Jsou alternativní způsoby doručení vždy bez rizika?

Vždyť jsem písemnost podala včas! Nebo ne?

V dnešní době existuje již celá řada způsobů, jak doručit písemnost. Vedle tradiční poštovní zásilky, kdy donesete dopis přímo na poštu, anebo osobního doručení písemnosti, můžete použít datovou schránku a za určitých podmínek rovněž emailovou adresu anebo různé doručovací aplikace či služby. Jedné z nich, službě DopisOnline, se opakovaně věnoval Nejvyšší správní soud, naposledy v usnesení rozšířeného senátu ze dne 19. 12. 2017, čj. 10 As 20/2017-49.

V posuzovaném případě žalobkyně využila možnosti dle § 37 odst. 4 věty druhé správního řádu[1] a odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně doručila prostým e-mailem. K doplnění svého odvolání žalobkyně využila právě službu DopisOnline, když poslední den lhůty vytvořila příslušnou objednávku služby[2]. K převzetí zásilky do poštovní přepravy však došlo až den po uplynutí lhůty a odvolací správní orgán proto odvolání žalobkyně odmítl jako opožděné.

Soud 1. stupně rozhodl v souladu s dřívějším rozsudkem NSS[3], který se zabýval službou DopisOnline. NSS zde dovodil, že objednávka vytvořená v aplikaci DopisOnline není poštovní službou ve smyslu zákona o poštovních službách, ale že „je nicméně rozhodné faktické fungování výše popsaného komplexu relativně oddělitelných služeb […] z pohledu uživatele tohoto komplexu. Uživateli se služba jeví jako ‚balíček‘ […]“. Z tohoto důvodu se NSS rozhodl nahlížet na datum objednávky služby DopisOnline jako na datum podání.

Při novém posuzování věci však NSS došel k tomu, že jeho původní názor byl chybný a dospěl k následujícím závěrům.

Poštovní smlouva aneb poslání poštou je vždy stejné?

Správní řád, stejně jako další právní předpisy upravující procesní postup před orgány veřejné moci, počítá se zákonem o poštovních službách[4]. Tento zákon přitom definuje poštovní podání[5] jako převzetí poštovní zásilky, s elektronickou objednávkou nepočítá. Základem poštovního podání je uzavření poštovní smlouvy[6], která je však přesně definována. V tomto případě jde o dodání poštovní zásilky[7] z místa poštovního podání do místa uvedeného v adrese, a to sjednaným způsobem.

Smlouva uzavíraná při provedení objednávky služby DopisOnline není a nemůže být poštovní smlouvou podle zákona o poštovních službách. Důvodem je především to, že objednávka služby DopisOnline nenaplňuje znaky poštovní zásilky. Je adresnou zásilkou, ale není ve své konečné podobě, kterou získá, až kdy ji provozovatel služby vytiskne, uzavře do obálky a označí adresou. Je zde proto třeba striktně rozlišovat fáze služby DopisOnline: (i) tisk a kompletace zásilky má ryze soukromoprávní základ; (ii) doručení již je povahy veřejnoprávní.

Závěr

V případě služby DopisOnline, a dalších obdobných aplikací či služeb, je třeba mít na paměti, že samotné objednání služby není poštovním podáním. Veřejnoprávní regulací silně ovlivněný vztah upravený zákonem o poštovních službách a poštovními podmínkami vznikne až předáním vytvořené listinné zásilky k poštovní přepravě a tím k uzavření poštovní smlouvy“[8]. Až tehdy je písemnost považována za podanou, stejně jako je tomu v případě fyzického předání poštovnímu doručovateli.

Pokud při využití elektronických služeb doručování písemností nelze s jistotou určit, kdy skutečně bude písemnost podána a zda bude podána včas, je v případě blížícího se konce lhůty na místě zvážit jiný způsob doručení s jistým časem podání.




Mgr. Tomáš Slabý,
advokát a partner



Mgr. Jitka Dvořáková,
advokátní koncipientka


ŘANDA HAVEL LEGAL advokátní kancelář s.r.o.

Truhlářská 13-15
110 00  Praha 1

Tel.:    +420 222 537 500 – 501
Fax:    +420 222 537 510
e-mail:    office.prague@randalegal.com

____________________________
[1] § 37 odst. 4 správního řádu: „[p]odání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronické podpisu.“.
[2] 40 odst. 1 písm. d) správního řádu: „lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu nebo je-li tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence[…]“.
[3] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2017, čj. 2 As 330/2016-39.
[4] Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů.
[5] § 2 písm. m) zákona o poštovních službách: „poštovním podáním [se rozumí] převzetí zásilky nebo poukazované peněžní částky provozovatelem k poskytnutí poštovní služby“.
[6] § 5 odst. 1 zákona o poštovních službách: „Poštovní smlouvou se provozovatel zavazuje odesílateli, že dodá poštovní zásilku nebo peněžní částku z místa poštovního podání sjednaným způsobem příjemci do místa uvedeného v adrese, a odesílatel se zavazuje, není-li sjednáno jinak, uhradit provozovateli dohodnutou cenu. Za poštovní smlouvu se považuje jakákoliv smlouva, jejímž předmětem je poskytnutí poštovní služby.“
[7] § 2 písm. a zákona o poštovních službách: „poštovní zásilkou [se rozumí] adresná zásilka v konečné podobě, ve které má být provozovatelem dodána […]“
[8] Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2017, čj. 10 As 20/2017-49.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz