epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    13. 11. 2015
    ID: 99574upozornění pro uživatele

    K problematice absence elektronického podpisu podání a jeho příloh

    V případě, že advokát, či kterákoliv osoba jiná, činí podání vůči orgánu veřejné moci, jednou z obecných náležitostí tohoto podání je podpis. Co však nastane v případě, že advokát zasílá podání orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky a toto podání zašle jako přílohu této datové zprávy, přičemž tuto přílohu samostatně nepodepíše? Nejen na tuto otázku se pokouší odpovědět následující článek.

    Povinnost podpisu podání, jakožto obecná náležitost podání v občanském soudním řízení, je upravena v § 42 odst. 4 zák. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“)[1]. V případě řízení trestního je tato náležitost upravena v § 59 odst. 4 zák. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TŘ“)[2]. A konečně ve správním řízení tuto náležitost zakotvuje § 37 odst. 2 zák. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SŘ“)[3]. Tato náležitost obecně platí pro písemné podání v listinné podobě.

    Všechny výše uvedené předpisy však též pamatují na možnost písemného podání v elektronické podobě, a to podle zvláštního předpisu. Tímto zvláštním předpisem je od 1. 7. 2009 účinný zákon 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „EÚ“). Za klíčové ve vztahu k podání lze považovat především ustanovení § 18 odst. 2 EÚ, které říká, že: „Úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.“ Toto ustanovení se pak vztahuje též na datové schránky advokátů, neboť advokát je podle § 8 odst. 2 EÚ podnikající fyzickou osobou, pro niž byla datová schránka zřízena.

    Ustanovení § 18 odst. 2 EÚ zakládá dvojí právní fikci, a to fikci písemnosti a fikci podpisu dokumentu podaného orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, která je jednoznačným identifikátorem odesílatele. Také důvodová zpráva k ZEÚ uvádí, že „Ke zprávám nebude nutné připojit zaručený elektronický podpis (přihlášení do informačního systému datových schránek jej v případě provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci nahrazuje…)“[4]. Z daného vyplývá, že ani příloha datové zprávy nemusí být opatřena zaručeným elektronickým podpisem. Na tomto místě je též třeba zmínit názor zastávaný odbornou veřejností, který byl zveřejněn v Bulletinu advokacie[5] a podle nějž „Ten, kdo použije svou datovou schránku, může za určitých podmínek těžit z uplatnění fikce podpisu a své podání směřované k soudu (OVM) nemusí elektronicky podepsat, i když příslušný procesní předpis podpis podání uznávaným elektronickým podpisem jinak vyžaduje. Kdo však využije cizí datovou schránku, musí své podání umístěné v příloze datové zprávy ISDS podepsat svým (platným) uznávaným elektronickým podpisem obdobně jako u podání v příloze elektronické pošty.“ Na tento vyslovený názor odkazuje též judikatura Nejvyššího soudu ČR[6]. Zákon o EÚ je tedy speciální úpravou ve vztahu k předpisům upravujícím obecné náležitosti podání, a pokud advokát zasílá podání ze svojí datové schránky, procesní předpis (tedy OSŘ, TŘ nebo SŘ) podepsání podání uznávaným elektronickým podpisem de facto vyžadovat ani nemůže. Takové podání má tedy být považováno za řádné a účinné.

    V praxi se však objevují případy, kdy soudy nepřihlíží k podáním učiněným elektronicky, a to ani tehdy, bylo-li podání opatřeno tzv. zaručeným elektronickým podpisem. Jde o ty případy, kdy vlastní podání (tj. podání obsahující návrh ve věci samé – typicky žaloba) tvoří přílohu elektronické zprávy (e-mailu či datové zprávy), přičemž odesílatel opatří zaručeným elektronickým podpisem toliko vlastní tělo zprávy, a nikoli její přílohu (dokument obsahující vlastní podání). Na tento problém již advokáty v minulosti upozornil Legislativní odbor ČAK[7], a to opětovně poté, co v minulosti v Bulletinu advokacie[8] sdělil, že pokud advokát chce posílat dokument prostřednictvím datové schránky, musí jej podepsat uznávaným elektronickým podpisem, i když jedním dechem dodal, že taková povinnost v zákoně stanovena vlastně není[9]. Legislativní odbor se vyjádřil, že zákon o EÚ sice neukládá odesílateli povinnost opatřovat písemnosti zasílané datovou schránkou zaručeným elektronickým podpisem, ale pro účely předejití výkladovým problémům ohledně náležitostí elektronického podání doporučil, aby advokáti opatřovali veškeré dokumenty obsahující vlastní podání zaručeným elektronickým podpisem rovněž tehdy, pokud je hodlají zaslat prostřednictvím datové schránky.

    Pokud orgány veřejné moci nepřihlíží k takovým podáním, které nejsou podepsána, jedná se o nesprávný procesní (úřední) postup. Na tomto místě bych rád odkázal na následující rozhodnutí nejvyšších soudů:

    • Vrchní soud v Praze judikoval[10] ohledně přihlášky pohledávky (tedy v případě občanského/insolvenčního soudního řízení), že tato „je podáním věřitele, které v případě, že bylo odesláno z datové schránky tohoto věřitele do datové schránky příslušného soudu osobou uvedenou v § 18 odst. 1 až 4 zákona 300/2008 Sb. ve znění pozdějších předpisů má z hlediska úpravy obsažené v ustanovení § 18 odst. 2 tohoto zákona stejné účinky jako procesní úkon učiněný písemně a podepsaný.“
    • Nejvyšší soud ČR pak v trestní věci judikoval[11], že: „Jestliže příslušnému soudu bylo doručeno odvolání obviněného prostřednictvím datové schránky podle zákona 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, má toto podání stejnou kvalitu, jako by ho podal obhájce obviněného písemně s připojeným podpisem. Takové podání proto není třeba opatřit ani zaručeným elektronickým podpisem podle zákona 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a odvolací soud tak není oprávněn odvolání zamítnout podle § 253 odst. 1 tr. řádu z důvodu, že nebylo podáno oprávněnou osobou.“
    • Nejvyšší soud ČR pak ohledně podání v další trestní věci judikoval[12], že: „Zákonná forma podání ve smyslu § 59 odst. 1, věta druhá, tr. ř. je dodržena i v případě, je-li podání učiněno do datové schránky příslušného soudu osobou oprávněnou podle § 8 zákona 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, a soud měl podle identifikátoru elektronického podání možnost tyto skutečnosti ověřit. Při takové formě podání se již podle § 18 odst. 2 tohoto zákona nevyžaduje elektronický podpis, jak tomu musí být v případě jiného elektronického podání na základě zákona 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“ Toliko lze tedy zmínit k výše uvedenému tvrzení, že datová schránka je jednoznačným identifikátorem odesílatele.
    • Analogicky tento postup pak potvrdil Ústavní soud ČR, kdy ve svém nálezu[13] řekl, že: „Městský soud chybně zhodnotil dosah zaručeného elektronického podpisu, když dospěl k závěru, že se tento nevztahuje na přílohu elektronické zprávy. Při výkladu ustanovení § 43 odst. 5 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 42 odst. 3 věta druhá o. s. ř. nerespektoval, že smyslem a účelem příslušných ustanovení je záruka identifikace účastníka řízení a autenticity podání. Důvodem, proč mají být elektronická podání doplňována (ustanovení § 42 odst. 3 věta druhá o. s. ř.) je snaha o odstranění pochybností ohledně totožnosti osoby, která podání učinila, tj. zabránit tomu, aby jménem podatele činil bez jeho vědomí či proti jeho vůli podání někdo jiný. Elektronické podání odeslané e-mailem a opatřené zaručeným elektronickým podpisem s přílohou, která je součástí tohoto elektronického podání a obsahuje rozvedený text námitek proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, i když není samostatně opatřena zaručeným elektronickým podpisem, splňuje podmínky ustanovení § 42 odst. 5 o. s. ř.“ Tento nález pouze potvrzuje výše několikrát tvrzenou skutečnost, a to, že pokud je zpráva (a je nepodstatné zda datová či e-mailová) opatřena zaručeným elektronickým podpisem, přílohu, která je součástí tohoto podání, není třeba samostatně podepisovat. Zde citovaný nález Ústavního soudu jen podporuje jeho dřívější ustálenou judikaturu[14].

    Z důvodů výše uvedených zastávám tedy právní názor, že v případě, kdy orgán veřejné moci odmítne podání či přílohu, které nejsou podepsány zaručeným elektronickým podpisem, se jedná o postup, který není v souladu se zákonem a ustálenou judikaturou v oblasti elektronického doručování. V této rovině by se pak dalo uvažovat o uplatnění institutu náhrady škody dle dikce zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů.

    A na konec jeden konkrétní příklad za všechny:

    Státní pozemkový úřad na základě zákona 229/1991 Sb., o půdě, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje veřejné nabídky tzv. náhradních pozemků, ze kterých se mohou uspokojit restituenti, kterým z určitých zákonných důvodů (např. zastavění pozemku) nemohly být vydány jimi původně vlastněné nemovitosti. Podmínky této nabídky však SPÚ upravuje prostřednictvím Metodického pokynu SPÚ – Souběžné realizace zákona 503/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zákona 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, svazek C, s platností a účinností od 1. 8. 2015. Dle tohoto „pokynu“ musí být žádost doručena prostřednictvím datové schránky ve formátu pdf (Portable Document Format) a musí obsahovat elektronický podpis žadatele nebo jeho zástupce, podává-li žádost zástupce, musí obsahovat též plnou moc s elektronickým podpisem zmocnitele. Dále je pak v tomto dokumentu řečeno, že při nesplnění této podmínky nebude k žádosti přihlédnuto. Pokud pak advokát pošle za klienta přihlášku do předmětné veřejné nabídky prostřednictvím zprávy z datové schránky a tuto zprávu elektronicky nepodepíše, je mu posléze sděleno, že jím podaná žádost byla vyhodnocena jako neplatná. Předmětný pokyn ale není zákonným pramenem práva vůči oprávněným osobám dle restituční legislativy, nýbrž je pouze interním normativním aktem upravujícím vnitřní postup správního orgánu. Pokud tedy SPÚ postupuje popsaným způsobem, postupuje nezákonně, a to v rozporu se zákonem o EÚ a správním řádem. Jelikož sdělení o neplatnosti přihlášky do veřejné nabídky není rozhodnutím ve smyslu SŘ, je pak jedinou obranou proti takovému sdělení podání podnětu k jeho zrušení dle § 156 odst. 2 SŘ, tento podnět ovšem není nárokový.

    Na závěr jen můžeme doufat v další sjednocující rozhodnutí nejvyšších soudů, že takových nezákonných excesů bude v budoucnu jen ubývat a že soudy, správní orgány a jiné orgány veřejné moci budou v těchto případech postupovat dle platné legislativy.


    Mgr. Jiří Porkert

    Mgr. Jiří Porkert,
    advokátní koncipient

    e-mail: porkert@akmeduna.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] § 42 odst. 3 OSŘ: „Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu….“
    [2] § 59 odst. 4 TŘ: „Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému orgánu činnému v trestním řízení je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno…“
    [3] § 37 odst. 2 SŘ: „…Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.“
    [4] Důvodová zpráva k zákonu 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Poslanecká sněmovna ČR, 2008, s. 23.
    [5] Peterka, J.; Podaný, J. Problematika podání k soudu prostřednictvím datové schránky, Bulletin advokacie, č. 1-2, roč. 2013, s. 23-35.
    [6] Srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 6. 2014, sp. zn. 33 Cdo 2743/2013.
    [7] E- podatelna i datová schránka: Podepisujte podání zaručeným elektronickým podpisem! Legislativní odbor  ČAK [online]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [8] Datové schránky pro advokáty – jak na to, Bulletin advokacie, č. 11, roč. 2011, s. 8.
    [9] Musí advokát skutečně dokument, který posílá datovou schránkou, podepsat uznávaným elektronickým podpisem? Legislativní odbor  ČAK [online]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [10] Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 5. 2011, sp. zn. 3 VSPH 605/2010.
    [11] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. 4 Tdo 47/2014.
    [12] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. 8 Tdo 517/2014.
    [13] Nález Ústavního soudu ČR ze dne 12. února 2014 sp. zn. IV. ÚS 1829/13.
    [14] Srov. např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 27. 8. 2012 sp. zn. II. ÚS 3042/12 nebo nález Ústavního soudu ČR ze dne 13. 5. 2013 sp. zn. IV. ÚS 4787/12.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jiří Porkert
    13. 11. 2015
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • DEAL MONITOR
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Získání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU: Kompletní průvodce procesem s praktickými radami
    • Agilní vývoj software – specifika smluvních podmínek
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • 10 ChatGPT promptů, které zvýší produktivitu vaší asistentky
    • K významnému životnímu jubileu prof. Petra Hajna
    • DEAL MONITOR
    • Makroekonomický výhled pro Českou republiku 2025: Rok výzev i přizpůsobení

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025
    • 03.06.2025Svěřenské fondy a fundace – právní a daňové aspekty dispozic s majetkem a plnění obmyšleným (online - živé vysílání) - 3.6.2025
    • 06.06.2025Judikatura vysokých soudů ke spoluvlastnictví (online - živé vysílání) - 6.6.2025
    • 11.06.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 11.6.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, KVĚTEN 2025
    • Dědické řízení
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku

    Soudní rozhodnutí

    Dílo s nehmotným výsledkem

    Spor o zaplacení ceny za provedení díla není sporem vyplývajícím z práva duševního vlastnictví podle § 9 odst. 2 písm. g) o. s. ř. ani tehdy, pokud se zhotovitel ve smlouvě o dílo...

    Náhrada nemajetkové újmy (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro stanovení náhrady nemajetkové újmy u znásilněné ženy je rozhodující, zda jde („jen“) o zásah do osobnostních práv (zejména svobody rozhodování v sexuálních vztazích a...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Za škodu se v právní teorii i praxi považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou je nutno rozumět takovou...

    Odměna zmocněnce (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhoduje-li soud o stížnosti odsouzeného proti usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů zmocněnkyně poškozené, musí dát zmocněnkyni možnost vyjádřit se k...

    Podání obviněného (exkluzivně pro předplatitele)

    Vyplývá-li z obsahu stížnosti dostatečně zřejmě, že jde o podání samotného obviněného a že manželka, která stížnost podepsala, měla být zmocněna pouze k podpisu, jde sice o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.