Zaměstnávat lidi, to nikdy nebyla legrace, nyní ve stavu pandemie to platí obzvláště. Mimo řady různých poplatků (např. zdravotní a sociální pojištění odváděné zaměstnavatelem, které je jedno z nejvyšších v EU), je s tím svázána nejedna byrokratická obtíž.
Návrh zákona o ochraně oznamovatelů („Zákon“) byl dne 1. února 2021 schválen Vládou ČR, která ho následně dne 9. února 2021 předložila Poslanecké sněmovně (sněmovní tisk č. 1150).[1] Jedná se v pořadí již o druhou verzi návrhu Zákona, garantem je Ministerstvo spravedlnosti.
Ustanovení § 227 a následující zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce („ZPr“) normuje problematiku odborného rozvoje zaměstnanců. Do toho úvodní ustanovení této hlavy části desáté ZPr řadí mj. (i) zaškolení a zaučení, (ii) odbornou praxi absolventů, (iii) prohlubování kvalifikace a (iv) zvyšování kvalifikace.
Od doby, kdy Nejvyšší soud České republiky (v tomto článku jen „Nejvyšší soud“) vyvedl právní praxi z omylu, když vyložil, že ustanovení § 310 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“) nezakotvuje možnost zaměstnavatele bez dalšího odstoupit od sjednané konkurenční doložky, ale pouze časově…
Starosta ex lege zastupuje obec navenek. Úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, může starosta provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tyto právní úkony neplatné. Starostu a místostarostu volí do funkcí zastupitelstvo obce z řad svých členů a členek. Starosta musí být občanem naší republiky. Za…
Návrat společnosti do běžného režimu tak, jak jej známe, prozatím není příliš v dohlednu. Naopak, zaměstnavatelé (a snad i zaměstnanci) vnímají, že stávající nastavení možností, jak jednat v pracovněprávních vztazích je nejen nepraktické, ale s ohledem na omezování osobního kontaktu často i neproveditelné (a z epidemiologických důvodů i…
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby přináší zaměstnavateli flexibilitu při plánování směn, v některých typech provozů se jedná téměř o nutnost. V praxi však při jeho aplikaci zaměstnavatelé často nepostupují správně, což může znamenat jednak neefektivitu ve využívání fondu pracovní doby, ale též porušení zákoníku práce, spáchání přestupku a…
Pandemie koronaviru si vyžádala nezbytné změny ve způsobu výkonu práce a práce mimo pracoviště zaměstnavatele (tzv. home office) se stala standardem namísto dříve atraktivního benefitu. Výkon práce z home office nicméně přináší jak pro zaměstnavatele, tak zaměstnance celou řadu právních úskalí, která nejsou současnou právní úpravou dostatečně…
Cílem tohoto příspěvku je odpovědět na otázku Jak může zaměstnavatel monitorovat emailové zprávy zaměstnanců? V praxi může zaměstnavatel chtít z různých důvodů monitorovat emaily, jejich tok, obsah a v některých případech emaily zaměstnanců i vyřizovat. Otázka je, zda a za jakých podmínek to právo připouští. Tento článek stručně představuje (i)…
Právní úprava institutu konkurenční doložky je obsažena především v § 310 zákona č. č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen jako „ZP“). Je-li uzavřena (dle § 310 odst. 6 ZP musí být dodržena písemná forma), je její podstatou závazek zaměstnance zdržet se po určitou dobu po skončení zaměstnání (nejdéle však po dobu jednoho roku) výdělečné…
Od 03.03.2021 platí v České republice povinné testování zaměstnanců ve firmách, a to na základě mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví České republiky. Zaměstnavatelé jsou povinni: „umožnit svým zaměstnancům osobní přítomnost na pracovišti zaměstnavatele pouze za předpokladu, že zaměstnanec podstoupil v posledních 7 dnech RT-PCR test na…
Položená otázka v titulku se na první pohled jeví jako hloupá, nesmyslná či jako dotaz právního diletanta. Jenže, když se seznámíme s poněkud kontroverzním (vůči zaměstnancům přepjatě ochranářským, zaměstnavatelskou praxi nereflektujícím, a proto vůči zaměstnavatelům přísným a nepříznivým) rozhodnutím Nejvyššího soudu vzešlého ze sporu o plnění…
Pracovní cesty jsou nezbytnou součástí výkonu práce mnohých zaměstnanců. Úvodem připomeňme, že pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Na pracovní cestu…
Personální praxe zaměstnavatelů s sebou přináší i situace, kdy je nezbytné pracovní poměr se zaměstnancem ukončit jednostranným úkonem zaměstnavatele. Je dobře známo, že vypovědět či okamžitě zrušit pracovní poměr ze strany zaměstnavatele je možné jen z důvodů vypočtených v zákoníku práce (srov. zejména § 52 a § 55 zákoníku práce). Vedle nutné…
Dne 9. února 2021 byl poslancům rozeslán sněmovní tisk č. 1151, který obsahuje vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů (dále jen „Návrh“),[1] v médiích často označovaný jako zákon na ochranu „whistleblowerů“. Tímto návrhem má dojít k implementaci směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které…
Daňový balíček (zákon č. 609/2020 Sb.), který nabyl z větší části účinnosti k 1. 1. 2021, zavedl mimo zrušení „superhrubé mzdy“ také daňové zvýhodnění peněžitého příspěvku na stravování zaměstnanců, označovaného rovněž jako „stravenkový paušál“. Přes jednoznačnou prezentaci „nesporných výhod“ stravenkového paušálu ze strany Ministerstva financí a…
Těhotenství a porod jsou bezesporu jedním z náročných období v životě ženy a ačkoli s sebou nesou krásné povinnosti, přinášejí také mimo jiné ekonomické důsledky pro rodinu v podobě zvýšených výdajů i snížených příjmů v době, kdy žena čerpá mateřskou dovolenou. Především na vrcholných pracovních pozicích, např. manažerky či ředitelky, může ženy od…
Průběžně publikovaný přehled nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí (převážně - a tentokrát výhradně - Nejvyššího soudu ČR) v oboru pracovního práva (a to za loňský rok 2020) pokračuje svou již šestou částí.
Ust. § 51a zákoníku práce umožňuje zaměstnanci ukončit jednostranně (bez souhlasu zaměstnavatele) výpovědí pracovní poměr rychleji než v běžné výpovědní době, pakliže tak činí v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů, jestliže nehodlá pracovat u (pro) přejímajícího zaměstnavatele. Tato úprava doznala značných změn.
Zaměstnavatelé mají při probíhající pandemii stále větší zájem využívat elektronické podepisování dokumentů i v pracovněprávní oblasti. Ačkoli zákoník práce s používáním elektronického podpisu počítá, s ohledem na právní úpravu doručování zaměstnancům zůstává elektronický podpis v praxi jen obtížně využitelný, a to i přes určité zjednodušení…
Zločinu obchodování s lidmi podle § 168 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. d) tr. zákoníku se za splnění dalších podmínek pachatel dopustí, i když dítě, vůči kterému jedná, s...
Škoda spočívající v ušlém zisku při pronájmu nemovitosti by nemohla vzniknout (popřípadě by nemohla být v příčinné souvislosti s jednáním dovolatele), jestliže by žalobce využil...
Je-li společník, jenž je podnikající právnickou osobou, jediným společníkem společnosti s ručením omezeným, je většinovým společníkem a ovládající osobou podle § 66a odst. 3...
Zákaz uplatnění námitky promlčení stanovený v § 408 odst. 1 větě druhé obch. zák. má za následek, že se nepřihlíží k námitce promlčení uplatněné v insolvenčním řízení...
Mezi protiprávním jednáním řidiče, který neuposlechne ani opakované výzvy policie k zastavení a snaží se hlídce ujet riskantní jízdou při porušení pravidel silničního provozu, a...
