K okamžiku přechodu vlastnického práva ostatních účastnických cenných papírů v procesu squeeze out

Cílem tohoto příspěvku je krátký právní rozbor okamžiku přechodu vlastnického práva ostatních účastnických cenných papírů v procesu nuceného přechodu účastnických cenných papírů dle ustanovení § 385 zákona číslo 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech („ZOK”) z pohledu povinné publikace usnesení valné hromady, které je nezbytné ke stanovení okamžiku, kdy dochází k přechodu vlastnického práva k ostatním účastnickým cenným papírům na hlavního akcionáře a s tím související povinnost zveřejnění usnesení valné hromady.

Dle ustanovení § 385 ZOK, uplynutím 1 měsíce od zveřejnění zápisu usnesení do obchodního rejstříku podle § 384 ZOK, přechází vlastnické právo k účastnickým cenným papírům společnosti na hlavního akcionáře.[1] Podle ustanovení § 776 odstavec 1 věta první ZOK, povinnost zveřejnění údajů a skutečností stanovená tímto zákonem je splněna jejich zveřejněním v Obchodním věstníku.

Základní otázka vyplývající z interpretace výše uvedených ustanovení ZOK je tedy taková, zda je představenstvo společnosti, u níž bylo přijato usnesení o přechodu vlastnického práva ostatních účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře („usnesení”), povinno splnit, mimo podání návrhu na zápis usnesení do obchodního rejstříku a uveřejnění usnesení způsobem určeným ZOK a stanovami společnosti pro svolání valné hromady, další publikační povinnost a zveřejnit usnesení současně v Obchodním věstníku. Autor tohoto článku zastává právní názor, že představenstvo společnosti, u níž dochází k vytěsnění menšinových akcionářů, publikační povinnost ke zveřejnění usnesení v Obchodním věstníku nemá, neboť právní úprava ust. § 776 odst. 1 ZOK na povinnost vyplývající z ust. § 385 ZOK nedopadá, a to přesto, že je v textu § 385 ZOK použito slovo „zveřejnění”, které by mohlo navádět k aplikaci ust. § 776 odst. 1 ZOK.[2]

Dle ustanovení § 3018 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník („OZ”), je povinnost zveřejnit údaje splněna jejich zveřejněním v Obchodním věstníku, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Vzhledem k tomu, že v daném případě „jiný právní předpis stanoví jinak“, domnívá se autor tohoto příspěvku, že v tomto případě není publikace usnesení valné hromady společnosti v Obchodním věstníku třeba k tomu, aby došlo k přechodu vlastnického práva ostatních účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře. Oním jiným právním předpisem je v tomto případě Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. („NV”), které mimo jiné upravuje i některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, když normuje následující:

v § 13 odst. 1 konstatuje, že vyžaduje-li zákon zveřejnění zápisu do veřejného rejstříku, nebo uložení listiny ve sbírce listin ve věstníku, považuje se za zveřejnění ve věstníku uveřejnění zápisu, nebo uložení listiny ve sbírce listin způsobem umožňujícím dálkový přístup podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, a

v § 16 odst. 1 je uvedeno, že údaje zapsané ve veřejném rejstříku a listiny uložené ve sbírce listin jsou zveřejněny jejich uveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 3 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

Z výše uvedeného vyplývá, že k přechodu vlastnického práva k ostatním účastnickým cenným papírům na hlavního akcionáře dochází uplynutím 1 měsíce od zveřejnění zápisu usnesení v obchodním rejstříku, a nikoli zveřejněním údaje o přijatém usnesení v Obchodního věstníku. Na podporu této argumentace je možné analogicky použít i právní závěry obsažené ve Stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. ledna 2016, Cpjn 204/2015, k některým otázkám zápisů obchodních korporací do obchodního rejstříku, kde Nejvyšší soud ČR mimo jiné uvedl, že změna zakladatelského právního jednání spočívající v podřízení obchodní korporace zákonu o obchodních korporacích jako celku je účinná od zveřejnění zápisu o podřízení se do obchodního rejstříku (zápis má konstitutivní účinky), tj. ode dne, kdy je zápis této změny uveřejněn v obchodním rejstříku způsobem umožňujícím dálkový přístup podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (srov. § 776 odst. 1, § 13 odst. 1 a § 16 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a § 3 z. v. r.). Z uvedeného lze jednoznačně dovodit, že i Nejvyšší soud ČR zastává právní názor, že i pro ZOK platí ustanovení § 3018 OZ, § 13 odst. 1 a § 16 odst. 1 NV, přičemž za zveřejnění zápisu vyžadované ZOK se považuje výlučně zápis této změny v obchodním rejstříku a nikoli publikace v Obchodním věstníku.

Mgr. Michal Žíla,
advokát

Maršálek & Žíla, advokátní kancelář

Stará cesta 676
755 01 Vsetín

Tel.: +420 571 410 895
Fax: +420 571 410 232
e-mail: sekretariat@marsalekzila.cz

_________________________________________________________________
[1] Téměř identické znění bylo uvedeno i v ustanovení § 183l zrušeného zákona číslo 513/1991 Sb., obchodní zákoník, kde bylo uvedeno následující: “Uplynutím měsíce od zveřejnění zápisu usnesení do obchodního rejstříku podle odstavce 1 přechází vlastnické právo k účastnickým cenným papírům menšinových akcionářů společnosti na hlavního akcionáře”
[2] Opačný názor je uveden v publikaci Štenglová, I.; Havel, B.; Cileček, F., Kuhn, P; Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, kde je v komentáři k ust. § 385 uvedeno, dlužno dodat že poněkud stručně, nicméně bez pochybnosti o tom, jaký názor autor příslušné části komentáře zastává: “Podle § 776 odst. 1 je povinnost zveřejnit údaje splněna jejich zveřejněním v Obchodním věstníku.”

Mgr. Michal Žíla (Maršálek & Žíla)

15. 6. 2017