epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    13. 8. 2013
    ID: 92152upozornění pro uživatele

    Návrh obecného nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů aneb „sušenky“ jako osobní údaj

    Operace PRISM, jejíž základní rysy veřejnosti odhalil bývalý bezpečnostní technik NSA a CIA Edward Snowden a v jejímž rámci mělo docházet k globálnímu zpracování osobních údajů předávaných technologickými společnostmi jako jsou Google, Yahoo! nebo Facebook, obrátila po více než roce znovu pozornost k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Co je obsahem a jaké dopady by mohl mít tento návrh nařízení, který předložila v lednu roku 2012 ke schválení Evropská komise?

     
     Rödl & Partner
     
    Návrh shora uvedeného nařízení Evropského parlamentu a Rady  má spolu s bezprostředně souvisejícím návrhem směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů představovat zásadní reformu ochrany osobních údajů v Evropské unii. Oba navržené právní instrumenty přitom mají zejména reagovat na současný technologický rozvoj a v návaznosti na něj poskytnout vysokou úroveň ochrany osobních údajů. V tomto příspěvku se zaměříme pouze na první ze shora uvedených návrhů, tj. na návrh nařízení, které  se týká rozsáhlejší skupiny osob a jeho dopady by byly podstatně širší . 

    První a zásadní změnou oproti stávajícímu stavu, kdy je ochrana osobních údajů na úrovni Evropské unie zajištěna prostřednictvím směrnice, má již nový návrh podobu a právní formu nařízení. Nařízení totiž je  na rozdíl od směrnice, která stanoví pouze zásady a cíle pro vnitrostátní (národní) právní úpravu, závazné v celém rozsahu a je přímo (bezprostředně) aplikovatelné ve všech členských státech Evropské unie. Z hlediska současné  právní úpravy by přijetí návrhu nařízení o ochraně osobních údajů nepochybně znamenalo zrušení současného zákona 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, nebo minimálně jeho podstatné části. Nutno přitom říci, že návrh nařízení se s vnitrostátním právním předpisem do značné míry kryje, v některých oblastech však již jde výrazně nad jeho rámec.

    V tomto směru je významný již první článek návrhu nařízení, v němž jsou deklarována základní práva a svobody, jejichž součástí je také právo na ochranu osobních údajů. Z hlediska dopadů tohoto ustanovení na adresáty právní normy nejde sice o textaci zásadního právního významu, výslovná akcentace lidskoprávní problematiky v právním předpisu Evropské unie však jednoznačně ukazuje nastolený směr, kterým se evropská integrace v této oblasti ubírá.

    Návrh nařízení o ochraně údajů si v následujícím článku 3 klade ambiciózní cíl ochránit subjekt údajů také v případě, že jeho osobní údaje zpracovává správce, který není usazen v Evropské unii. Toto ustanovení bylo již od počátku oprávněně kritizováno, neboť kromě prosté deklarace takto široce vymezené územní působnosti, nedává žádné vodítko, jak by se mohlo v praxi účinně uplatnit. Lze si jen s obtížemi představit, že nařízení Evropské unie bude respektováno třetími zeměmi, bez příslušné mezinárodní dohody.

    Zatímco předchozí zmíněná ustanovení jsou spíše otázkou k zamyšlení nad jejich efektivitou, zásadní vliv na subjekty ochrany i zpracovatele osobních údajů by měl článek 4 návrhu nařízení, který v definici osobního údaje výslovně uvádí i elektronické identifikátory a lokalizační údaje. Zatímco před vypracováním návrhu nařízení se o ochraně osobních údajů v souvislosti s IP adresami a cookies spíše diskutovalo, .nyní má být postaveno najisto a závazně, že se jedná o osobní údaj.

    Cookies jsou přitom textové soubory, ve kterých je obsažena informace o přihlašování do profilů uživatele, přihlašování do e-mailu, o uživatelských předvolbách apod. Při první návštěvě internetové stránky se informace uloží v počítači a při další návštěvě se již odešle serveru. Ten reaguje a umožní komfortnější užívání, protože si „pamatuje“ předvolby a preference uživatele. Zároveň mu ale může nasměrovat i cílenou reklamu, při propojení dat vymodelovat chování uživatele na internetu a rovněž odhalit, jaké stránky nejvíce navštěvuje nebo jaké informace vyhledává. Co všechno je možné získat z takových dat, je za hranicemi představivosti běžného uživatele internetu.

    Právě cookies, o jejichž využití na dané internetové stránce má mít možnost rozhodnout sám uživatel, a které daly návrhu nařízení o ochraně údajů jeho posměšné označení „sušenkový zákon", jsou nyní předmětem vzrušených debat podnikatelů v oboru informačních technologií usazených v Evropské unii. Zejména  provozovatelé internetových portálů se oprávněně obávají, že ztratí konkurenceschopnost oproti svým mimounijním konkurentům . Oblast cílené internetové reklamy je přitom dynamicky se rozvíjejícím odvětvím, které může být přijetím návrhu nařízení do značné míry dotčeno. Nejsou to však jen velcí hráči virtuálního světa, kterých se návrh nařízení dotkne. Náklady na úpravu internetových stánek se totiž zřejmě nevyhnou například ani provozovatelům internetových obchodů.

    Je totiž otázkou, jak má návrhem nařízení předvídaná možnost odmítnout cookies vlastně vypadat. Současná možnost nastavit si internetových prohlížeč tak, aby cookies sám blokoval pro určité internetové stránky, nebo rovnou pro veškeré stránky, zjevně nepřipadá Evropské komisi jako dostatečná. Máme tedy očekávat, že při každém otevření webové stránky budeme dotázáni, zda souhlasíme se zpracováním osobních údajů? A jaká pak bude výpovědní hodnota takového souhlasu u většinového uživatele internetu, který vůbec netuší, co to cookies jsou a k čemu vlastně uděluje svůj souhlas? Nemělo by se spíše uvažovat o tom, jak zvyšovat počítačovou gramotnost a posílit tak odpovědnost osob za jejich vlastní chování?
     
    Neméně kontroverzním tématem jsou i další povinnosti nově ukládané správcům a zpracovatelům osobních údajů, zejména pak jejich povinnost jmenovat inspektora ochrany údajů. Tato povinnost se má týkat orgánů veřejné moci a veřejnoprávních subjektů, podniků zaměstnávajících 250 či více osob anebo subjektů, jejichž hlavní činnost správce nebo zpracovatele spočívá ve zpracovávání údajů, která kvůli své povaze, rozsahu a/nebo účelu vyžaduje pravidelné a systematické sledování subjektů údajů. Ve třech rozsáhlých článcích návrhu nařízení se vyjmenovává, jaké jsou úkoly inspektora a jaké má postavení vůči zpracovateli. Že Evropská komise vnímá úlohu inspektora z hlediska ochrany osobních údajů jako zásadní, lze dovodit mj. i z citelné sankce, kterou je při jeho nejmenování nebo nezajištění podmínek pro plnění jeho úkolů možné uložit. Orgán dozoru by měl mít možnost sáhnou až k hranici 2% ročního celosvětového obratu podnikatele, u nepodnikatelů do výše 1 miliónu Euro .

    Správci osobních údajů se dále nově ukládá povinnost hlásit orgánu dozoru do 24 hodin narušení bezpečnosti osobních údajů. Pokud není případ v této lhůtě ohlášen, musí správce vypracovat odůvodnění. Je-li pravděpodobné, že se narušení bezpečnosti nepříznivě dotkne ochrany osobních údajů nebo soukromí subjektu údajů, má o tom správce informovat také subjekt údajů. Jak někteří správci osobních údajů dostojí povinnosti, jejíž nesplnění může být sankcionováno do výše 2% ročního celosvětového obratu podnikatele, není zřejmé. Zejména v případech kontaktování subjektu údajů a velmi krátké lhůty pro informování orgánu dozoru může být sankce v některých případech nepřiměřeně tvrdá.

    Závěrem je možné konstatovat, že návrh nařízení o ochraně údajů ve svém počátku nepochybně sledoval naprosto legitimní cíl efektivně ochránit osobní údaje a potažmo soukromí před neoprávněnými zásahy. Shora naznačený výčet některých problematických oblastí však ukazuje, že přijetí nového nařízení k vytouženému cíli se vší pravděpodobností nepovede, naopak s sebou přinese řadu povinností, které bude možné splnit jen za vynaložení značných nákladů a za cenu zvýšené administrativní zátěže. Ani zvolená forma nařízení není nejšťastnější. Už proto, že členským státům Evropské unie neposkytuje dostatečnou pružnost a  snad ani třeba připomínat, jak „flexibilní“ je legislativní proces obecně, a ten v rámci rozhodovacích mechanismů Evropské unie zvlášť. Má-li Evropská komise dosáhnout stanoveného cíle, pak by se její směřování mělo ubírat spíše směrem méně kazuistické, svazující a spornými povinnostmi protkané právní normy, která by nechala vyniknout obecné principy ochrany osobních údajů a vzbudila povědomí subjektů ochrany o jejich právech a povinnostech.


    Pavel Koukal

    JUDr. Pavel Koukal,
    advokát/Associate Partner

    Mgr. Eva Zahořová, LL.M,
    advokátní koncipientka


    Rödl & Partner, v.o.s.

    Platnéřská 2 
    110 00  Praha 1

    Tel.: +420 236 163 111
    Fax:  +420 236 163 799
    e-mail: prag‎@‎roedl.cz

    PFR 2012

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Pavel Koukal, Mgr. Eva Zahořová, LL.M ( Rödl & Partner )
    13. 8. 2013
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • Návrh Evropské komise na zmírnění pravidel ESG reportingu
    • Vykonatelnost nálezů finančního arbitra v zahraničí, aneb stahující se mračna nad investičními šmejdy
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc únor 2025
    • Ochrana advokátní mlčenlivosti a rozhodnutí ESLP ve věci Nezerić proti Bosně a Hercegovině
    • Dosavadní úprava přestupových transakcí v rámci světového fotbalu
    • Mohou banky sledovat uhlíkovou stopu klientů na základě platebních transakcí?
    • E-invoicing ve světle směrnice ViDA a národních úprav
    • Předávání osobních údajů mezi EU a USA po přezkumu prováděcího rozhodnutí evropské komise o rámci ochrany soukromí (data privacy framework)
    • IRRD: Revoluce v řešení krizí pojišťoven a zajišťoven
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc leden 2025

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025
    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Rozhovor s Monikou Novotnou
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • 10 otázek pro ... Olgu Kaizar
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Přeměny obchodních společností v roce 2025: Přehled forem, výhod, rizik a novinek

    Soudní rozhodnutí

    Ochrana osobnosti, parlament (exkluzivně pro předplatitele)

    Poslanci a senátoři požívají indemnity podle čl. 27 odst. 2 Ústavy ve vztahu k trestní a přestupkové odpovědnosti, nikoli však ve vztahu k odpovědnosti soukromoprávní. Čl. 27 odst. 2...

    Ochrana projevu (exkluzivně pro předplatitele)

    Šíření dezinformací není vyňato z dosahu čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny; lze je omezit jen zákonem a za podmínek čl. 17 odst. 4 Listiny.

    Omezení vlastnictví (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o zřízení věcného břemene je rozhodnutím konstitutivním, které zasahuje do hmotněprávní sféry účastníků tak, že zakládá, mění nebo ruší subjektivní práva a...

    Podvod (exkluzivně pro předplatitele)

    Uvedení v omyl nemusí spočívat jen v jednorázovém konání, kterým pachatel předstírá okolnosti, jež nejsou v souladu se skutečným stavem věci, ale může se skládat z dílčích, na...

    Poplatek za ukládání odpadu

    Nepřípustnou pravou retroaktivitu (rozpornou s čl. 1 odst. 1 Ústavy) představují zásadně též situace, kdy se zákonodárce pokouší novou normou regulovat právní skutečnosti, které se...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.