Nový trumf proti zločincům

 

Po dvou letech čeká Česko opět debata, jestli významně zmírnit tresty zločincům, kteří pomohou usvědčit své komplice.

Ministerstvo spravedlnosti totiž navrhuje zavést institut korunního svědka. Tedy pachatele, který přejde na stranu policie, poskytne jí rozhodující důkazy, a soud pak k němu bude shovívavější.

Právě korunní svědky už s úspěchem využívá několik evropských zemí včetně Slovenska k vyšetřování těch nejtěžších zločinů organizovaných mafií - obchodu s drogami, terorismu nebo korupce. Ministerští experti chtějí korunního svědka zapracovat do nového trestního zákoníku, který by se mohl ještě letos dostat do sněmovny. "Pomohl by hlavně u těch nejzávažnějších případů, kde je nouze o důkazy. A kde by stačil jeden rozhodující svědek, aby se podařilo případ vyřešit," řekl náměstek pro legislativu František Korbel.

Lidé, kteří se rozhodnou vypovídat proti spolupachatelům, by se nedočkali úplné beztrestnosti. Soud by však přihlédl k tomu, že spolupracovali s detektivy, a mohl by jim dát výrazně nižší trest. Dokonce i pod hranici, kterou dnes u konkrétních činů stanovuje zákon. Velmi podobný, dokonce ještě odvážnější návrh, který sepsali tehdy koaliční sociální demokraté, přitom před časem sněmovnou neprošel.

V roce 2005 nedokázala přehlasovat veto prezidenta Václava Klause, jenž se postavil proti novele, která korunního svědka zaváděla. A dost hlasů se nenašlo především kvůli odmítavému postoji ODS, jejíž ministr Jiří Pospíšil nyní řídí resort spravedlnosti. Argument odpůrců byl jednoduchý: kdo spáchal zločin, má být bez výjimky potrestán.

Plány ČSSD šly tehdy ale dál - státní zástupci měli podle novely mít právo stíhání korunního svědka nejprve podmíněně zastavit. A pokud by jeho svědectví skutečně bylo klíčové, pak ho obvinění i zcela zbavit.

ODS: Změna je život

Není to ostatně poprvé, co občanští demokraté změnili svůj postoj k novinkám v justici: jak nedávno HN upozornily, ministerstva spravedlnosti a vnitra nyní například hledají způsob, jak postihovat firmy za uplácení, podvody, ničení přírody či terorismus. Ještě nedávno přitom ODS trestní firem z principu odmítala.

Trestání firem a zavedení institutu korunního svědka má přitom jeden společný jmenovatel: doporučují je zavést mezinárodní instituce. Například úmluvy OSN o organizovaném zločinu nebo již jedenáct let staré usnesení Rady Evropy.

"Argument pro nás je jasný: korunního svědka běžně využívají ostatní evropské země. A funguje to," říká Adriana Krnáčová z protikorupční organizace Transparency International. "U nás ale musíme ještě doladit ochranu těchto svědků," dodává náměstek Korbel. V Česku by mohli žalobci a policisté korunního svědka využívat zřejmě od roku 2010, kdy má teoreticky celý trestní zákoník začít platit.

Ve světě k těmto svědkům přistupují různě, rozdíly jsou hlavně v tom, co a u jakých zločinů jim mohou žalobci "nabídnout". Německý model se podobá nynějšímu návrhu českého ministerstva, například ve Francii ale může soud od potrestání korunního svědka úplně upustit. Zvláštní komise zase posuzuje věrohodnost svědka v Itálii. Pokud ji uzná, je spolupráce s policií pro svědka významná polehčující okolnost. Také v Polsku už korunní svědek posloužil v desítkách případů.

Na Slovensku to funguje

Na Slovensku korunního svědka využila policie například k usvědčení skupiny "kyselinářů" daňových podvodníků a vrahů, kteří svoje oběti rozpouštěli v kyselině. A také v aktuální kauze údajného bosse banskobystrického podsvětí Mikuláše Černáka.


Zpracovatel: Anopress IT a.s.