epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    17. 6. 2014
    ID: 94475upozornění pro uživatele

    Hamburská úmluva o námořní přepravě zboží - rozsah použití

    I když se může zdát, že úprava přepravní smlouvy v mezinárodní námořní přepravě je pro Českou republiku věcí velmi okrajovou, není tomu tak. Přeprava zboží dnes neprobíhá jen mezi různými státy, ale dokonce i mezi kontinenty a právě na dlouhé vzdálenosti je námořní přeprava některého zboží mnohdy jediným řešením. Česká republika je nadto členským státem Úmluvy OSN o námořní přepravě zboží (u nás publikována pod číslem 193/1996 Sb., dále jen Hamburská úmluva) a může se tedy stát, že i česká právní praxe bude muset hledat řešení v normách této úmluvy. V tomto článku bych tedy rád osvětlil, kdy se Hamburská úmluva použije.

    Historie vzniku Hamburské úmluvy

    Hamburská úmluva byla přijímána za jiné konstelace, než tomu bylo v případě o půl století starších Haagských pravidel. Zatímco u těchto pravidel byl námořní sektor spíše vděčný za alespoň nějakou úpravu, v případě Hamburské úmluvy již tvůrce netlačila akutní potřeba přijmout alespoň nějaký instrument. Trochu větší časový prostor pro zpracování úmluvy i období, ve kterém vznikla a které bylo pro mezinárodní unifikace příznivé, stejně jako zkušenosti, které byly učiněny se staršími Haagskými a Haagsko-Visbyskými pravidly, daly vzniknout úmluvě, která obsahovala precizně formulovanou, vyváženou a ucelenou úpravu přepravní smlouvy v mezinárodní námořní přepravě, která tuto matérii upravovala o něco detailněji, než předchozí instrumenty a která reagovala do značné míry na technický pokrok. I přes všechny tyto výhody a optimismus, který nová unifikace vyvolala, však Hamburská úmluva zůstala za očekáváním. Význam Hamburské úmluvy však nelze posuzovat jen podle dosažených ratifikací. Některé státy zakomponovaly nejvýznamnější momenty této úmluvy do svého vnitrostátního zákonodárství (příkladem jsou skandinávské státy [1]), tuto úmluvu lze použít rovněž jako právo smluvní. Hamburská úmluva má pak svůj význam i pro Českou republiku, jelikož ta se stala členským státem této úmluvy.  

    Dokumentární a smluvní přístup

    Při tvorbě Hamburské úmluvy vyvstal stejný problém s vymezením jejího rozsahu použití, jako tomu bylo u starších Haagských pravidel. Při jejich vzniku se střetly dva přístupy - přístup dokumentární a přístup smluvní. Jednalo se v zásadě o to, zda pro aplikaci unifikace bude podstatné vydání určitého dokumentu (v tomto případě konosamentu), nebo obsah ujednání stran. Oproti Haagským pravidlům byl však protentokrát tento „souboj“ rozhodnut ve prospěch smluvního přístupu. Dokumentární přístup byl zatlačen do pozadí především s poukazem na skutečnost, že pokud by námořní dopravce nevydal konosament, ale jiný obdobný dokument (který by třeba nebyl převoditelný), vyhnul by se aplikaci Haagských pravidel [2]. Konosament (či spíše místo jeho vystavení) si však podržel do určité míry vliv na použití či nepoužití Hamburské úmluvy. 

    Základní vymezení rozsahu použití

    Hamburská úmluva pak vymezuje rozsah svého použití konkrétně v čl. 2, kde se stanoví, že ustanovení této úmluvy se použijí na všechny smlouvy o námořní přepravě mezi dvěma různými státy, jestliže se na území smluvního státu nachází přístav nakládky nebo přístav vykládky stanovený ve smlouvě o námořní přepravě. Hamburská úmluva se použije dále v případě, kdy jeden z přístavů vykládky daných na výběr ve smlouvě o námořní přepravě je skutečným přístavem vykládky a jestliže takový přístav je na území smluvního státu. Konstrukce obsažená v čl. 2 v mnohém připomíná čl. 1 Úmluvy CMR (Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní přepravě, publikována pod 11/1974 Sb.), pro který bývá někdy Úmluva CMR předmětem kritiky [3]. Mnoho shodných znaků je možné najít rovněž s ustanovením čl. 2 Úmluvy CMNI (Budapešťská úmluva o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských vodních cestách, publikována pod číslem 32/2006 Sb. m. s.) - pro Hamburskou úmluvu je sice rozhodující především obsah přepravní smlouvy, průběh přepravy může být ale také relevantní, dojde-li k situaci předvídané v ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. c), který hovoří o přístavu vykládky, který je daný na výběr. Stejně jako v případě Úmluvy CMNI zde tedy do značné míry trpí jistota účastníků, jelikož nemusí být po nějakou dobu zřejmé, zda se bude přepravní smlouva řídit ustanoveními Hamburské úmluvy či nikoli, protože nemusí být jasné, který přístav bude jako přístav vykládky zvolen.

    Význam konosamentu byl pak do jisté míry zachován i v novější úmluvě. K aplikaci Hamburské úmluvy totiž dojde rovněž v případě, kdy byl konosament, nebo jiný dokument, který je důkazem o smlouvě o námořní přepravě, vydán ve smluvním státě nebo pokud tento stanoví, že se má smlouva o námořní přepravě řídit Hamburskou úmluvou, případně právním řádem státu, který je členským státem Hamburské úmluvy. Kritérium vystavení konosamentu v členském státě zde bylo sice zachováno, není však kritériem jediným a ani hlavním. Snaha tvůrců Hamburské úmluvy neumožnit dopravci vyhnout se kogentním normám unifikace přepravní smlouvy v námořní přepravě vystavením jiného dokumentu než konosamentu (kterým je např. tzv. waybill) však přinesla spíše více otázek než řešení. Problém s tímto ustanovením tkví především v tom, co se myslí slovním spojením „jiný dokument“. Pokud prof. Mankowski v souvislosti s Haagskými pravidly v nadsázce prohlásil, že v době jejich přijetí „každý věděl, nebo alespoň věřil tomu, že ví, co to konosament je“ [4], pak lze říci, že ohledně obsahu pojmu „jiný dokument“ panuje jistota daleko menší. Vymezení tohoto pojmu bylo přenecháno praxi, což je s ohledem na technický pokrok ale spíše výhoda. 

    Judikát, který tento pojem osvětluje, pak v nedávné době poskytl soud, u nějž bychom to asi čekali z geografického hlediska nejméně, a sice rakouský OGH (Der Oberste Gerichtshof) [5]. V daném případě se jednalo o přepravu technického zařízení z Číny do Jihoafrické republiky. Tato přeprava byla sjednána prostřednictvím e-mailů, při naložení zboží na loď v Číně byl pak rovněž vydán konosament. Při přepravě došlo vinnou větru a vysokých vln ke ztrátě nákladu. Rakouský OGH nemohl na tuto přepravu aplikovat Hamburskou úmluvu, jelikož konosament byl vydán v Číně (nesmluvní stát) a o použití této úmluvy v něm nebyla zmínka. Samotnou výměnu e-mailů pak nebylo možno považovat za „jiný dokument“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. d) Hamburské úmluvy, jelikož lze usuzovat (z gramatického výkladu i s ohledem na čl. 18 Hamburské úmluvy), že tato předpokládá „fyzický dokument“.

    Upřesnění rozsahu použití

    Výše uvedený rozsah použití Hamburské úmluvy vymezený v ustanovení čl. 2 odst. 1 je pak navíc upřesněn v dalších odstavcích tohoto článku. Podle ustanovení čl. 2 odst. 2 této úmluvy tak výslovně nehraje roli státní příslušnost lodi (vlajka), dopravce, odesilatele a jiných osob uvedených v tomto odstavci.

    Pro detailnější vymezení rozsahu použití této úmluvy je pak třeba podívat se blíže na legální definice obsažené v čl. 1 Hamburské úmluvy. Článek 2 odst. 1 stanoví, že se Hamburská úmluva použije na „smlouvu o námořní přepravě“. Tento pojem je pak legálně definován v čl. 1 odst. 6, kde se říká, že se jedná „o jakoukoliv smlouvu, kterou se dopravce zavazuje za úhradu přepravného přepravit zboží po moři z jednoho přístavu do druhého; avšak smlouva, která zahrnuje námořní přepravu a také přepravu nějakým jiným prostředkem, se pokládá za smlouvu o námořní přepravě pro účely této úmluvy jenom potud, pokud se vztahuje na námořní přepravu.“ Článek. 2 odst. 4 Hamburské úmluvy dále stanoví, že pokud se budoucí přeprava uskuteční v několika zásilkách, které následují za sebou v průběhu dohodnutého období, použije se až na výjimky Hamburská úmluva na každou takovou zásilku.

    Tak jako v případě Haagských pravidel mají pak mezi smlouvami o námořní přepravě zvláštní místo tzv. charter parties. Hamburská úmluva se totiž podle čl. 2 odst. 3 nepoužije na smlouvu o provozu lodi a smlouvu o nájmu lodi (tedy na charter parties), pokud nebyl vystavený konosament převeden na třetí osobu. Možné odkázání na konosament bez dalšího vyvolalo mezi dopravci vlnu nevole již při přijetí Haagských pravidel, jelikož konosament byl a je sice vydáván i při přepravách na základě charter party, při těchto přepravách je však prvotní právě obsah charter party a konosament je až druhotným a nikoli nutným dokumentem [6]. Celá záležitost byla nakonec v případě Haagkých pravidel vyřešena určitým kompromisem, který spočívá v zapojení článku 2, společně s čl. 1 pís. c) Haagských pravidel. Haagská pravidla totiž v čl. 2 stanoví, že s ohledem na ustanovení čl. 6, podléhá dopravce, který je stranou přepravní smlouvy („contract of carriage“), pravidlům o odpovědnosti uvedeným v Haagských pravidlech. Přepravní smlouva („contract of carriage“) je pak definována právě v čl. 1 pís. c) těchto pravidel, kde se říká, že přepravní smlouva je taková smlouva, ke které byl vydán konosament, případně obdobný dokument [7], pokud se takový dokument vztahuje k námořní přepravě zboží, včetně konosamentu vydaného na základě charter party a to od okamžiku, kdy tento dokument upravuje vztahy mezi dopravcem a držitelem tohoto dokumentu. Vztah mezi původními stranami charter party tedy pod režim Haagských pravidel nespadá. Tento přístup je pak poněkud „schizofrenní“ a to mj. s ohledem na důkazní sílu konosamentu. Konosament neprokazuje obsah charter party mezi původními stranami, zde je rozhodná právě charter party, pokud je ovšem konosament převeden, jeho důkazní funkce „ožívá“ [8]. Hamburská úmluva pak tento model převzala.

    Dopravce se dále musí podle ustanovení čl. 1 odst. 6 Hamburské úmluvy zavázat v přepravní smlouvě k přepravě zboží „po moři z jednoho přístavu do druhého“. Z toho by šlo usuzovat, že pod rozsah použití Hamburské úmluvy spadají pouze přepravy mezi dvěma přístavy, které se nacházejí na pobřeží. Především s ohledem na cíl unifikace, která rozhodně nezamýšlela vynechat přepravy z a do přístavů jako jsou Hamburk a Londýn, dále pak s ohledem na závěr ustanovení čl. 1 odst. 6, které hovoří o „jiném prostředku“ z čehož lze tedy a contrario soudit, že setrvává-li zboží na námořní lodi i na vnitrozemské vodní cestě, jde stále o přepravu námořní, by byl ale výše uvedený závěr chybný.

    Určitý problém může dále vyvstat s definováním pojmu „zboží“ (angl. „goods“). Co se konkrétně rozumí zbožím, pak vysvětluje ustanovení čl. 1 odst. 5 Hamburské úmluvy. Podle tohoto ustanovení se za zboží považují např. i živá zvířata (oproti Haagským a Haagsko-Visbyským pravidlům), zboží zahrnuje dále vysloveně rovněž kontejner, paletu, obdobnou přepravní pomůcku i obal, je-li na nich či v nich zboží seskupeno a pokud byly tyto poskytnuty odesilatelem. Pojem zboží je tedy na první pohled o něco užší než pojem „náklad“ (angl. „cargo“), v naprosté většině případů však budou přepravované předměty splňovat podmínky pro to, aby bylo možno je považovat za zboží. Lze nicméně vyslovit pochybnost o tom, zda se na přepravu lodi (např. nově vyrobené) vztahuje Hamburská úmluva. Z gramatického hlediska by to bylo možné, jelikož jde nepochybně o zboží a přeprava má podle dikce této úmluvy probíhat po moři a nikoli lodí (a to i v anglickém znění).

    V neposlední řadě musí jít v případě Hamburské úmluvy o přepravu zboží za úhradu. S ohledem na anglické znění, které používá spojení „against payment of freight“ lze soudit, že protiplnění musí být poskytnuto v penězích a nikoli ve zboží či „protislužbě“.  

    Definice smlouvy o námořní přepravě hraje rovněž roli při posouzení aplikace Hamburské úmluvy na kombinované přepravy. Hamburská úmluva totiž říká, že „smlouva, která zahrnuje námořní přepravu a také přepravu nějakým jiným prostředkem, se pokládá za smlouvu o námořní přepravě pro účely této úmluvy jenom potud, pokud se vztahuje na námořní přepravu“.

    Vztah Hamburské úmluvy k Haagským a Haagsko-Visbyským pravidlům

    Na rozsah použití Hamburské úmluvy má v neposlední řadě dopad i postoj, jaký tato úmluva zaujala ke starším unifikačním úmluvám pro přepravní smlouvu v námořní přepravě, a sice ve vztahu k pravidlům Haagským a Haagsko-Visbyským. Snaha o regulaci přepravní smlouvy v námořní přepravě v podobě Haagských pravidel byla do té doby unikátním počinem, státy se tak rozdělily na ty, které k dané unifikaci přistoupily a na ty, které zůstaly stranou. Po přijetí doplňujících protokolů k této úmluvě pak byly smluvní státy dále rozděleny, a to podle toho, zda dodatkové protokoly ratifikovaly. Celý tento proces se odehrával v rámci systému jedné úmluvy. Hamburská úmluva však přinesla změnu, jelikož si činila ambice stát se celosvětově úspěšnou unifikací přepravní smlouvy. Vzhledem k tomu musela tato úmluva nějakým způsobem vymezit svůj vztah k Haagským a Haagsko-Visbyským pravidlům, což učinila v čl. 31. Podle tohoto ustanovení měly členské státy Haagských pravidel a Haagsko-Visbyských pravidel vypovědět tyto instrumenty, jakmile se stanou členskými státy Hamburské úmluvy s platností od data, kdy pro daný stát vstoupí v platnost Hamburská úmluva.


    JUDr. Jiří Lojda, LL.M. EUR., Ph.D.

    ------------------------------
    [1] FALKANGER, T.; BULL, H. J.; BRAUTASET, L. Scandinavian maritime law: the Norwegian perspective. 3. vydání. Oslo: Universitetsforlaget, 2011. s. 281.
    [2] STURLEY, M. F.; FUJITA, T.; ZIEL, G. The Rotterdam Rules. 1. Vydání. London: SWEET & MAXWELL, 2010, s. 25.
    [3] PAUKNEROVÁ, M. Hamburská pravidla o námořní přepravě zboží se stávají součástí českého práva. Právo a doprava 1995, č. 3, s. 16.
    [4] MANKOWSKI, P. Konnossemente und die Rom I-VO. Transportrecht 2008, č. 11/12, s. 418. Hamburská úmluva však již legální definici konosamentu obsahuje.
    [5] Rozsudek OGH ve věci 7 Ob 212/10t ze dne 29. 6. 2011 (Transportrecht 2012, č. 2, s. 68 a násl.)
    [6] STURLEY, M. F.; FUJITA, T.; ZIEL, G. The Rotterdam Rules. 1. Vydání. London: SWEET & MAXWELL, 2010. s. 24.
    [7] Srov. HANÁK, F. Haagská pravidla. 1. Vydání. Praha: Československá obchodní komora, 1961. s. 7 a násl.
    [8] K tomu blíže: JULGA, G.; STUMM, C. Das englische Konnossementsrecht unter Berücksichtigung der Leitentscheidungen. Transportrecht 2005, č. 7/8, s. 275.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Jiří Lojda, LL.M. EUR., Ph.D.
    17. 6. 2014

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Získání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU: Kompletní průvodce procesem s praktickými radami
    • Agilní vývoj software – specifika smluvních podmínek
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • 10 ChatGPT promptů, které zvýší produktivitu vaší asistentky
    • K významnému životnímu jubileu prof. Petra Hajna
    • DEAL MONITOR

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • 10 otázek pro ... Martina Bendíka
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Korunové dluhopisy
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Korunové dluhopisy

    Restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení daňových zákonů při využití obecně uznávaných interpretačních metod ústavní pořádek nebrání. Neurčitost zákona a možnost...

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.