Exekuce vedená ukládáním donucujících pokut

S autorem se naprosto shoduji v tom, že platné právní úpravě exekučního řízení by zcela jistě prospěla zvláštní úprava provádění exekuce na základě předběžně vykonatelných exekučních titulů, a to nejen předběžných opatření, ale například i rozhodnutí soudu o výživném. Za situace, kdy návrh na zastavení exekuce podaný ve třicetidenní lhůtě dle § 46 odst. 6 zákona 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, v platném znění (dále jen „e.ř.“), má na provedení exekuce odkladný účinek, přičemž proti rozhodnutí o tomto návrhu je přípustné odvolání, rovněž s odkladným účinkem, pozbývá institut předběžné vykonatelnosti exekučního titulu smysl zamýšlený zákonodárcem.

Dovolím si ale polemizovat s názorem autora, že uložit pokutu za nesplnění vymáhané povinnosti lze až po uplynutí 30 denní lhůty od doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti, neboť takový názor nemá oporu v platné právní úpravě.

Předně je třeba uvést, že ustanovení § 351 zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o.s.ř.”), nestanoví okamžik, kdy má být rozhodnuto o první peněžité pokutě; uložení další pokuty pak váže výlučně na návrh oprávněného. Ustanovení § 72 odst. 2 a 3 e.ř., které upravuje provedení exekuce ukládáním peněžitých pokut, o okamžiku uložení první a další peněžité pokuty rovněž mlčí. Při výkladu těchto ustanovení je tak třeba vyjít ze skutečnosti, že žádné ze shora uvedených ustanovení neváže uložení první pokuty na uplynutí 30 denní lhůty od doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti, respektive přesněji na vyznačení doložky o provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí (dále jen „vyznačení DPE“),[1] která od roku 2013 nahrazuje vyznačení doložky právní moci na usnesení o nařízení exekuce.

Ostatně ani v rámci exekuce vedené pro peněžité plnění není nevyznačení DPE překážkou k vydání exekučního příkazu – viz ustanovení § 47 odst. 1 e.ř., které ukládá soudnímu exekutorovi vydat exekuční příkaz po zapsání exekuce do rejstříku zahájených exekucí, nikoli až po vyznačení DPE. I soud v rámci soudního výkonu rozhodnutí uloží první pokutu již v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že exekuční příkaz, kterým je povinnému uložena první peněžitá pokuta, lze vydat společně s vyrozuměním o zahájení exekuce a výzvou ke splnění vymáhané povinnosti. Uložení další pokuty je následně vázáno pouze na návrh oprávněného, tedy rovněž nikoli na vyznačení DPE. S obdobným závěrem se lze setkat i v komentářové literatuře[2].

Je sice pravdou, že z důvodu ustanovení § 47 odst. 2 e.ř. nelze uloženou pokutu vymáhat před vyznačením DPE, nicméně již samotné vydání exekučního příkazu znamená, že povinnost uhradit pokutu povinnému vznikla.

Autor dále ve svém článku kritizuje horní hranici ukládané pokuty ve výši 100 000,00 Kč. Nutno ovšem poznamenat, že uvedená hranice platí jen pro první uloženou pokutu. Ohledně dalších ukládaných pokut pak § 351 odst. 1 o.s.ř. nestanoví žádnou horní hranici, další pokuty musí být toliko přiměřené. Je tedy na exekutorovi, aby s přihlédnutím k povaze vymáhané povinnosti a k poměrům povinného určil takovou výši další pokuty, která bude povinného dostatečně motivovat ke splnění vymáhané povinnosti a která současně nebude nepřiměřená. Jak výše uvedeno, ani s uložením další pokuty není třeba vyčkávat na vyznačení DPE.

Na závěr si dovolím poznamenat, že náš exekutorský úřad postupuje při vedení exekucí ukládáním donucujících pokut shora uvedeným postupem standardně, tedy první pokuta je povinnému uložena již spolu s vyrozuměním o zahájení exekuce. Pokud to vyžadují okolnosti případu, další uložené pokuty jsou i ve výši přesahující částku 100 000,00 Kč, přičemž výjimkou není ani uložení pokuty v řádech statisíců či milionů korun. Donucující pokuty jsou příjmem státu a povinný je hradí na účet příslušného exekučního soudu. Jako věcně i procesně správný tento postup v několika případech potvrdily exekuční soudy, žádné procesní pochybení ve shora uvedeném postupu nespatřil ani Ústavní soud v rámci řízení o ústavní stížnosti (usnesení Ústavního soudu č.j. II. ÚS 1180/16 ze dne 30.8.2016).
 

Mgr. David Kapitán,
exekutorský koncipient


Exekutorský úřad Praha 4
JUDr. Jany Tvrdkové

Hornokrčská 650/29
140 00  Praha 4 – Krč

Tel.:    +420 244 401 819
e-mail:    exekutorskyurad@tvrdkova.cz


_________________________
[1] Doložkou o provedení exekuce se dle § 35b odst. 1 písm. h) e.ř. a 52 odst. 3 písm. a) a b) e.ř. rozumí uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6 e.ř., tedy uplynutí 30 denní lhůty od doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti, resp. právní moc rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce podaného v této lhůtě.
[2] KASÍKOVÁ, M. a kol. Exekuční řád: komentář. 4. vyd. Praha: C.H. Beck, 2017, 1167 s. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80- 7400-630- 2, str. 528.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz