28. 5. 2004
ID: 26387upozornění pro uživatele
Chvála evropanství
Českou republikou začal hýbat další skandál, který plní přední stránky médií – čeští motoristé, plnoprávní (no tak skoro) občané EU, si nemohou lepit na identifikační značky motorových vozidel přelepku Evropské unie. Důvodem je zásadní nepružnost ministerstva dopravy při povolování takovýchto nálepek, popřípadě jeho neochota vyhodit staré značky, bez loga EU.
Českou republikou začal hýbat další skandál, který plní přední stránky médií – čeští motoristé, plnoprávní (no tak skoro) občané EU, si nemohou lepit na identifikační značky motorových vozidel přelepku Evropské unie. Důvodem je zásadní nepružnost ministerstva dopravy při povolování takovýchto nálepek, popřípadě jeho neochota vyhodit staré značky, bez loga EU.
Připadalo mi to nejdříve celkem příznačné, že takovéto, dle mého názoru banalitě, je věnována taková pozornost, ale na druhou stranu proč ne, vždy jde o úhel pohledu. Domnívám se, že věc by začala být zajímavá v okamžiku, kdyby se začal bránit některý, z jeho pohledu nespravedlivě, z formálně právního pohledu spravedlivě, postižený řidič, nalepivší si onu rozlišovací nálepku. Pak by možná bylo namístě pranýřovat příslušné orgány, že nemysleli na občany, chtějící se navenek identifikovat s EU, a vcelku možná jednoduchou úpravou, nenáročnou na finanční prostředky, jim to neumožnili. Naopak jako úsměvné mi připadají kritici, zmiňující dobu, jakou budou vydávány stávající, již vyrobené značky, neboť jsem přesvědčen, že právě tito kritici by v opačném případě byli ti první, kteří by poukazovali na nehospodárnost ministerstva dopravy.
Nicméně závěrem možná ještě jiný pohled a snad i rada. Bude-li mít někdo natolik silnou potřebu dát navenek svůj pocit sounáležitosti s EU a orgány české republiky tomu budou bránit, ať se zkusí inspirovat v minulosti. Vzpomeneme-li si na elegantní oranžovo-bílé vozy Veřejné bezpečnosti, která mohla prakticky vše, jen to tehdy nebylo dobré říkat (dnes se to říkat může), které nahradily decentnější modro-bílou kombinaci, tak tyto měli identifikaci vozidla i na střeše. Nic tedy nebrání, aby zájemci umístili znak, označující sounáležitost s EU na střechu svého vozu, naopak tam by mohl být výrazně větší než znak, umístěný na zadku (rozumí se auta). Problém by byl vyřešen a nemuselo by to být ani obtížné, znak by ani nebylo třeba nastříkat, stačila by velká nálepka. Problémem by mohl být odlišný barevný odstín střechy po jejím sejmutí, neboť případný nový majitel by nemusel chtít dávat svoje evropanství tak na odiv, nicméně to by snad mohl být jen dílčí problém.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Připadalo mi to nejdříve celkem příznačné, že takovéto, dle mého názoru banalitě, je věnována taková pozornost, ale na druhou stranu proč ne, vždy jde o úhel pohledu. Domnívám se, že věc by začala být zajímavá v okamžiku, kdyby se začal bránit některý, z jeho pohledu nespravedlivě, z formálně právního pohledu spravedlivě, postižený řidič, nalepivší si onu rozlišovací nálepku. Pak by možná bylo namístě pranýřovat příslušné orgány, že nemysleli na občany, chtějící se navenek identifikovat s EU, a vcelku možná jednoduchou úpravou, nenáročnou na finanční prostředky, jim to neumožnili. Naopak jako úsměvné mi připadají kritici, zmiňující dobu, jakou budou vydávány stávající, již vyrobené značky, neboť jsem přesvědčen, že právě tito kritici by v opačném případě byli ti první, kteří by poukazovali na nehospodárnost ministerstva dopravy.
Nicméně závěrem možná ještě jiný pohled a snad i rada. Bude-li mít někdo natolik silnou potřebu dát navenek svůj pocit sounáležitosti s EU a orgány české republiky tomu budou bránit, ať se zkusí inspirovat v minulosti. Vzpomeneme-li si na elegantní oranžovo-bílé vozy Veřejné bezpečnosti, která mohla prakticky vše, jen to tehdy nebylo dobré říkat (dnes se to říkat může), které nahradily decentnější modro-bílou kombinaci, tak tyto měli identifikaci vozidla i na střeše. Nic tedy nebrání, aby zájemci umístili znak, označující sounáležitost s EU na střechu svého vozu, naopak tam by mohl být výrazně větší než znak, umístěný na zadku (rozumí se auta). Problém by byl vyřešen a nemuselo by to být ani obtížné, znak by ani nebylo třeba nastříkat, stačila by velká nálepka. Problémem by mohl být odlišný barevný odstín střechy po jejím sejmutí, neboť případný nový majitel by nemusel chtít dávat svoje evropanství tak na odiv, nicméně to by snad mohl být jen dílčí problém.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
