Nová právní úprava veřejných zakázek a koncesí a praktické použití

Při praktickém použití nové právní úpravy je třeba především odlišovat, zda se v daném případě jedná o zakázku, která vykazuje znaky zakázky veřejné ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., či zda se jedná o koncesi, kterou je třeba udělit postupy podle zákona č. 139/2006 Sb. Toto rozlišení je stěžejní, neboť byť koncesní zákon v mnoha ohledech na použití zákona o veřejných zakázkách odkazuje, nelze rozhodně říci, že je právní úprava zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí shodná. Ba právě naopak; v některých – zejména procesních – částech je právní úprava podle koncesního zákona na zadavatele náročnější nežli úprava zadávání veřejných zakázek. Vymezení, zda se jedná o veřejnou zakázku či koncesi je významné rovněž z toho pohledu, že vymezení osob, které jsou povinny zadávat veřejné zakázky podle zákona o veřejných zakázkách, je odlišné od vymezení osob, které jsou povinny udělovat koncesi podle koncesního zákona. Podle koncesního zákona zejména nepostupují tzv. dotovaní a sektoroví zadavatelé, kteří naopak jsou podřízeni režimu zákona o veřejných zakázkách. Na druhou stranu je třeba vzít do úvahy, že některé osoby, které podle zákona o veřejných zakázkách naplňují znaky jak veřejného zadavatele, tak i sektorového zadavatele, budou vždy zadavateli podle koncesního zákona (nemohou tedy využít toho, že udělování konkrétní koncese spadá pod jejich tzv. relevantní činnost ve smyslu zákona o veřejných zakázkách).

Z praktického hlediska přináší nový zákon o veřejných zakázkách pro zadavatele dosti podstatnou úlevu při zadávání podlimitních veřejných zakázek. V případě zadávání podlimitních veřejných zakázek může totiž zadavatel využít tzv. zjednodušeného podlimitního řízení a přímo písemně vyzvat k podání nabídky alespoň pět potenciálních dodavatelů požadovaného plnění, které určí dle vlastních zkušeností a znalosti trhu. Tato varianta klade zejména důraz na regionální prvek a potenciálně tak zvyšuje dostupnost veřejných zakázek zejména pro malé a střední podnikatele, jelikož zahájení tohoto řízení se centrálně nezveřejňuje, ale zpravidla bude dostupné toliko na internetových stránkách či úřední desce zadavatele. I při tomto způsobu zadávání podlimitní veřejné zakázky však musí zadavatel dbát na to, že zadávací dokumentaci k takové veřejné zakázce musí poskytnout všem dodavatelům, kteří o ni projeví zájem (pokud není i zadávací dokumentace veřejně dostupná například zpřístupněním na internetové adrese zadavatele). Ruku v ruce s touto možností je i skutečnost, že dodavatel, který si zadávací dokumentaci ve zjednodušeném podlimitním řízení vyzvedl, může podat na plnění veřejné zakázky nabídku i přesto, že nebyl zadavatelem k podání nabídky přímo vyzván; naopak v případě, kdy zadávací dokumentace nebyla veřejně nedostupná nebo si ji dodavatel nevyzvedl, není dodavatel oprávněn nabídku legálně podat.

V souvislosti s novou právní úpravou veřejných zakázek je třeba připomenout rovněž důraz na elektronické prvky v zadávacím řízení, které zadavateli umožní flexibilnější zadávání veřejných zakázek. Mezi tyto patří např. možnost pořizování běžně dostupných dodávek, služeb či stavebních prací prostřednictvím plně elektronického dynamického nákupního systému nebo  možnost hodnocení některých aspektů nabídek formou tzv. elektronické aukce.

Mgr. Milan Šebesta
Partner ROWAN LEGAL, sdružení advokátů
Spoluautor zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách