Ministr Julínek škodí medicíně

 

Když ministr zdravotnictví Tomáš Julínek oznámil, že hodlá sloučit Ústav hematologie a krevní transfuse (ÚHKT) s Všeobecnou fakultní nemocnicí (VFN), vykoledoval si v odborných kruzích bouřlivý nesouhlas. Když pak navrch ještě odvolal ředitele zmiňovaného ústavu - respektovaného profesora Klenera, začala protestovat i širší veřejnost.

Ministr Julínek zareagoval po svém: pozval si k sobě skupinu pacientů i několik odborníků, aby osobně rozptýlil jejich obavy. Účastnil jsem se této schůzky také. Výsledek? Míra mé nedůvěry ve smysluplnost ministrových plánů po třech hodinách strávených v jeho kanceláři ještě vzrostla.

Předně ÚHKT dosáhlo vysoké profesní kvality, respektované i na mezinárodní úrovni. Jak naznačuje prestižní akreditace Joint Comission International, která garantuje bezpečnost a kvalitu péče o pacienta. A kterou profesorem Klenerem vybudovaný ústav právě v těchto dnech získal. Důležité přitom je, že tato akreditace se vztahuje na organizační celek, a začleněním do VFN by o ni ÚHKT přišel.

Závažným argumentem proti zamýšlenému sloučení je navíc i porovnání ekonomické situace obou zařízení. Zatímco "Klenerovu" ÚHKT se podařilo k 30. září letošního roku zrušit kumulovanou ztrátu a hospodařit dokonce s mírným ziskem, je VFN dlouhodobě ztrátová. A přestože podle zákona 482/2004 Sb. musí každá státní příspěvková organizace zveřejnit své hospodaření na internetu, tato zpráva tam v požadované struktuře dosud není. Z různých zdrojů je však již teď možné odhadnout, že celkový vnitřní dluh VFN dosahuje devítimístných čísel.

Navíc je třeba připomenout, že ÚHKT kromě zdravotní péče pracuje také na výzkumných a vědeckých úkolech a je tak finančně závislý i na dlouhodobých grantech a finanční podpoře ze strany grantové agentury i různých evropských a zahraničních fondů. Tyto projekty by mohly jen stěží pokračovat bez zmiňované akreditace, o kterou by ovšem ústav sloučením s VFN přišel.

Snaha o unáhlené a nedomyšlené slučování samozřejmě strhává pozornost i k celé chystané Julínkově reformě zdravotnictví. Ta v tuto chvíli není ničím jiným než sérií návrhů zákonů, které ve svém celku akcentují tržní pohled na zdravotní péči. Řečeno lapidárně: ze zdravotnických zařízení chce ministr slovy svého mluvčího Tomáše Cikrta udělat "moderní firmy se vším všudy".

Debata na toto téma proběhla a probíhá i v řadě zemí EU. S jakými výsledky? Zatím převažuje konsenzuální stanovisko, že takto se nedá udržet zdravotnictví v souladu s etickými principy, které od něj prostě nelze oddělit.

Ministrova unáhlená snaha o nesmyslné sloučení připomíná, že teď jím připravované zákony je třeba podrobit důkladné diskusi. Nedomyšlené "experimenty" totiž mohou způsobit celou řadu jen obtížně napravitelných škod. Například exodus špičkových lékařů.

Proč tedy nejdříve nepřipravit reformní model a pak - případ od případu - jednat o začlenění ústavů do univerzitních nemocnic? Samozřejmě pouze tehdy, budou-li pozitiva takového kroku převažovat nad negativy.

Autor, informatik a publicista, je otcem pacientky ÚHKT


Zpracovatel: Anopress IT a.s.