epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    3. 5. 2023
    ID: 116312upozornění pro uživatele

    Neklamavost obchodní firmy se zaměřením na geografické údaje[1]

    Zásada neklamavosti coby jedna ze základních a tradičních zásad firemního práva dopadá na veškeré údaje tvořící obchodní firmu. Zajímavou skupinu těchto údajů tvoří ty, jimiž podnikatel spojuje svou obchodní firmu, resp. osobu nebo činnost s určitým místem nebo oblastí. Cílem následujícího článku je analyzovat a zhodnotit přístup dosavadní judikatury k aplikaci zásady neklamavosti na tyto údaje začleněné do obchodní firmy.

    Hlavní východiska

    Zásada neklamavosti obchodní firmy (§ 424 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník) znamená, že obchodní firma nesmí vyvolávat klamnou představu o zapisované osobě a klamavý dojem o předmětu činnosti podnikatele.[2] Zákaz klamavosti chrání především zákaznickou veřejnost, proto je při jejím posuzování rozhodné hledisko průměrného zákazníka.[3] O (ne)klamavosti obchodní firmy rozhoduje v rejstříkovém řízení rejstříkový soud (§ 90 odst. 1 zákona 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osoba o evidenci svěřenských fondů, dále jen ,,ZVR“), popř. notář (viz část třetí ZVR). Obchodní firma může být pro klamavost napadena i po zápisu do obchodního rejstříku, kdy klamavost může být posuzována v rámci sporů z ochrany práv k obchodní firmě, resp. z nekalé soutěže.[4]

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Neklamavost se týká také geografických údajů v obchodní firmě. Jedná se o údaje identifikující geografickou oblast nebo místo (např. konkrétní region, obec, čtvrť). Může se jednat o geografický celek, který je součástí současného územněsprávního členění, i geografický celek historický. Podnikatel může mít pro použití geografického údaje ve své firmě různé důvody (často půjde o součást jeho marketingové strategie) a obecně je třeba respektovat jeho svobodu si takto firmu tvořit; na druhé straně ale taková firma z pohledu průměrného zákazníka (mimo jiné) nesmí působit klamavě.

     

    Reklama
    Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    9.9.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Výběr recentní judikatury

    Judikatura hraje zásadní roli při dotváření obsahu zásad firemního práva výkladem. Postupně přináší i závěry zaměřené na neklamavost geografických údajů ve firmě. Z rozsudku Nejvyššího soudu z roku 2005 vyplývá obecnější názor, že význam geografického údaje v obchodní firmě je relativně slabší.[5] Tento názor je sice formulován ve vztahu k nezaměnitelnosti firmy, do jisté míry ho lze ale uplatnit i ve vztahu k její neklamavosti.

    Nejvyšší soud se v rozsudku z roku 2020 zabýval otázkou, zda může již zapsaná obchodní firma zachovat geografické označení obce, pokud podnikatel v této obci v minulosti sídlil a provozoval svou činnost, ale následně provozovnu a sídlo přesunul na území jiné obce.  

    Nejvyšší soud rozhodl tak, že pokud podnikatel v době zápisu do veřejného rejstříku splnil zákonné požadavky a zapisovaná obchodní firma obsahující název obce, ve které podnikatel provozoval svou činnost nebo v ní měl sídlo, vyhovovala požadavku neklamavosti, nelze po něm požadovat, aby poté, co po delší době toto sídlo změnil, změnil i obchodní firmu. K tomu, aby mohla být taková obchodní firma označena za klamavou, musela by obsahovat účelově zkreslující, lživou nebo zavádějící informaci o vztahu podnikatele k danému místu. Zachování názvu původní obce v obchodní firmě je odkaz na dlouholetou tradici provozování činnosti na tomto území.[6]

    V usnesení Vrchního soudu v Olomouci z roku 2018 byla řešena otázka, zda obchodní firma podnikatele, který poskytuje služby na území města Prahy, ale sídlí na území jiného města, může obsahovat označení Praha.

    Vrchní soud v Olomouci se při přezkoumání odvolání ztotožnil s usnesením soudu prvního stupně a vyjádřil se tak, že má-li společnost zapsané sídlo v obci Třinec, není možné vyhovět návrhu na zápis změny obchodní firmy s geografickým označením Praha. Geografické označení Hostivař podle průměrných schopností a rozlišovacích možností průměrného zákazníka nevzbuzuje stejný dojem jako označení Praha, jelikož Hostivař není stejně všeobecně známé geografické označení jako Praha. Pokud navrhovatelka hodlá vyvíjet svou podnikatelskou činnost výlučně na území města Prahy, může na toto území přenést své sídlo, čímž by byl požadavek neklamavosti uspokojen, případně zde zřídit odštěpný závod, který by takové označení mít mohl.[7]

    Zhodnocení recentní judikatury

    Obchodní firma může klamat i geografickým údajem, ve kterém spočívá nebo který je její součástí. Při posuzování klamavosti ovšem nestačí zohledňovat  pouze místo, kde má podnikatel zapsáno sídlo nebo kde provozuje svou činnost, ale je třeba zohlednit i jiné okolnosti. Jak vyplývá z prvního uvedeného judikátu, vztah k uvedenému území musí vyplývat z relevantních skutečností, jako například dlouhá tradice či historické kořeny podnikatelova výrobku nebo služby spjaté s tímto územím. Pokud tedy podnikatelova obchodní firma obsahuje geografické označení obce ,,A“, ve které sídlí a provozuje svou činnost a jeho výrobky nebo služby se dostaly do povědomí veřejnosti, získaly proslulost a podnikatel dokázal vybudovat stálou klientelu a po delší době se rozhodne pro přesunutí sídla a provozovny do obce ,,B“, nelze ho nutit, aby změnil i obchodní firmu. To by na podnikatele mohlo mít negativní ekonomický dopad, jelikož průměrný zákazník, který nakupoval jeho výrobky nebo využíval jeho služby, by ho pod novým jménem nemusel spolehlivě poznat. Podnikatel by tedy musel renomé, vyjádřené též obchodní firmou budovat od začátku. To Nejvyšší soud ve zmíněném rozsudku zohlednil; včetně toho, že obchodní firma, která získá proslulost, může mít značnou hodnotu. Je třeba si také uvědomit, že pokud by byla taková obchodní firma změněna, usnadnilo by to neoprávněné užití prvků původní firmy a s nimi spojenou dobrou pověstí jiným podnikatelem.

    Z druhého uvedeného judikátu lze dovodit, že má-li podnikatel v úmyslu provozovat svou činnost na území hlavního města Prahy a zároveň sídlit v jiné obci, není možné, aby obchodní firma obsahovala geografický údaj Praha; není ale vyloučeno, aby obsahovala geografické označení konkrétní městské části. Pokud by ovšem podnikatel trval na tom, aby obchodní firma obsahovala označení Praha, musel by na toto území přenést své sídlo nebo zde zřídit odštěpný závod, který by bylo možné zapsat do obchodního rejstříku i s takovýmto geografickým označením. Osobně si však nedovedu představit, jakým způsobem by průměrného zákazníka mohla oklamat záměna městské části za město samotné a jaké by to pro něj mohlo mít negativní následky, z toho důvodu shledávám toto usnesení poměrně přísným.

    Závěry

    Dosavadní poznatky k otázce neklamavosti geografického údaje v obchodní firmě, včetně judikatury, nejsou nijak rozsáhlé a umožňují vyvodit spíše jen opatrné závěry.

    1. Význam geografických údajů pro identifikaci podnikatele může být vnímán jako relativně slabší. To ale nevede k větší benevolenci při posuzování neklamavosti firmy s takovými údaji.

    2. Neklamavost obchodní firmy s geografickým údajem je třeba posuzovat podle toho, zda tento údaj vyjadřuje relevantní okolnosti; k těm může patřit i tradice spojená s dlouhodobým budováním dobré pověsti. Posouzení musí být objektivní, přičemž rozhoduje hledisko průměrného zákazníka.

    3. Při tvorbě nové obchodní firmy s geografickými údaji je třeba zvážit, k jakému účelu by měly takové údaje sloužit a o jaké okolnosti se mají opírat. Podnikatel, který do budoucna uvažuje, že přemístí sídlo do jiné obce, by se geografickým označením měl raději vyhnout. Naopak je tomu u zavedených podnikatelů, kteří už dlouhá léta působí ve svém regionu a jsou s ním tradičně spojeni, nebo u takových podnikatelů, jejichž výrobky nebo služby mají k takovému území úzkou vazbu.


    Marek Boháček
    ,
    student

    CEVRO Institut, z.ú.

    Jungmannova 17/28
    110 00 Praha 1

    Tel.:    +420 221 506 700    
    e-mail: info@vsci.cz

     


    [1] Článek byl zpracován v rámci předmětu Vědecké praktikum I na vysoké škole CEVRO Institut, z. ú., v 1. trimestru akademického roku 2022/23.

    [2] Blíže viz např. Večerková, E. In Obchodní právo. Obecná část. Soutěžní právo. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 114–115, 118, nebo Zapletal, J. In Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník: komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 455.

    [3] Zapletal, J. In Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol., cit. dílo, s. 455, včetně odkazů na konstantní judikaturu.

    [4] Tamtéž.

    [5] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 12. 2005, sp. zn. 29 Odo 844/2003.

    [6] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2020, č.j. 23 Cdo 1308/2019-136.

    [7] Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 9 2018, č.j. 8 Cmo 152/2018.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Marek Boháček (CEVRO Institut)
    3. 5. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Sankce Evropské unie proti Rusku a jejich dopad na obchodní smlouvy
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Strategická transformace: Jak odštěpení do SPV posílí váš projekt a ochrání vaše podnikání
    • Oceňování automobilů jako součást ocenění společnosti
    • Kyberbezpečnost v civilním letectví a její právní rámec
    • Eutanazie pohledem Ústavního soudu
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
    • Právní aspekty přechodu z OSVČ na obchodní společnost: Strategický krok pro vaše podnikání
    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
    • Klamavá reklama

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 09.09.2025Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    • 09.09.2025Techniky přesvědčivé argumentace – nejen u soudu (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    • 10.09.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 10.9.2025
    • 10.09.2025Shareholders' agreement aneb Co by si měli společníci mezi sebou upravit (online - živé vysílání) - 10.9.2025
    • 11.09.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 11.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Soudní ombudsman jako most mezi soudy, advokacií a veřejností
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Trestní odpovědnost provozovatelů anonymních sítí
    • Nárok na pobídkovou složku mzdy podmíněný dodržováním pracovních povinností a její krácení za jejich nedodržování
    • 10 otázek pro ... Jana Hrazdiru
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Smlouva uzavřená mezi studentem a soukromou vysokou školou jako smlouva spotřebitelská – nález Ústavního soudu ze dne 5. února 2025, sp. zn. IV. ÚS 2093/24
    • Nárok na pobídkovou složku mzdy podmíněný dodržováním pracovních povinností a její krácení za jejich nedodržování
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • 10 otázek pro ... Moniku Novotnou
    • Druhá vlna povinností dle AI Aktu
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Novela trestního zákoníku
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Neplatnost vydědění a její důsledky
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu

    Soudní rozhodnutí

    Výkon rozhodnutí

    Hlavním účelem vedlejšího účastenství je pomoc ve sporu jednomu z účastníků řízení, a jeho smyslem je posílit v konkrétním řízení postavení toho účastníka, na jehož straně...

    Odměna obhájce

    Ustanovení § 151 odst. 2 trestního řádu nezakládá bez dalšího nárok obhájce na odměnu a náhradu hotových výdajů za jakýkoli úkon právní služby poskytnutý obviněnému v...

    Podmíněné propuštění (exkluzivně pro předplatitele)

    Pokud se obecné soudy při posuzování podmínek pro podmíněné propuštění omezí na pouhé matematické sečtení kázeňských odměn a počtu trestních odsouzení a z možnosti...

    Poučovací povinnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Pokud by odvolací soud založil svůj procesní postup pouze na nesprávném právním posouzení závěrů plynoucích z právně závazného názoru v rozhodnutí dovolacího soudu bez toho, aby...

    Právo na informace (exkluzivně pro předplatitele)

    Právo stěžovatele na informace podle čl. 17 odst. 1 a 5 Listiny je porušeno, jestliže povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím neposkytl...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.