K časově omezené možnosti dodavatele rozporovat zadávací dokumentaci

V souvislosti s novou úpravou veřejných zakázek obsaženou v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZVZ 2016“), došlo mimo jiné i ke změnám v úpravě podávání námitek proti zadávací dokumentaci. Konkrétně již neplatí, že tyto námitky lze podat nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek, tak jako tomu bylo v případě předešlé právní úpravy dle § 110 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ 2006“). Nově je zvyšován tlak na ostražitost dodavatele v tom smyslu, že dle § 242 odst. 4 ZVZ 2016 platí, že tyto námitky proti zadávací dokumentaci musejí být podány nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek.

Výše uvedená lhůta pro podání nabídek, jež je tedy zároveň lhůtou pro podání námitek proti zadávací dokumentaci má však ještě jeden zásadní aspekt, a to je její koncentrační účinek ve smyslu toho, že po uplynutí této lhůty již nelze nejasnost, neurčitost či diskriminačnost zadávací dokumentace namítat a to ani v souvislosti s obranou dodavatele v případě jeho vyloučení ze zadávacího řízení právě z důvodu, že nesplnil zadávací podmínky, jež dle něj byly formulovány nejasně či neurčitě.

K výše uvedenému se pak vyjádřil i Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí č.j. 4 As 97/2016 – 37 ze dne 29.7.2016, jenž judikoval, že: „Pokud žalobkyně nejdříve z obsahu zadávací dokumentace vycházela a podala nabídku, nemůže následně po svém vyloučení z výběrového řízení dovozovat, že toto kritérium bylo „vadné“ a že jí nebyl zřejmý účel a důvod tohoto kritéria. Pokud žalobkyni skutečně nebyla tato podmínka jasná a měla za to, že umožňuje dvojí výklad, resp. že její splnění může být dosaženo různými způsoby […], měla toto řešit podáním námitek, případně alespoň požadovat dodatečné informace k zadávacím podmínkám ve smyslu § 49 ZVZ. Pokud tak neučinila, nemůže zpětně dovozovat, že jí měl zadavatel sdělit, z jakého důvodu přistoupil ke stanovení tohoto technického požadavku, aby tomu účelu mohla přizpůsobit svou nabídku.“

Ačkoliv se výše uvedený projednávaný případ týkal právní úpravy uvedené v ZVZ 2006, neexistuje důvod, proč by výše uvedená koncentrace neměla platit i pro právní úpravu dle ZVZ 2016.

V daném případě tak lze doporučit dodavatelům řešit nejasnosti v zadávacích podmínkách co nejdříve a pamatovat na to, že lhůty k podání námitek jsou hmotně-právní a nikoli procesně-právní, což znamená, že námitky musejí být zadavateli ve stanovené lhůtě doručeny a nepostačí ve stanovené lhůtě pouhé předání k poštovní přepravě. Z tohoto důvodu lze doporučit využít komunikaci prostřednictvím datové schránky, kdy dle § 211 odst. 6 ZVZ 2016 platí, že při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta, což je v případě komunikace prostřednictvím datových schránek okamžik časově se výrazně blížící okamžiku odeslání datové zprávy.

Mgr. Antonín Hajdušek,
právník

ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.

V Jámě 699/1
110 00 Praha 1

Tel.: +420 725 992 682
e-mail: hajdusek@arws.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Mgr. Antonín Hajdušek (ARROWS)

18. 6. 2018