Modernizace a rekonstrukce aneb provozovatelé výroben elektřiny (ne)třeste se

Stav před vydáním stanoviska

Rozhodnou právní skutečností pro určení výše podpory pro výrobny elektřiny užívající obnovitelné zdroje energie je datum uvedení výrobny do provozu.

Dle ustanovení §12 odst. 1 písm. b) zákona o podporovatelných zdrojích energie (dále jen „Zákon“) se pak za uvedení do provozu považuje též: „…ukončení

rekonstrukce technologické části stávající výrobny elektřiny, nebo ukončení

Reklama

Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 1.10.2026

1.10.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

modernizace, zvyšující technickou a ekologickou úroveň stávající výrobny elektřiny na úroveň srovnatelnou s nově zřizovanými výrobnami elektřiny; za rekonstrukci nebo modernizaci se nepovažuje oprava nebo údržba výrobny elektřiny dle požadavků na úpravy výrobny vyvolaných právními předpisy.“[2]

Výše uvedená pravidla však již Zákon nijak blíže nerozváděl. Pro stávající provozovatele např. FVE se tak mohla stát výměna zničených fotovoltaických panelů či shořelé trafostanice, do které uhodil blesk, skutečnou ruskou ruletou – jejich elektrárna by totiž mohla být považována za uvedenou do provozu v roce její opravy. Pokud by taková oprava byla provedena například v roce 2019, přišel by tím provozovatel o podporu výroby.

Oprava a údržba vyvolaná právními předpisy

Za opravu či údržbu lze dle stanoviska vždy považovat takové úpravy či změny výrobny elektřiny, které jsou vyvolány právními předpisy. Vždy se proto bude považovat za údržbu, pokud se bude jednat o úpravu výrobny elektřiny v souvislosti s § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který stanovuje výrobci elektřiny obecnou povinnost pravidelně a řádně udržovat technická zařízení.

O údržbu se bude jednat i v souvislosti s § 11 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, který stanovuje držiteli licence povinnost zajistit spolehlivou a trvale bezpečnou dodávku energie, používat jen taková technická zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti, dodržovat stanovené parametry kvality dodávek a vykonávat licencovanou činnost tak, aby nedocházelo k ohrožení života a zdraví osob.

V případě, že nesprávně fungující či vadné komponenty výrobny elektřiny neumožňují plnění povinností uvedených v energetickém zákoně, má držitel licence zákonnou povinnost provést jejich opravu či výměnu.

Oprava a údržba vyvolaná objektivními okolnostmi

Potřeba provedení opravy či výměny komponenty výrobny může být dle stanoviska rovněž objektivně vyvolána následujícími okolnostmi:

• výrobní či jiná vada technického zařízení, které tvoří komponent výrobny elektřiny,
• živelní událost či škodná událost,
• ukončení doby životnosti jednotlivých komponent či dílčích technologických celků výrobny.

V těchto případech však musí být držitel licence připraven doložit relevantní doklady o objektivních důvodech výměn komponentů. Mohou jimi být doklady o reklamaci komponentů, o likvidaci pojistné události, o době životnosti vyměněných komponentů atd.

V souvislosti s výměnou komponent může dojít i k dalším změnám na výrobně elektřiny, které nebudou považovány za rekonstrukci v případě, že jsou pro to technické důvody (např. úprava rozmístění panelů).

Instalovaný výkon a zvýšení technologické úrovně výrobny

Stěžejním závěrem je, že v případě opravy či údržby nesmí být překročen celkový instalovaný výkon výrobny elektřiny uvedený v licenci. Další podmínkou je, že nesmí být podstatným způsobem zvýšena technologická a ekologická úroveň výrobny tak, aby touto opravou či údržbou dosáhla úrovně nově zřizovaných výroben elektřiny.

Při výměně např. fotovoltaického panelu lze tedy doporučit, aby byl vyměněn „kus za kus“. To však může působit problémy, jelikož po 10 letech provozu výrobny již daný panel nemusí být na trhu k dispozici.

Může tak nastat absurdní situace, kdy fotovoltaický panel bude vyměněn za jiný s nižším výkonem, ovšem s větší technologickou účinností, což ve svém důsledku způsobí, že výrobna do distribuční sítě dodá větší množství elektřiny než v případě výměny panelu „kus za kus“. Tím tak dojde ke zvýšení technologické úrovně výrobny, což může potenciálně znamenat ztrátu podpory.

I po vydání stanoviska tak zůstává nezodpovězena otázka, jak se bude Energetický regulační úřad stavět k případům, kdy z legitimního důvodu bude vyměněn starý komponent výrobny elektřiny za novější s větší účinností jen proto, že obdobný komponent stejné technologické úrovně již na trhu objektivně není dostupný.

Taková výměna sice nezvýší výkon výrobny elektřiny, ovšem bude mít pozitivní ekologické dopady a zvýší technologickou úroveň výrobny elektřiny. Pro jasné vyřešení dané situace tak bude zapotřebí pravděpodobně ještě jednoho výkladového stanoviska Energetického regulačního úřadu.

Závěr

Situace ohledně výměn komponent výroben elektřiny tak nebyla vydáním stanoviska stále zcela vyřešena. Doporučujeme i nadále případnou výměnu komponent výrobny elektřiny podrobit právní a technologické analýze, která určí, zda se jedná o takovou rekonstrukci / modernizaci, která by mohla mít za následek ztrátu podpory pro danou výrobnu.