pracovní právo

V rámci naší advokátní praxe se čím dál častěji setkáváme s klienty a klientkami, kteří se stali obětí sexuálního obtěžování na pracovišti. Zároveň evidujeme zvýšenou poptávku od zaměstnavatelů, kterým nejsou tyto praktiky lhostejné, a chtějí proti nim efektivně bojovat, ideálně nastavit interní předpisy tak, aby u nich k sexuálnímu obtěžování…

I pro rok 2022 se mění parametry exekučních srážek ze mzdy. V důsledku valorizace příslušného normativu nákladů na bydlení od 1. 1. 2022 se zvyšují nezabavitelné (exekučně nepostižitelné) částky (a také další veličiny potřebné pro výpočet srážek ze mzdy a obdobných příjmů). Výše příslušného normativu se mění každoročně, takže na od něj odvozenou…

Od 1. ledna 2022 dochází ke změnám v sazbách zahraničního stravného. Stravné se zvyšuje při cestách po EU pro Francii, Chorvatsko, Maďarsko a Rumunsko. A pro jaké další země v Evropě a ve zbytku světa se mění sazby stravného nebo měna, ve které je stanoveno?

Jestliže se v rámci organizačních změn ruší pracovní místo, ale současně vzniká nové se stejným druhem práce, byť třeba s nižší odpovědností zaměstnance (na kterém nebude zcela využit sjednaný druh práce), není odůvodněna výpověď pro nadbytečnost.

Kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám (ust. 2914 věty první o. z.). Plyne z tohoto ustanovení přímá odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou při plnění pracovních úkolů třetím osobám?

Autor se v tomto příspěvku zamýšlí nad aktuální pozicí cizinců, kteří v České republice pobývají v režimu zaměstnanecké karty, určitou dobu pracují a nyní se v souvislosti s výpadkem některých oborů dostávají do situace, kdy je jim jejich zaměstnání ukončeno. Pokud se někteří z nich pokusí o čerpání podpory v nezaměstnanosti, setkají se s tím, že…

Za určitých okolností a z přísných, v právním předpise taxativně vyjmenovaných důvodů lze pracovní poměr jak ze strany zaměstnavatele, tak ze strany zaměstnance zrušit ihned, tedy aby ke skončení pracovního poměru skutečně došlo, není třeba vyčkávat na uplynutí časového úseku. Zákonné důvody, za kterých je možné k okamžitému zrušení pracovního…

Od 1. 1. 2022 dochází k pravidelné každoroční valorizaci tzv. redukčních hranic, a to jak průměrného hodinového výdělku pro účely stanovení náhrady mzdy za dobu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti nebo karantény, tak i redukčních hranic denního vyměřovacího základu čili započitatelného průměrného denního výdělku pro účely výpočtu nemocenského…

Výše uvedeným se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 26.10.2021, sp. zn. 25 Cdo 1029/2021, a to zejména v souvislosti s novou právní úpravou obsaženou v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).

Pracovat přesčas je čas od času nevyhnutelné. Tam, kde je práce přesčas obvyklá, nabízí zákoník práce jedno velmi šikovné řešení. Zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou dohodnout, že výše mzdy už bude obsahovat předpokládané přesčasové hodiny, tedy mzdu a příplatek za práci přesčas. Toto pravidlo působí poměrně neškodně a je v praxi také hojně…

Položenou otázku lze zjednodušit do křiklavější podoby: Musí mít stejná profese (druh práce) u stejného zaměstnavatele stejnou mzdu v Praze, Olomouci i v "Horní Dolní"? Nejvyšší soud určil, že rovnost v odměňování je třeba dodržet a Ústavní soud mu při přezkumu ústavní konformity jeho rozhodnutí přitakal, ovšem současně naznačil, jak uvedenou…

První věta ustanovení § 219 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zák. práce“), řešící souběh dovolené a svátku, je v poslední době některými autory vykládána způsobem, který dle mého názoru nemůže s ohledem na dikci předmětné normy a její účel obstát. Konkrétně zastánci daného výkladu dospívají ve…

Pracovním právem se Ústavní soud zabývá spíše výjimečně. Otázkou řešenou v představovaném nálezu se však zabýval Nejvyšší soud, Ústavní soud i Soudní dvůr Evropské unie. Jednalo se o přestávky na jídlo a oddech. Kdy jsou skutečně přestávkami a kdy se jedná o výkon práce, za nějž náleží mzda.

Podle nálezu Ústavního soudu náleží zaměstnanci odměna za práci i za dobu přestávky v práci, během níž drží pohotovost, tedy je a musí být připraven k neprodlenému výkonu práce (a nemůže tak s dobou odpočinku nakládat dle své úvahy).

Při příležitosti konce kalendářního roku, kdy jsou nastíněné otázky v personální praxi řešeny nejčastěji, připomínáme pravidla převodu (převodů) nevyčerpané dovolené k odloženému čerpání do následujícího roku (dle ust. § 218 odst. 3 zákoníku práce), popř. i let dalších (dle ust. § 218 odst. 5 zákoníku práce), jakož i (novou) právní úpravu dohody o…

Zákonem č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen OSŘ), zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen EŘ) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dochází, mimo jiné, ke změně v ustanovení § 270 občanského soudní řádu, který…

Výběrový přehled nejnovější pracovně-právní judikatury pokračuje svou sedmou částí.

Členské státy EU mají povinnost do 2. srpna 2022 implementovat směrnici Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019, o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (tzv. směrnice Work-life Balance) (dále jen „Směrnice“).

Ustanovení § 307a a následující zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce („zákoník práce“) a dále § 14 až § 66 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti („zákon o zaměstnanosti“) normují problematiku zprostředkování zaměstnání a agenturního zaměstnávání.

Podá-li zaměstnanec výpověď ve lhůtě 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů (popř. od rozvázání pracovního poměru dohodou bez ujednání nároku na odstupné) a prokáže následně u soudu, že k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek u přejímajícího…