Odměna za sepis návrhu na povolení oddlužení (III. část) – praktické problémy spojené s jejím uplatňováním v insolvenčním řízení

V předchozích článcích jsme se zabývali tím, u koho a jak je nutné uplatnit pohledávku za sepis návrhu na povolení oddlužení a také v jaké lhůtě je nutné pohledávku uplatnit. Nyní se podíváme na další, dle našeho názoru problematickou otázku týkající se odměny za sepis.

2) Může sepisovatel uplatnit pohledávku za sepis návrhu na povolení oddlužení pouze po zahájení insolvenčního řízení, nebo může její uhrazení požadovat i dříve?

Poslední výkladový problém souvisí s výslovným zněním § 390a odst. 5 insolvenčního zákona, dle něhož může sepisovatel návrhu na povolení oddlužení uplatnit tuto pohledávku „pouze v insolvenčním řízení“.

Ministerstvo spravedlnosti na již zmíněných internetových stránkách www.insolvence.justice.cz zdůrazňuje, že kvalifikovaná osoba „nesmí úhradu žádat přímo po dlužníkovi před zahájením insolvenčního řízení a rozhodnutím o úpadku“. Ministerstvo spravedlnosti tedy nabízí zcela restriktivní výklad uvedeného ustanovení a zapovídá požadování odměny nejen před zahájením insolvenčního řízení jako takového, ale též před rozhodnutím o úpadku. S tímto názorem nelze za žádných okolností souhlasit.

Reklama

ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.3.2026

24.3.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, zamítne, popřípadě vezme-li na vědomí jeho zpětvzetí, nemusí rozhodnutí o úpadku vůbec vydat. V takovém případě by sepisovatel nemohl v souladu se závěry Ministerstva spravedlnosti pohledávku za sepis návrhu na povolení oddlužení uplatnit nikdy. Navíc tyto závěry nekorespondují ani s obecným pravidlem pro přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení, dle něhož věřitelé mohou své pohledávky uplatňovat přihláškou kdykoliv po zahájení insolvenčního řízení, tedy i před vydáním rozhodnutí o úpadku.[1]

Výslovné znění insolvenčního zákona napovídá tomu, že by sepisovatel měl svou odměnu požadovat až po podání návrhu na povolení oddlužení k soudu. Nevyplývá to jen z uvedeného spojení „pouze v insolvenčním řízení,“ ale též ze samotného pojmenování sepisovatele, kterého zákonodárce označuje jako „osobu, která sepsala a za dlužníka podala návrh na povolení oddlužení“. Tento výklad by navíc chránil dlužníky, kteří by měli jistotu, že sepisovatel návrh na povolení oddlužení k soudu skutečně podá. Pokud si novela insolvenčního zákona, jež zavedla seznam kvalifikovaných sepisovatelů návrhů na povolení oddlužení, kladla za cíl větší ochranu dlužníků před sepisovateli insolvenčních návrhů, pak se domníváme, že by právě tento výklad měl v praxi zvítězit.  

Navzdory výslovnému znění insolvenčního zákona se objevují autoři, kteří nevylučují úhradu odměny za sepis návrhu na povolení oddlužení ještě před zahájením insolvenčního řízení.[2] S možností uspokojení této pohledávky před zahájením insolvenčního řízení počítá dokonce i odborná sekce ČAK pro insolvenční právo, která tuto možnost výslovně uvádí ve svém výkladovém stanovisku o odměnách advokátů za sepis návrhů na povolení oddlužení.[3]

Dílčí závěr:

Ačkoliv v současné době převažuje názor, dle něhož je možné žádat úhradu odměny za sepis návrhu na povolení oddlužení předem, s ohledem na striktní přístup Ministerstva spravedlnosti, které vykonává dozorovou činnost v oblasti oddlužení, bychom doporučili tyto pohledávky uplatňovat až po podání návrhu na soud.

Závěr

Ustanovení § 390a odst. 5 s sebou přináší několik výkladových problémů, které způsobují nejednotné rozhodování insolvenčních soudů či insolvenčních správců, jde-li o přiznávání odměn sepisovatelům návrhů na povolení oddlužení. Dané ustanovení obsahuje slepý odkaz na již neexistující právní úpravu, navíc je formulováno způsobem, který svým adresátům přináší více otázek než odpovědí. De lege ferenda lze proto více než doporučit vyjasnění textu ustanovení, která se týkají odměny za sepis návrhu na povolení oddlužení. Bude-li sepisovatelům návrhů na povolení oddlužení v důsledku nejednotné praxe příslušných orgánů odjímáno jejich právo na zákonnou odměnu, lze se domnívat, že jejich zájem o vykonávání těchto služeb výrazně poklesne.

Mgr. Miroslav Papoušek,
advokát

Mgr. Kateřina Servusová,
právnička

 Valíček & Valíčková, advokátní kancelář

Kanceláře Brno: Nám. Svobody 18, Brno
Kancelář Praha: The Flow Building, Václavské nám. 47, Praha
Kancelář Vyškov: Dukelská 12, Vyškov
Kancelář Ivančice: Petra Bezruče 2, Ivančice