekonomiky, ale také rozšířené možnosti pro veřejnost investovat do aktiv dříve dostupných výhradně kvalifikovaným investorům.
Specifika fondů ELTIF
Základním charakteristickým znakem, který odlišuje fondy ELTIF od ostatních investičních fondů, je dlouhodobá povaha jejich investic. Fondy ELTIF totiž mohou investovat pouze do specifických druhů méně likvidních aktiv vyžadujících pro své zhodnocení delší časové období. Investice těchto fondů jsou především zaměřeny na projekty energetické, projekty dopravní či komunikační infrastruktury, nemovitostní projekty, projekty na podporu vědy, výzkumu a vzdělávání či další projekty, které pro svou realizaci vyžadují zajištění přísunu kapitálu po určitou předem stanovenou dobu. Ve srovnání s obecnou evropskou regulací alternativních fondů, která stanovuje pravidla primárně pro nabízení profesionálním (kvalifikovaným) investorům, Nařízení přímo umožňuje fondům ELTIF nabízet investice i neprofesionálním (tj. menším a retailovým) investorům.
Až do účinnosti Nařízení nabízel český právní rámec retailovým investorům pouze velmi omezené možnosti investic do nelikvidních aktiv. Fondy kolektivního investování, tj. standardní a speciální fondy jako investiční fondy oprávněné nabízet investice veřejnosti, totiž mohou investovat shromážděné prostředky buď do vysoce likvidních aktiv (převoditelné cenné papíry u standardních fondů) nebo jen do určitých typů nelikvidních aktiv (např. nemovitostní speciální fondy). Pokud tak chtěl investor v minulosti investovat prostředky do aktiv s nízkou likviditou, jež nenabízely speciální fondy, byl k tomu oprávněn pouze u některých fondů kvalifikovaných investorů, avšak často s vyšším rizikem a počáteční investicí minimálně ve výši 125 000 eur.
Nařízení tento stav mění a umožňuje obhospodařovatelům fondů ELTIF nabízet dlouhodobé investice i investorům, kteří nesplňují zákonem stanovené požadavky na kvalifikovaného investora, s počáteční investicí již od 10 000 eur. Snížení této hranice tak zpřístupňuje investování do alternativních investičních fondů i menším investorům. Výhodou je přitom zachování vysokého stupně ochrany investorů. Pokud se totiž obhospodařovatel fondu ELTIF rozhodne nabízet investice široké veřejnosti, musí dodržovat pravidla transparentnosti a informovanosti sloužící k ochraně retailových investorů, jako je tomu u standardních a speciálních fondů.
Fondy ELTIF však neslouží pouze retailovým investorům. Vhodné mohou být také pro menší penzijní fondy, obce nebo jiné osoby, které objemem svých investic nedosahují limitů určených pro kvalifikované investory, avšak z důvodu opakujících se povinností vůči svým klientům či členům vyžadují stabilní a pravidelné výnosy.
Snížení vstupní investice by rovněž mohlo pozitivně ovlivnit obhospodařovatele investičních fondů investujících v současnosti do nelikvidních aktiv v rámci fondů kvalifikovaných investorů. V případě obdržení licence pro obhospodařování fondu ELTIF totiž mohou při své činnosti zasáhnout mnohem širší spektrum klientů. Daní za tuto výhodu je však podřízení se mnohem přísnější regulaci. Každý obhospodařovatel tak musí individuálně posoudit, zda je právě jeho investiční činnostpro fond ELTIF vhodná a zda mu přeměna stávajícího fondu či založení nového fondu ELTIF přinese očekávaný výsledek. Povinnosti dodržovat podmínky Nařízení sloužící k ochraně investorů totiž mohou pro obhospodařovatele, který doposud obhospodařoval jen fond kvalifikovaných investorů, znamenat vyšší administrativní zátěž. Limity stanovené pro investiční strategii mohou zase snižovat flexibilitu fondu.
Reklama
Fondy ELTIF jsou ze své povahy alternativními fondy. To znamená, že ačkoliv jsou pravidla pro jejich základní fungování upravena v Nařízení, povolení k obhospodařování těchto fondů lze udělit pouze obhospodařovatelům, kteří jsou držiteli povolení „správce alternativního investičního fondu“ podle směrnice o správcích alternativních investičních fondů (dále jen „AIFMD“). O povolení k obhospodařování fondu ELTIF lze zažádat u České národní banky či jiného unijního orgánu dohledu. Obhospodařovatel žádající o povolení však musí být osobou se sídlem v některém z členských států EU.
Během své činnosti je obhospodařovatel fondu ELTIF (a případně i administrátor, pokud jím není sám obhospodařovatel) povinen dodržovat pravidla stanovená směrnicí AIFMD, jako jsou např. pravidla informovanosti, řádného a obezřetného výkonu činnosti a zamezení střetu zájmů. Dále musí dodržovat i další požadavky stanovené Nařízením, jako je např. zajištění rizik investiční strategie, zejména zákaz prodejů aktiv nakrátko (short-selling) a omezení pákového efektu (leverage). V případě, že má obhospodařovatel v úmyslu nabízet investice veřejnosti, je rovněž povinen zveřejnit prospekt či provádět u všech retailových investorů investiční poradenství a tzv. test vhodnosti, prokazující způsobilost investora pro danou investici.
V souladu s Nařízením musí alespoň 70 % investičního portfolia fondu ELTIF tvořit investice do tzv. způsobilých investičních aktiv, jimiž jsou kapitálové či kvazikapitálové nástroje, úvěry a půjčky, dluhopisy, akcie a podílové jednotky či jiné účasti ve společnostech. Tato aktiva však v zásadě nesmí být obchodována na regulovaném trhu. Půjde tak zejména o společnosti, které nejsou kótované na burze, anebo sice jsou, ale jedná se o střední a menší podniky s tržní kapitalizací do 500 000 000 eur či o zmíněné projekty infrastruktury, vědy, vzdělávání a další, které jsou způsobilé k poskytování pravidelných výnosů. Regulace povoluje investice i do subjektů zahraničních. U těch se sídlem mimo EU je však podmínkou uzavření dohody o mezinárodní výměně informací se státem, ve které má zahraniční osoba své sídlo. Nařízení fondům ELTIF zakazuje investice do jiných fondů kolektivního investování, s výjimkou jiných fondů ELTIF, fondů rizikového kapitálu podle nařízení EuVECA a fondů sociálního podnikání podle nařízení EuSEF. Zbylých 30 % investičního portfolia může obhospodařovatel využít k investicím do ostatních likvidnějších aktiv, což může sloužit zejména pro zajištění lepší diverzifikaci rizika.
Budoucnost v praxi
V současné době lze jen stěží předvídat, jak se fondy ELTIF osvědčí v praxi. Z teoretického pohledu je však z nastavených mantinelů patrný reálný zájem o zpřístupnění alternativních investic a efektivnější využívání volného kapitálu. Hlavní otázkou zůstává, jak velký zájem projeví o fondy ELTIF obhospodařovatelé, investoři či samotné cílové podniky. Je totiž nutné si uvědomit, že podstata fondů ELTIF spočívá především v jejich dlouhodobém zaměření. Proto lze očekávat, že se o efektivitě či neefektivitě činnosti těchto fondů dozvíme až v horizontu desítek let.
Katarína Kucharovičová
Tomáš Osička
Dentons Europe CS LLP, organizační složka
Platnéřská 191/4
110 00 Praha 1
Tel.: +420 236 082 111
Fax: +420 236 082 999
e-mail: prague@dentons.com
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
