Novela AML zákona transponující 5. AML směrnici
Poměrně krátce po přijetí a transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (dále jen „4. AML směrnice“) byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (dále jen „5. AML směrnice“), jež má být členskými státy Evropské unie transponována ke dni 10. ledna 2020.
Legislativní návrhy, které mají za účel transponovat 5. AML směrnici do českého právního řádu, jsou ke dni publikace tohoto článku ve stádiu po ukončení mezirezortního připomínkového řízení. Je navrhováno, aby požadavky vyvstávající z 5. AML směrnice byly naplněny prostřednictvím dvou samostatných legislativních aktů. Prvním z nich je návrh zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“), zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů, a další zákony související s těmito zákony a zákonem o evidenci skutečných majitelů (dále jen „Novela AML zákona“), jehož předkladatelem je Ministerstvo financí. Druhým z nich je návrh zákona o evidenci skutečných majitelů (dále jen „Zákon o evidenci skutečných majitelů“), jehož předkladatelem je Ministerstvo spravedlnosti.
Návrh Novely AML zákona, ve znění po připomínkovém řízení, obsahuje zejména následující vybrané změny:
Definice skutečného majitele - § 4 odst. 4 AML zákona
Samotná definice má nově být obsažena v Zákoně o identifikaci skutečných majitelů. Pro účely AML zákona se však skutečným majitelem má dále rozumět „fyzická osoba, která má přímo nebo prostřednictvím jiného z uzavření obchodu převážný prospěch, který dále nepředává, nebo která přímo nebo prostřednictvím jiného uplatňuje bez pokynů jiného rozhodující vliv na uzavření obchodu.“
Definice virtuální měny
Již aktuální znění AML zákona obsahuje v § 2 odst. 1 písm. l) definici virtuální měny. Novelou AML zákona je navrženo, aby byla tato uvedená definice odstraněna a doplněna rozsáhlejší a detailnější definicí v § 4 odst. 9 AML zákona. Podstatným nově doplněným definičním znakem je způsobilost plnit platební, směnnou nebo investiční funkci v případě elektronicky uchovávané jednotky a dále vztáhnutí definice virtuální měny na prostředky dle § 3 odst. 3 písm. c) bodu 4 až 7 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, pokud jimi lze v konečném důsledku zaplatit pouze za úzce vymezený okruh zboží nebo služeb.
Provádění identifikace - § 8 AML zákona
V rámci provádění identifikace je Novelou AML zákona navrhováno zpřesnění postupu povinných osob v případě, že je klient zastoupen smluvním nebo zákonným zástupcem. V takovém případě má povinná osoba povinnost provést identifikaci zástupce a ověřit, zda a v jakém rozsahu je tato osoba oprávněna za klienta jednat.
Zesílená identifikace a kontrola klienta - § 9a AML zákona
V případě, že na základě hodnocení rizik podle § 21a AML zákona představuje klient, obchod nebo obchodní vztah vyšší riziko legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, má povinná osoba nově uplatnit opatření zesílené identifikace a kontroly klienta. Takovými opatřeními jsou získání dalších dokumentů nebo informací o skutečném majiteli, zamýšlené povaze obchodního vztahu a zdroji finančních prostředků a zdroji majetku klienta a skutečného majitele, ověření získaných dokumentů nebo informací z více důvěryhodných zdrojů, pravidelné a zesílené sledování obchodního vztahu, získání souhlasu člena statutárního orgánu k uzavření obchodního vztahu nebo k jeho pokračování a jiná opatření s ohledem na povahu povinné osoby, její činnosti a vlastní hodnocení rizik.
Převzetí identifikace a využití dalších způsobů dálkové identifikace v rámci identifikace klienta – § 11 AML zákona
Navrhované znění § 11 odst. 3 AML zákona má nově zavádět povinnost osoby, která provedla prvotní identifikaci nebo zjištění příslušných údajů, na vyžádání poskytnout související dokumenty a kopie příslušných dokladů osobě, která identifikaci přebírá. Dále je Novelou AML zákona navrhováno, aby oprávnění převzít identifikaci provedenou zástupcem dané osoby za podmínek stanovených v § 11 odst. 5 AML zákona bylo obecně stanoveno pro povinné osoby a nikoliv pouze pro úvěrové a finanční instituce.
Ve vztahu k dálkové identifikaci je Novelou AML zákona navrhováno zcela nahradit znění § 11 odst. 7 a 8 AML zákona. V odstavci 7 jsou doplněna podrobná ustanovení pro případy, kdy klientem je právnická osoba nebo svěřenský fond a dále povinnost uzavřít s klientem o obchodu nebo obchodním vztahu smlouvu, jejíž obsah bude zaznamenán v textové podobě. První platba ze smlouvy prostřednictvím ověřeného účtu má být dále doprovázena informací o účelu identifikace a označení povinné osoby. V odstavci 8 jsou nově detailně upraveny postupy pro užívání kvalifikovaných elektronických podpisů, certifikátů a pečetí.
Zjednodušená identifikace a kontrola klienta - § 13 AML zákona
Je navrhováno, aby současná úprava zjednodušené identifikace a kontroly klienta obsažená v § 13 AML zákona byla nahrazena novým zněním. Dle Novely AML zákona je provádění zjednodušené identifikace a kontroly klienta povinným osobám umožněno ve vztahu ke kategoriím klientů, obchodních vztahů, produktů nebo obchodů s potenciálně nižším rizikem zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, pokud je jejich nižší rizikovost řádně odůvodněna v hodnocení rizik podle § 21a AML zákona, nejsou označeny jako rizikové v hodnocení rizik na úrovni České republiky a nejsou naplněny podmínky pro provedení zesílené identifikace a kontroly klienta.
Nesrovnalost údajů v evidenci skutečných majitelů - § 15a AML zákona
Návrh Novely AML zákona nově zavádí povinnost povinné osoby v případě, že má za to, že údaje v evidenci skutečných majitelů nejsou ve shodě se skutečným stavem, upozornit na tuto skutečnost klienta a vyzvat jej k vyjádření. V případě, že klient neodstraní, nebo nevyvrátí tuto nesrovnalost, má povinná osoba povinnost zpravidla do 30 dnů od upozornění oznámit nesrovnalost soudu příslušnému k řízení o nesrovnalosti dle Zákona o evidenci skutečných majitelů.
Jakub Kolda
Weinhold Legal, v.o.s. advokátní kancelář
Na Florenci 2116/15
110 00 Praha 1
e-mail: wl@weinholdlegal.com
tel: 225 385 333
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
