evropské právo

Úmluva OSN o promlčení při mezinárodní koupi zboží (Úmluva (o promlčení)) byla stejně jako Vídeňská úmluva připravena v rámci aktivit UNCITRAL a přijata v roce 1974. V souvislosti s přijetím Vídeňské úmluvy bylo třeba uvést znění Úmluvy o promlčení do souladu se zněním Vídeňské úmluvy, především co se týče vymezení kupních smluv, kterých se týká.

Především čl. 3.1 Římské úmluvy, a čl.7.1 Haagské úmluvy hovoří o právu zvoleném stranami (“law chosen by the parties”). Ale obě Úmluvy vymezují termín “law” jako právo jiné než kolizní pravidla mezinárodního práva soukromého, tedy jako “normy platné ve státě”. Účelem této formulace bylo vyloučení renvoi, ale význam tohoto ustanovení je poněkud…

Mnohé oblasti života Evropy jsou odkřesťanštěné, jako bylo již uvedeno, tvář katolické církve je zeslabena, mnohdy selhala ve velmi ožehavých situacích, zvláště tehdy, když selhali její reprezentanti (pedofile, homosexualita), když církvi chybí autentické svědectví a je v ní zřetelná touha po moci a jedná alibisticky.

V oblasti závazkového práva je patrný mnohem menší zájem státu na ingerenci, než v jiných oblastech práva (např. v rodinném právu). V případě absence volby rozhodného práva se především aplikují přímo použitelné hmotně-právní ustanovení mezinárodních úmluv, které mají přednost před mezinárodními unifikovanými kolizními normami, jako je níže…

U contract splitting (dépecage), tedy možnosti rozdělit smlouvu na části řídící se různým použitelným právem, je třeba rozlišovat situaci, kdy si strany zvolí právní řád jenom na jistou část smlouvy bez dalšího, od situace, kdy si strany přímo zvolí dva nebo více právních řádů. V první případě je částečná volba běžně akceptována, a výběr doplňuje…

Základní otázkou autonomie stran je, stručně řečeno, následující: co dovoluje vůbec stranám učinit volbu práva? Pokud je vůle skutečně autonomní, tedy strany smlouvy můžou podřídit svůj vztah jakýmkoli právním řádem nebo mezinárodními nestátními pravidly soukromého práva (lex mercatoria), neměli by být, alespoň podle určitých názorů, vázáni…

Stěžovatel v červnu 1996 zapříčinil dopravní nehodu, při které byl smrtelně zraněn cyklista. V prosinci 1996 shledal správní orgán stěžovatele vinným několika dopravními přestupky, mezi nimi i přestupkem řízení pod vlivem alkoholu (oddíly 5 § 1, 99 § 1 (a) SVO). V březnu 1997 zemský soud stěžovatele odsoudil podle čl. 81 § 2 SGB za způsobení smrti…

Prosazování se autonomie práva úzce souvisí s myšlenkami liberalizmu, politické svobody a tržního hospodářství. Na druhé straně, autonomie se těžko uplatňovala v době a ve společensko-politickém kontextu, kdy se více prosazují myšlenky teritoriální suverenity. Jádrem moderních teorií autonomie a liberálního pohledu na možnosti smluvních stran je…

Německá právní úprava zavedla po vzoru USA výjimku ze zásady existence pohledávek i po skončení konkursu, a to v podobě, kdy se dlužníku, fyzické osobě, dává možnost zbavit se neuspokojených pohledávek (§ 286 a násl. Insolvenzordnung („InsO“)). Předpokladem je, aby dlužník o takovou možnost požádal nejpozději do konání jednání o stavu konkursní…

Předcházející dva články se věnovaly spíše obecné charakteristice německé právní úpravy konkursního řízení. Dnešní téma se blíže zabývá nejdůležitějšími body celého konkursu – tedy zpeněžování a rozdělení konkursní podstaty.

Po úvodní obecné charakteristice německé právní úpravy konkursního řízení představené minulým článkem se dnes zaměřím na problematiku právního postavení správce konkursní podstaty a věřitelů v rámci konkursního řízení podle německé úpravy.

Německá právní úprava konkursu – Insolvenzordnung („InsO“), přijatá v roce 1994 a platná od 1.1.1999, byla inspirována moderními trendy konkursního práva zejména z USA. Vychází a drží se striktně zásady poměrného uspokojení všech věřitelů (§ 1 InsO), zejména při rozdělování konkursní podstaty. Novým prvkem je rozšíření konkursu na všechny subjekty…

V souvislosti s přijetím nového Nařízení Rady (ES) o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy již bylo publikováno – a to i na eprávu - několik článků komentujících změny, které Nařízení přináší. Snad ze snahy prezentovat je stručnou a srozumitelnou formou se v těchto článcích objevily drobné nepřesnosti, které…

Stěžovatelka Oliveira v prosinci 1990 zavinila dopravní nehodu, při které byl řidič druhého vozidla těžce zraněn. V srpnu 1991 policejní soudce na základě čl. 31 a 32 federálního zákona o silničním provozu odsoudil stěžovatelku pro nezvládnutí kontroly vozidla z důvodu nepřizpůsobení rychlosti podmínkám provozu k pokutě 200…

Od 1. května 2004 vstupuje v účinnost Nařízení Komise EU č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 („Nařízení“) upravující podrobný postup při prosazování soutěžních pravidel zakotvených v čl. 81 a 82 Dohody o Evropských společenstvích („Dohoda“), tj. pravidel na ochranu před dohodami a praktikami narušujícími hospodářskou soutěž a před zneužitím…

Požadavky na získání určité kvalifikace v jednotlivých členských zemích Evropské unie se často velmi liší, což představuje vážný problém pro realizaci svobody volného pohybu osob a služeb. Na základě mnoha odborných studií však bylo zjištěno, že v samotné úrovni získaných odborných znalostí často žádné zásadní rozdíly neexistují. Vzájemné…

Vzájemné uznávání odborné kvalifikace je založeno na zjištění, že mezi členskými zeměmi neexistují žádné výrazné rozdíly v úrovni získaných odborných znalostí. Ovšem v případě, že by bylo zjištěno, že závažné rozdíly v rozsahu nabytých zkušeností přece jenom existují, může hostitelská země vyžadovat potvrzení získaných odborných znalostí složením…

Smlouvy o ES nezakazují samu existenci dominantní pozice, zakazují pouze její zneužívání. Nařízení 4064/89 ovšem k tomu konstatuje, že za určitých podmínek už samotná fúze, resp. vznik dominantního soutěžitele, může znamenat zneužití dominantního postavení. Kritérium „dominantní pozice“, které užívá jak Komise, tak i členské státy, je zásadně…

Na rozdíl od poměrně složitých ustanovení o výkonu cizích rozhodnutí (srov. např. ustanovení §§63-66 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním) je úprava týkající se cizích rozhodčích nálezů mnohem jednodušší. Zásadní předností při uznávání a výkonu cizích rozhodčích nálezů je oproti soudním rozhodnutím především platná a…

V tomto článku, který je prvním a taktéž úvodním ze série následujících, si čtenáři dovolím představit Deutsche Institution für Schiedsgerichtsbarkeit e.V. (Německý institut pro rozhodčí soudnictví, zapsaný spolek) a seznámit jej s organizační struktůrou tohoto nejvýznamnějšího, institucionálního rozhodčího soudu v…