Pro potřeby zákona o zaměstnanosti (dále jen zákon) mají cizinci stejné právní postavení jako občané České republiky. Výjimkou je však situace, kdy cizinec chce na území České republiky vykonávat zaměstnaní. Podle zákona mohou cizinci na území České republiky zaměstnání vykonávat jen tehdy, jestliže jim bylo uděleno povolení k zaměstnání a povolení k pobytu. Tyto dvě povolení se po cizinci vyžadují i v případě, že cizinec má vykonávat práci na území České republiky v pracovním vztahu k zahraničnímu zaměstnavateli, který ho k výkonu této práce vyšle na základě obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou.

Povolení k zaměstnání vydává cizinci úřad práce, v jehož obvodu bude zaměstnání vykonáváno. Daný úřad práce toto povolení vydává s přihlédnutím k situaci na trhu práce a také za předpokladu, že se jedná o volné pracovní místo, které s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo dočasný nedostatek volných pracovních sil nelze obsadit jinak. Z dikce zákona v tomto případě tedy vyplývá určitá priorita vlastních občanů, která je samozřejmá.

Zákon rozeznává i případy, kdy úřad práce může fakultativně udělit povolení k zaměstnání. Povolení k zaměstnání tak může úřad práce vydat též cizinci, který bude zaměstnán v příhraniční oblasti České republiky a nejméně jednou za kalendářní týden se vrací do státu sousedícího s Českou republikou, kde má své bydliště a jehož je příslušníkem, dále cizinci, který je sezónním zaměstnancem zaměstnávaným činnostmi závislými na střídání ročních období (avšak nejdéle na dobu šesti měsíců v kalendářním roce, a to za podmínky, že mezi jednotlivými zaměstnáními na území České republiky uplyne doba nejméně šesti měsíců) a také cizinci, jež je zaměstnán na časově vymezené období za účelem zvyšování svých dovedností a kvalifikace ve zvoleném povolání (i zde je omezení doby nejdéle na jeden rok, přičemž prodloužení za stanovených podmínek je možné).

V určitých případech úřad práce vydává povolení k zaměstnání cizinci bez ohledu na situaci na trhu práce. Jde o zaměstnance, o němž to stanoví mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a dále o zaměstnance do 26 let věku zaměstnávaného příležitostnými a časově omezenými pracemi v rámci výměny mezi školami.

Z hlediska obsahových náležitostí je nutné, aby povolení k zaměstnání obsahovalo místo výkonu práce, druh práce, označení (jméno) a sídlo (místo pobytu) zaměstnavatele, u něhož bude cizinec vykonávat zaměstnání, a dobu, na kterou se vydává. Zákon obsahuje i maximální délku povolení k zaměstnání, které se tedy vydává nejdéle na dobu jednoho roku. O toto povolení k zaměstnání je však možno žádat opakovaně.

Úřad práce je oprávněn povolení k zaměstnání odejmout, jestliže je zaměstnání vykonáváno v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání. Jinak platnost povolení zaniká
uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo skončením zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, a také uplynutím doby, na kterou bylo cizinci vydáno povolení k pobytu, nebo také zánikem oprávnění k pobytu z jiného důvodu.

V některých případech zákon k zaměstnání cizince povolení k zaměstnání nevyžaduje. Jde například o cizince, kterému bylo přiznáno postavení uprchlíka nebo který o přiznání tohoto postavení požádal či kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu na území České republiky. Povolení se nevyžaduje také u cizince, jež je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo rodinným příslušníkem zaměstnance mezinárodní vládní organizace se sídlem na území České republiky, a to pokud je mezinárodní smlouvou zaručena vzájemnost atd.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz