9. 11. 2017
ID: 106629upozornění pro uživatele

Regulace obchodování s virtuálními měnami v České republice

Zdroj: shutterstock.com

Virtuální měna je Evropským orgánem pro bankovnictví definována jako digitální reprezentant hodnoty, který není vydán centrální bankou ani žádným jiným orgánem veřejného práva, ani není nutně připojena k běžné měně, ale je používána fyzickými nebo právnickými osobami jako prostředek směny (zúčtovací jednotka) a může být elektronicky převedena, uložena nebo obchodována.[1]

 
 Glatzová & Co., s.r.o.
 
Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů („AML zákon“) pro své účely definuje virtuální měnu, jako „elektronicky uchovávanou jednotku bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, a která není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží nebo služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta.“

Skutečnost, že virtuální měna je reprezentována v digitální podobě, nevylučuje možnost, aby byla reprezentována nějakým fyzickým nosičem, například papírem s vytištěným textem nebo mincemi či obdobnými rytými kovovými předměty.

(NE)regulace virtuálních měn


Přestože některé funkce virtuálních měn připomínají činnosti nebo produkty, které již spadají do věcné působnosti regulace Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (dále jen „EMD“), tato regulace na ně nedopadá. Elektronické peníze, na rozdíl od virtuálních měn, představují digitální reprezentaci běžné měny.[2]

Data evidovaná ve virtuální měně nemají charakter pohledávky držitele této měny za jinou osobou, nejsou to tedy bezhotovostní peněžní prostředky ani elektronické peníze ve smyslu zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPS“) ani ve smyslu nového zákona o platebním styku zveřejněného jako sněmovní tisk 1059, který je v čase vyhotovení tohoto článku podepsán prezidentem. Tento názor shodně zaujímá Evropská centrální banka i Česká národní banka.[3]

Směna českých korun za virtuální měnu není ani směnárenskou činností, protože směnárenský obchod je v zákoně č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění pozdějších předpisů, definován jako „obchod spočívající ve směně bankovek, mincí nebo šeků znějících na určitou měnu za bankovky, mince nebo šeky znějící na jinou měnu“. Obchodování s virtuálními měnami proto nebude podléhat ani tomuto zákonu.

Virtuální měnu nelze považovat ani za investiční nástroj ve smyslu zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPKT“), neboť virtuální měna nemá povahu cenného papíru, zaknihovaného cenného papíru ani derivátu.

Povolení České národní banky není potřebné ani k přijímání úhrad za zboží a služby prostřednictvím virtuální měny. Je však potřeba upozornit, že zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů stanoví povinnost přijmout tuzemské bankovky a mince bez omezení a soustavné odmítání tuzemských bankovek a mincí by mohlo rovněž naplnit znaky skutkové podstaty trestného činu ohrožování oběhu tuzemských peněz podle § 239 odst. 2 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník.

Obecně tedy lze říci, že obchodování s virtuální měnou zpravidla nevyžaduje povolení České národní banky ani nepodléhá jejímu dohledu.

Regulace obchodování s virtuálními měnami


Na druhou stranu, najdou se i případy obchodování s virtuální měnou, které budou podléhat regulaci a k jejichž provozování je nezbytné povolení České národní banky. Jedná se zejména o následující případy:

  • 1. Obchodování s deriváty, jejichž podkladovým aktivem je virtuální měna, může v závislosti na podobě obchodování naplnit znaky investičních nástrojů podle ZPKT.
  • 2. Obhospodařování investičního fondu investujícího do virtuálních měn, ať už by se jednalo o fond nabízený veřejnosti nebo fond nabízený jen určitému okruhu investorů.
  • 3. Provádění platebních transakcí v souvislosti s organizací a vypořádáním obchodů s virtuální měnou např. v rámci burzy zaměřené na virtuální měny.
Finanční instituce s povolením České národní banky nesmějí na základě tohoto povolení obchodovat s virtuálními měnami nad rámec správy vlastního majetku. Vedle povolení nebo registrace České národní banky však mohou finanční instituce získat i další podnikatelská povolení a v jejich rámci pak může probíhat i podnikatelské obchodování s virtuálními měnami.

AML/CFT regulace

V souvislosti s obchodováním s virtuálními měnami nelze zapomínat ani na opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. AML zákon stanoví, že tzv. povinnou osobou je „osoba poskytující služby spojené s virtuální měnou, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí elektronicky uchovávaná jednotka bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, a která není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží nebo služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta.“

Jinými slovy, osoby poskytující jakékoli služby v souvislosti s virtuálními měnami, mají postavení povinných osob podle AML zákona.

Důvodová zpráva k předmětné novele AML zákona dokonce přímo míří na provozování platebních bran: „V souvislosti s virtuálními měnami začínají na českém trhu působit různí poskytovatelé služeb, jakými jsou například provozovatelé online obchodovacích portálů (provozování platební brány pro umožnění převodu virtuální měny od kupujícího k prodávajícímu při koupi zboží v e-shopu). […] Virtuální měny přitom představují prvek, s jehož využitím lze přerušit stopu převáděných prostředků. Byť v důsledku zachování elektronické stopy mohou být takové platby dosledovatelné, s ohledem na anonymitu uživatelů a další podmínky těchto služeb je používání měny tohoto typu z hlediska opatření proti praní peněz a financování terorismu třeba považovat za velmi rizikové.“

Závěr

I když obchodování s virtuálními měnami není prozatím téměř nijak regulováno, situace ohledně virtuálních měn je ze strany evropských orgánů bedlivě sledována. Kromě rizika financování terorismu a praní špinavých peněz Evropská centrální banka a upozorňuje zejména na riziko spojené s vysokou volatilitou, anonymitou příjemce a riziko investičního podvodu související s nedostatečnou transparentností.[4] Lze tedy očekávat regulaci obchodování s virtuálními měnami. Ostatně některé nedemokratické státy jako např. Rusko nebo Čína již k regulaci, resp. spíše restrikci nebo rovnou prohibici obchodování s virtuálními měnami přistoupily.


JUDr. Jana Zahránková


Glatzová & Co., s.r.o.

Betlémský palác
Husova 5
110 00  Praha 1

Tel.:    +420 224 401 440
Fax:    +420 224 248 701
e-mail:    office@glatzova.com

 
________________________________
[1] EUROPEAN BANKING AUTHORITY, European Banking Authority. EBA Opinion on ‘virtual currencies’ [online]. 4. 7. 2014 [cit. 2017-10-30]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[2] EUROPEAN BANKING AUTHORITY, European Banking Authority. EBA Opinion on ‘virtual currencies’ [online]. 4. 7. 2014 [cit. 2017-10-30]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[3] EUROPEAN BANKING AUTHORITY, European Banking Authority. EBA Opinion on ‘virtual currencies’ [online]. 4. 7. 2014 [cit. 2017-10-30]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde a ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Obchodování s bitcoiny [online]. 10. 2. 2014 [cit. 2017-10-30]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[4] EUROPEAN CENTRAL BANK. Virtual currency schemes – a further analysis [online]. 2015 [cit. 2017-10-30]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz