epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    23. 7. 2015
    ID: 98452upozornění pro uživatele

    Přihláška nároku na náhradu nákladů řízení do insolvenčního řízení

    Jedním z největších praktických problémů, se kterým se potýkají věřitelé při přihlašování svých pohledávek do insolvenčního řízení, je otázka, jak (a případně zda vůbec) přihlásit nepravomocně přiznaný nárok na náhradu nákladů nalézacího řízení. Většina věřitelů tento problém při zpracování své přihlášky řeší tak, že nárok přihlásí jako podmíněný, když ust. § 173 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále také jako „insolvenční zákon“ nebo jen „InsZ“) výslovně umožňuje přihlásit i pohledávku vázanou na splnění podmínky. Jako podmínku věřitelé obvykle uvádí nabytí právní moci konkrétního rozhodnutí či uvádí obecněji úspěšné pravomocné skončení nalézacího řízení. Otázkou, zda je tato praxe správná, se v prvním čtvrtletí tohoto roku zabýval Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 29 ICdo 62/2014 (dále také jen „Komentované rozhodnutí“). Představením a analýzou závěrů Nejvyššího soudu se zabývá tento článek.

     
     DUNOVSKÁ & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
     
    Povaha nároku na náhradu nákladů řízení

    Než přikročíme k analýze Komentovaného rozhodnutí, je na místě propedeuticky připomenout ustálený názor, a to jak doktríny, tak judikatury Nejvyššího soudu, ve věci povahy nároku na náhradu nákladů řízení. Nárok na náhradu nákladů řízení má základ v procesním právu a vzniká na základě pravomocného rozhodnutí, které má v tomto směru konstitutivní povahu.

    Věc řešená NS v řízení sp. zn. 29 ICdo 62/2014

    V projednávané věci přihlásil žalobce náklady nalézacího řízení jako pohledávku podmíněnou vázanou na právní moc elektronického platebního rozkazu obvodního soudu, neboť elektronický platební rozkaz v době podání přihlášky ještě nebyl v právní moci (což platilo i v době konání přezkumného jednání). Insolvenční správkyně tuto pohledávku popřela a věřiteli nezbylo než vyvolat incidenční spor na určení pravosti své pohledávky. Věc komplikovala též skutečnost, že elektronický platební rozkaz, jehož právní moc byla věřitelem určena jako odkládací podmínka, byl pro problémy s doručováním žalovanému zrušen a ve věci bylo následně rozhodnuto (včetně přiznání nároku na náhradu řízení) rozsudkem. Insolvenční soud dal za pravdu insolvenční správkyni a určovací žalobu na pravost pohledávky zamítl s odvoláním na konstitutivní povahu nároku vznikajícího až právní mocí rozhodnutí.

    Vrchní soud v Olomouci (dále také jen jako „Vrchní soud“) jako soud odvolací však rozhodnutí prvostupňového soudu změnil tak, že žalobě vyhověl. Vrchní soud své rozhodnutí založil mj. na skutečnosti, že v dané konkrétní věci bylo jako způsob řešení úpadku dlužníka zvoleno oddlužení, a je-li úpadek dlužníka řešen oddlužením, lze pokračovat v zahájeném soudním řízení a lze též podle Vrchního soudu důvodně očekávat, že rozhodnutí v této věci nabude právní moci, a tím vznikne právo na náhradu nákladů řízení, takže v posuzované věci šlo podle názoru Vrchního soudu ve smyslu ustanovení § 173 odst. 3 insolvenčního zákona o odkládací podmínku, a to podmínku možnou. S argumentem, že jelikož byl elektronický platební rozkaz zrušen, tak se podmínka stala nemožnou, se Vrchní soud vypořádal se stručným  odůvodněním, že věřitel pouze nepřesně formuloval a fakticky ji ve skutečnosti vymezil tak, že podmínka bude splněna, až bude „pravomocně skončeno nalézací řízení“ (původně zahájené návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu).

    Již z výše provedeného stručného popisu řízení před soudy prvoinstančním a odvolacím je zřejmé, že problematika přihlašování podmíněných nároků na náhradu nákladů řízení do insolvenčního řízení nebyla doposud v soudní praxi řešena jednotně. Bylo nasnadě, že insolvenční správkyně podala dovolání a obrátila se na Nejvyšší soud s přiléhavou otázkou, zda je možné vázat přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení, spočívající v nároku na náhradu nákladů nalézacího řízení, na odkládací podmínku úspěšného pravomocného skončení nalézacího řízení, a to bez ohledu na způsob řešení úpadku dlužníka.

    Nejvyšší soud vyslovil (odvážný) závěr, že před právní mocí rozhodnutí, kterým soud přizná účastníku občanského soudního řízení nárok na náhradu nákladů řízení (před okamžikem vzniku nároku na náhradu nákladů řízení), nelze takový nárok přihlásit do insolvenčního řízení, a to ani jako pohledávku vázanou na splnění odkládací podmínky. Nejvyšší soud nejprve uzavřel, že není pochyb o tom, že žalobcem uplatněná pohledávka není pohledávkou vázanou na splnění odkládací podmínky sjednané (coby vedlejší ujednání právního jednání) mezi věřitelem a dlužníkem ve smlouvě (z níž vzešla pohledávka, jejímž příslušenstvím je zkoumaný nárok na náhradu nákladů řízení), ani jinde, a dále zkoumal, zda je nárok na náhradu nákladů občanského soudního řízení konstruován jako pohledávka vázaná na splnění odkládací podmínky zákonem. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že to, co žalobce (a po něm chybně i Vrchní soud v Olomouci) formuloval jako odkládací podmínku (tj. „úspěch ve sporu“), na jejíž splnění je vázán vznik pohledávky z titulu náhrady nákladů řízení, je ve skutečnosti nikoliv podmínkou, ale jedním z předpokladů vzniku nároku na náhradu nákladů řízení, tj. jedním předpokladem existence pohledávky. Nejvyšší soud zdůraznil, že v občanském soudním řízení platí zásada, že náklady řízení, které vznikají účastníku, si každý účastník platí ze svého a ani úspěch ve sporu nevede bez dalšího ke vzniku pohledávky z titulu náhrady nákladů řízení. Bez zřetele k tomu, jak soud rozhodne o věci samé, nárok na náhradu nákladů řízení vznikne až pravomocným rozhodnutím, jímž jej soud přizná. Nárok na náhradu nákladů řízení tak v žádné fázi své existence nemá povahu pohledávky vázané na splnění odkládací podmínky. Teprve rozhodnutím soudu o přiznání náhrady nákladů řízení dle § 151 zákona č.99/1963 Sb., občanského soudního řádu vzniká jednomu z účastníků proti druhému pohledávka.

    Nejvyšší soud shledal zbytečným zabývat se dále otázkou, zda lze v souladu s ustanovením § 198 odst. 2 InsZ posuzovat jako přípustnou změnu důvodů vzniku pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení, je-li pohledávka přihlášená do insolvenčního řízení jako vázaná na podmínku právní moci konkrétního soudního rozhodnutí v incidenčním řízení uplatněna jako pohledávka vázaná na podmínku úspěšného pravomocného skončení nalézacího řízení, když takovouto pohledávku nelze do insolvenčního řízení přihlásit lhostejno na formulaci podmínky v přihlášce

    Cui bono, Nejvyšší soude?

    Se závěry Nejvyššího soudu v otázce procesního základu nároku na náhradu nákladů řízení a v otázce konstitutivní povahy rozhodnutí, které takové náklady přiznává, lze v obecné rovině polemizovat těžko, když tyto závěry stojí na doktrinálním základě. Avšak klademe si otázku, zda podaný výklad nepopírá smysl a význam § 173 InsZ a zda tento výklad v kontextu insolvenčního práva nepřekračuje ústavní meze interpretace právních norem. Ústavní soud ve své judikatuře mnohokrát zopakoval, že obecným soudům nelze v řešení sporných případů tolerovat příliš formalistický postup za použití v podstatě sofistikovaného odůvodňování zřejmé nespravedlnosti.[1] Mezi základní zásady ovládající insolvenční řízení patří to, že insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů a dále to, že nelze práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení omezit rozhodnutím insolvenčního soudu. V důsledku rozhodovací praxe budou „trestáni“ věřitelé, kteří mají za dlužníkem existující pohledávku a z důvodu snížené platební morálky dlužníka řádně iniciovali nalézací řízení a dokonce jim soud již – byť nepravomocně – vyhověl. Konstrukce druhů pohledávek, které se neuspokojují v insolvenčním řízení, přitom nemusí být ani v zájmu insolvenčního dlužníka.

    Jelikož nelze předpokládat změnu judikatorního trendu, dovolujeme si apelovat na zákonodárce, aby insolvenční zákon novelizoval v tom směru, aby se soudem nepravomocně přiznané nároky na náhradu nákladů řízení považovaly výhradně pro účely insolvenčního řízení za podmíněné pohledávky.


    Mgr. Aleš Hradil

    Mgr. Aleš Hradil,
    advokátní koncipient

    Mgr. David Urbanec

    Mgr. David Urbanec,
    advokát a partner


    DUNOVSKÁ & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

    Palác Archa
    Na Poříčí 1046/24
    110 00 Praha 1

    Tel.: +420 221 774 000
    Fax.: +420 221 774 555
    e-mail: office@dunovska.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Srov. např. nálezy ÚS sp. zn. Pl. ÚS 21/96, sp. zn. Pl. ÚS 19/98, sp. zn. I. ÚS 2736/07 či sp. zn. I. ÚS 2232/07.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Aleš Hradil, Mgr. David Urbanec ( DUNOVSKÁ & PARTNERS )
    23. 7. 2015
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Námitky věřitele podle § 403 odst. 2 insolvenčního zákona a hlasovací lístek
    • Směnka – nesměnka: směnka pozměněná (zfalšovaná)
    • Trestní odpovědnost jednatele za zvýhodnění věřitele
    • Směnka – nesměnka: směnka padělaná
    • Zajišťovací směnka a cenné papíry, aneb bdělostí k úspěchu
    • Preventivní restrukturalizace – živý pes je na tom lépe než mrtvý lev
    • Role znalce v preventivní restrukturalizaci
    • Rozdělení nezajištěných věřitelů do různých skupin v reorganizačním plánu
    • Excesivní vyplnění blankosměnky (vyplnění blankosměnky v rozporu s vyplňovacím oprávněním)
    • Dlužník, oddlužení, IČO a datová schránka?

    Související produkty

    Online kurzy

    • Co přináší směrnice o restrukturalizaci a insolvenci
    • Překonání úpadku a restart podnikání z hlediska insolvenčního práva a protikrizových opatření
    • Novinky v insolvenčním právu, Lex covid a nová odpovědnost členů statutárního orgánu
    • Vybrané otázky insolvenčního řízení
    • Podíly na zisku právní a daňové souvislosti
    Lektoři kurzů
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Námitka věcné nepříslušnosti jako trend v obstrukčních technikách
    • Exekuce
    • 10 tipů, jak se nespálit při výběru dodavatele fotovoltaiky
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 9.
    • Stinné stránky investování a na co si dát pozor
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 8.
    • Musí zaměstnavatel vydat předpis k ochranným pracovním prostředkům?
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • JUDr. Natálie Kuňáková, LL.M., advokátka trvale spolupracující s AK Petráš Rezek - kategorie TALENT ROKU - Právník roku 2022
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 9.
    • Odbory ve firmě založené jen ku zvýšené ochraně vybraných zaměstnanců - funkcionářů odborů - před rozvázáním pracovního poměru?
    • JUDr. Jakub Sivák, Ph.D., právník, externí pedagog PF UK v Praze, státní zástupce působící na Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 8 - kategorie TALENT ROKU - Právník roku 2022
    • Směnka – nesměnka: směnka pozměněná (zfalšovaná)
    • Aktuální stav novely zákoníku práce a přehled očekávaných změn
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Nová pravidla pro práci na dálku v novele zákoníku práce
    • Střídavá péče do každé rodiny?
    • Možnosti nahrazení úředního ověření podpisu elektronickým podpisem v korporátním právu
    • Jak může umělá inteligence pomoci firemním právníkům a advokátním kancelářím?
    • Změny v pracovněprávních předpisech související s novelou zákoníku práce
    • Ústavní soud k úskalím užívání Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Exekuce

    Pravomocné rozhodnutí soudu o nároku poškozeného na náhradu újmy proti škůdci neznamená, že poškozený nemůže využít svého práva (svědčí-li mu toto podle smlouvy nebo...

    Náhrada škody způsobené státem

    Předloží-li v řízení před soudem účastník argumentaci založenou na právním názoru Ústavního soudu, je povinností obecného soudu takový argument vypořádat v odůvodnění rozhodnutí.

    Chybné posouzení dovolání

    Pokud je možno z textu dovolání dovodit, že předpoklad přípustnosti založený na tom, že určitá právní otázka dosud nebyla v rozhodovací praxi řešena, pak Nejvyšší soud pochybil,...

    Zásada kontradiktornosti řízení a náklady řízení

    Zásada kontradiktornosti řízení se uplatní i při rozhodování soudu o nákladech řízení. Účastníci řízení musejí mít podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 38 odst. 2 Listiny...

    Poskytnutí informací

    Ve světle závěrů nálezu sp. zn. Pl. ÚS 25/21 není důvodu, pro který by v případě, kdy Ústav zdravotnických informací a statistiky („ÚZIS“) aplikuje konkrétní zákonný důvod...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.