epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    16. 9. 2020
    ID: 111844upozornění pro uživatele

    Mezera krytí: Nejvyšší soud ČR vyjasňuje vztah domněnek platební (ne)schopnosti

    Domněnka platební schopnosti dlužníka definovaná v ust. § 3 odst. 3 insolvenčního zákona, tzv. mezera krytí, byla do českého právního řádu zakotvena novelou insolvenčního zákona k 1. červenci 2017. Od té doby bylo o mezeře krytí a prováděcím předpisu definujícím výkaz stavu likvidity a výhled vývoje likvidity napsáno a odpřednášeno mnoho. Donedávna však nebyla vyjasněna otázka vztahu mezery krytí jako domněnky platební schopnosti oproti domněnkám platební neschopnosti uvedeným v ust. § 3 odst. 2 insolvenčního zákona.

    Počátkem roku se Nejvyšší soud ČR k této otázce vyjádřil v usnesení ze dne 27. února 2020, sp. zn. 29 NSCR 13/2019 („Rozhodnutí NS“). Připomněl přitom i časové omezení, v jehož rámci se lze tvrzením o méně než desetinové mezeře krytí bránit insolvenčnímu návrhu.

    Konflikt domněnek platební neschopnosti s domněnkou platební schopnosti v případě, že mezera krytí představuje méně než 1/10 splatných peněžitých závazků dlužníka, přichází v úvahu pouze pokud je tvrzen úpadek dlužníka ve formě platební neschopnosti. Tento konflikt pramení z legislativního vývoje ust. § 3 insolvenčního zákona, které do 30. června 2017 obsahovalo pouze vyvratitelnou domněnku platební neschopnosti dlužníka, v případě, že:

    • dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo
    • dlužník neplní peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo
    • není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo
    • dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy majetku, závazků nebo zaměstnanců, kterou mu uložil insolvenční soud.
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Novelou insolvenčního zákona, resp. pozměňovacím návrhem této novely, byl § 3 insolvenčního zákona doplněn o vyvratitelnou domněnku platební schopnosti v případě tzv. platebního zadrhnutí dlužníka. Ta stanovila, že se má za to, že dlužník, který je podnikatelem a vede účetnictví, je schopen plnit své peněžité závazky, jestliže rozdíl mezi výší jeho splatných peněžitých závazků a výší jeho disponibilních prostředků (dále jen "mezera krytí") představuje méně než desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků, anebo pokud mezera krytí klesne v období, na které se sestavuje výhled vývoje likvidity, pod jednu desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků.

    Legislativním nedostatkem této novely, který pravděpodobně vznikl v důsledku přijetí úpravy mezery krytí v rámci pozměňovacího návrhu, byl nejasný vztah nové domněnky platební schopnosti k domněnkám platební neschopnosti upraveným v ust. § 3 odst. 2 insolvenčního zákona.

    Reklama
    Jak na řízení o kasační stížnosti (online - živé vysílání) - 4.9.2025
    Jak na řízení o kasační stížnosti (online - živé vysílání) - 4.9.2025
    4.9.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Nejvyšší soud ČR se v Rozhodnutí NS s tímto vztahem vypořádal, když předně uvedl, že „na úrovni domněnek nemůže současně platit (mít stejný právní význam) domněnka, že dlužník „není schopen plnit své peněžité závazky“ (§ 3 odst. 2 insolvenčního zákona) i domněnka, že týž dlužník (který je podnikatelem a vede účetnictví), „je schopen plnit své peněžité závazky“ (§ 3 odst. 3 insolvenčního zákona)“. Vztah jednotlivých domněnek platební (ne)schopnosti pak Nejvyšší soud ČR posoudil následovně:

    „Mezera krytí“ nevyvrací domněnku platební neschopnosti v důsledku zastavení plateb podstatné části peněžitých závazků (ust. § 3 odst. 2 písm. a) insolvenčního zákona). Rozhodnutí NS k tomu uvádí:

    „Nejvyšší soud vysvětlil, že za zastavení plateb ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 písm. a/ insolvenčního zákona je nutno považovat vědomé jednání dlužníka (jeho rozhodnutí, že nebude dále plnit své peněžité závazky, zpravidla doprovázené prohlášením o tom, že své závazky hradit nebude). Odtud plyne, že domněnka platební schopnosti dle § 3 odst. 3 insolvenčního zákona není způsobilá vyvrátit domněnku platební neschopnosti dle § 3 odst. 2 písm. a/ insolvenčního zákona…“.

    Naopak, domněnku platební neschopnosti založenou neplněním peněžitých závazků dlužníkem po dobu delší 3 měsíců po splatnosti (ust. § 3 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona) lze vyvrátit pomocí „mezery krytí“. Nejvyšší soud ČR v tomto ohledu vysvětlil, že:

    „Logikou věci je dáno, že tam, kde vyvratitelná domněnka, že dlužník „není schopen plnit své peněžité závazky“, vychází ze skutečnosti, že dlužník neplní své peněžité závazky (dluhy) po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona), vyvrátí tuto domněnku (u dlužníka, který je podnikatelem a vede účetnictví) takové zhodnocení rozdílu mezi výší splatných peněžitých závazků dlužníka a výší disponibilních prostředků dlužníka (definice mezery krytí dle § 3 odst. 3 insolvenčního zákona), které povede k závěru, že onen rozdíl představuje méně než desetinu výše splatných peněžitých závazků dlužníka (výkaz stavu likvidity). Stejně tak vyvrátí domněnku dle § 3 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona zjištění, že výhled vývoje likvidity sestavený podle prováděcího právního předpisu osvědčuje, že mezera krytí klesne v období, na které se výhled vývoje likvidity sestavuje, pod jednu desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků. Nemělo by však být přehlédnuto, že ačkoli domněnka platební schopnosti dle § 3 odst. 3 insolvenčního zákona sistuje („přebíjí“) domněnku platební neschopnosti dle § 3 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona, platí tak jen do té doby, než bude domněnka platební schopnosti vyvrácena (jde stále jen o vyvratitelnou domněnku); k takovému vyvrácení však nepostačuje jen poukaz na skutečnosti zakládající (vyvratitelnou) domněnku platební neschopnosti dlužníka dle § 3 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona.“.

    Nejvyšší soud ČR dále uvedl, že okolnost, že není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (zakládající vyvratitelnou domněnku platební neschopnosti dlužníka dle § 3 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona) je sama skutečností, jejímž prostřednictvím může insolvenční navrhovatel vyvrátit domněnku platební schopnosti dlužníka založenou správnou výší mezery krytí.

    Ve vztahu k poslední domněnce platební neschopnosti – dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy majetku, závazku nebo zaměstnanců, kterou mu uložil insolvenční soud – jež je spíše sankčního charakteru, Rozhodnutí NS uzavírá, že ani tuto domněnku není „mezera krytí“ schopna vyvrátit.

    Lze tedy shrnout, že domněnka platební schopnosti dlužníka, založená mezerou krytí nepřesahující jednu desetinu splatných peněžitých závazků dlužníka, vyvrací (nahrazuje) domněnku platební neschopnosti dlužníka dle § 3 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona, nikoli však některou z domněnek platební neschopnosti dlužníka uvedených v § 3 odst. 2 písm. a), c) a d) insolvenčního zákona.

    Závěrem je na místě poukázat i na další závěr učiněný v Rozhodnutí NS, a to závěr týkající se lhůty, ve které musí dlužník předložit insolvenčnímu soudu výkaz stavu likvidity nebo výhled vývoje likvidity. Tedy dokumenty, jež mají stanovený obsah a pomocí nichž se prokazuje naplnění domněnky platební schopnosti – mezery krytí. Nejvyšší soud ČR uzavřel, že tyto výkazy musí dlužník předložit do 14 dnů od zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení, popřípadě ve lhůtě stanovené soudem ve výzvě dle ust. § 128 odst. 3 insolvenčního zákona. Tato výzva však musí dle Rozhodnutí NS být vydána nejpozději do 14 dnů od zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení. Uvedené pouze potvrzuje doporučení insolvenčních právníků, aby společnosti měli preventivě připravené podklady pro sestavení výkazů/výhledu likvidity, neboť po zahájení insolvenčního řízení je na jejich sestavení relativně málo času.

    Mgr. Petr Mundl

    GLATZOVA & Co., s.r.o.
     
    Betlémský palác, 
    Husova 5
    110 00 Praha 1
     
    Tel.:        +420 224 401 440
    Fax:        +420 224 248 701
    e-mail:    office@glatzova.com

     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Petr Mundl (GLATZOVA & Co.)
    16. 9. 2020

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • K nákladům exekuce při soudním prodeji zástavy
    • Výpočet a zdroj odměny insolvenčního správce při zrušení konkursu
    • Osoby blízké a vědomost o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele v případě vyvedení majetku do svěřenského fondu
    • Globální přesah a hluboká znalost insolvenčního práva jsou klíčem k efektivní restrukturalizaci
    • Je společné oddlužení manželů opravdu jen pro manžele?
    • Insolvence v českém právu: co by měli vědět věřitelé i dlužníci
    • Povinnost složit jistotu na náklady řízení incidenčního sporu a její zánik v reorganizaci
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Nález Ústavního soudu k privilegovanému postavení pohledávek státu v insolvenčním řízení
    • Hledání logiky v zákazu nabývání zpeněžovaného majetku z majetkové podstaty
    • Nepřiměřenost úroku z prodlení s ohledem na délku exekučního řízení

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 09.09.2025Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    • 09.09.2025Techniky přesvědčivé argumentace – nejen u soudu (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    • 10.09.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 10.9.2025
    • 10.09.2025Shareholders' agreement aneb Co by si měli společníci mezi sebou upravit (online - živé vysílání) - 10.9.2025
    • 11.09.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 11.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Strategická transformace: Jak odštěpení do SPV posílí váš projekt a ochrání vaše podnikání
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Blíží se konference Next Gen Law Forum 2025
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Náklady exekuce
    • Druhá vlna povinností dle AI Aktu
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, SRPEN 2025
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Vyhoření. Z jiné perspektivy
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 1. díl: GDPR, anonymita a odpovědnost uživatele
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Oceňování automobilů jako součást ocenění společnosti
    • Smlouva uzavřená mezi studentem a soukromou vysokou školou jako smlouva spotřebitelská – nález Ústavního soudu ze dne 5. února 2025, sp. zn. IV. ÚS 2093/24
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Novela trestního zákoníku
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Nejvyšší soud o pohyblivé mzdě a pracovní kázni: Krácení nároku, nebo legitimní podmínka?
    • Neplatnost vydědění a její důsledky
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění

    Soudní rozhodnutí

    Odměna advokáta

    Vyjde-li soud při určování nákladů řízení z náhradní tarifní hodnoty podle § 9 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách...

    Náklady exekuce

    Soudní exekutor má nárok na náhradu nákladů exekuce, které fakticky vymohl na povinném podle pravomocných příkazů k úhradě nákladů exekuce ještě před tím, než bylo zahájeno...

    Eutanázie

    Otázka možnosti svobodného rozhodnutí o ukončení vlastního života, a to i za asistence třetí osoby, spadá do rozsahu práva na respektování tělesné a duševní integrity podle čl. 7...

    Zvýšení důchodového věku

    Povinností obecných soudů při posuzování zákonných náležitostí podání je vycházet z jejich (celého) obsahu, jak jim to v případě civilního řízení výslovně ukládá § 41 odst. 2 o. s. ř.

    Konsolidace veřejných rozpočtů; legislativní přílepky (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud se opakovaně vyslovil pro ústavněprávní pravidlo (příkaz), podle kterého nemůže pozměňovací návrh směřovat k samostatné zákonodárné iniciativě, a tedy musí mít...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.