Stranou Nového občanského zákoníku a Zákona o obchodních korporacích (ZOK), které by měly vstoupit v platnost 1. ledna 2014, zůstává otázka obchodního rejstříku. V původním návrhu ZOK úprava obchodního rejstříku zakotvena byla, nakonec však má být řešena samostatným zákonem.
Přestože úprava zadržovacího práva nezaznamená s účinností nového občanského zákoníku („NOZ“) nikterak zásadní změny, je na místě zmínit alespoň ve zkratce určité odlišnosti této nové právní úpravy.
Dnem 1. 1. 2014 nabude účinnosti nový občanský zákoník (zákon 89/2012 Sb.). Rozsáhlé změny, které tento zákon přinese, se promítnou i do oblasti nemovitostí a katastru nemovitostí, a to ať již v podobě nové definice nemovitosti, uplatnění zásady superficies solo cedit[1] (tj. stavba je součástí pozemku) či zavedení řady nových věcných práv…
Mezi instituty, které byly před přijetím nového občanského zákoníku[1] (dále jen „NOZ“) dovozovány „pouze“ doktrínou či soudní praxí, patří mj. předsmluvní odpovědnost (culpa in contrahendo). Přestože lze výslovnou kodifikaci této otázky obecně přivítat, považuji za vhodné poukázat také na některé – potenciálně problematické – aspekty nové právní…
Česká právní úprava stanoví jako jeden z nezbytných identifikátorů podnikatele institut obchodní firmy. Současná právní úprava obchodní firmy je obsažena v zákoně 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“). Jelikož je obchodní firma pevně spojena s osobou podnikatele, autoři nového občanského…
Ke dni 1.1.2014 nabývá účinnosti zákon 89/2012 Sb., Občanský zákoník, nebo také tzv. nový Občanský zákoník (dále jen „nový Občanský zákoník“ nebo také „NOZ“), který mimo jiné upravuje právní poměry právnických osob soukromého práva, mezi které patří i nevládní neziskové organizace. Cílem tohoto článku je poskytnout základní přehled změn, které…
Právní principy jsou pravidla, která tvoří základ určitého právního odvětví nebo právního předpisu. Právní principy jsou důležité především při aplikaci právního předpisu v praxi, neboť v souladu s právními principy musí být předpis vykládán, a proto jsou základním kamenem aplikace práva. Právní úpravu základních principů najdeme v ustanoveních §…
Právní úprava zajištění závazků spřízněných osob obsažená v § 56 ZOK doznává oproti současné právní úpravě v § 196a ObchZ podstatných koncepčních změn. Cílem tohoto článku je stručné představení právní úpravy zajištění závazků spřízněných osob s upozorněním na vybrané problematické body.
Řada občanských sdružení poskytujících sociální a obdobné služby stojí před rozhodnutím, jakou cestou transformace se vydat s ohledem na očekávaný nový občanský zákoník („NOZ“) a další změny právních předpisů s ním související. Nová právní úprava přináší také novou terminologii, na kterou si bude třeba zvyknout. S některými rozhodnutími však není…
Od 1. 1. 2014 vstupuje v platnost nový občanský zákoník (NOZ), který přinese mj. revoluční změny v oblasti dědického práva. NOZ obecně navrací k životu mnoho tradičních norem dědického práva a přináší řadu možností, které zákon dříve nedovoloval. Nová je třeba možnost určení náhradního dědice, zavedení dědické smlouvy a institut odkazu. Sepsat…
Od 1. 1. 2014 vstupuje v platnost nejen nový občanský zákoník, ale i zákon 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, přičemž současně přestane platit stávající obchodní zákoník, který doposud upravoval „život“ obchodních společností. Zákon o obchodních korporacích se tak stane novým základním předpisem, který bude upravovat existenci a chod…
Na stránkách www.epravo.cz byl 5. srpna 2013 uveřejněn článek Pojetí smluvní pokuty v NOZ s akcentem na (ne)moderaci smluvní pokuty[1], k jehož závěrům považujeme za nutné se vyjádřit. Autor se v druhé části článku zabývá ustanovením § 2051 nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), které dává dlužníkovi možnost v případě nepřiměřeně vysoké…
V současné době je problematika vlastnictví bytu upravena samostatným zákonem 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (dále ZoVB), který je speciálním zákonem v poměru k občanskému zákoníku. Již delší dobu bylo uvažováno o přijetí nového zákona o vlastnictví bytů, který by lépe odrážel potřeby praxe. Nová úprava vlastnictví bytů byla nakonec zahrnuta v…
Aktuálně platný obchodní zákoník stanoví, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám smlouvy známé nebo k návrhu přiložené. Odchylná ujednání ve smlouvě však mají před zněním obchodních podmínek přednost. Tato…
Zákon o obchodních korporacích (ZOK) přináší do českého právního řádu mnoho novinek. Jednou z nich je i kumulativní hlasování, které bude možno uplatnit u akciových společností a společností s ručením omezeným. Článek si klade za cíl přiblížit tento institut, a to z poněkud širšího pohledu.
Počínaje 1. 1. 2014 vstupuje v účinnost velmi diskutovaný zákon 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Kromě jiného se NOZ dotkne i úpravy smlouvy o smlouvě budoucí (dále jen „smlouva budoucí“), když tuto upravují § 1785-1788 NOZ. V současné době je smlouva o smlouvě budoucí upravena jak v občanském zákoníku (dále jen „OZ“), tak v…
Změny, které přinese NOZ, se dotknou většiny institutů soukromého práva a smluvní pokuta nebude výjimkou. Cílem tohoto příspěvku je především poukázat na novou právní úpravu smluvní pokuty a zamyslet se nad staronově[1] zavedenou moderací smluvní pokuty v soukromém právu.
Ač se institut uznání dluhu může zdát na první pohled jasný a srozumitelný, lze se v praxi setkat s tím, že uznání dluhu nesplňuje zákonné náležitosti a tento úkon pak není považován za platný. O tom, že následuje velké rozčarování na straně věřitelů nelze pochybovat. Připomeňme jen, že uznání dluhu je jednostranný právní úkon upravený v § 558…
Od roku 2014 se snad konečně uleví majitelům nemovitostí s ohledem na komplikované zajišťování bytových náhrad u současných nájemních vztahů. Nový občanský zákoník bytové náhrady neupravuje a navíc se ustanovení tohoto předpisu užijí i na stávající nájemní smlouvy.
Princip právní jistoty vyplývající z konceptu materiálně chápaného právního státu, který je zakotven v čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, se v českém právním řádu projevuje celou řadou požadavků jak na tvorbu práva, tak i na jeho aplikaci. Jedním z těchto projevů je nepochybně právě s odkazem na obecnější právní princip právní jistoty výkladové…
Obecné soudy musí šetřit podstatu a smysl základních práv a volit takový výklad zákona, který minimalizuje zásah do stěžovatelova práva na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1...
Zastavení trestního stíhání pro nepřiměřenou délku trestního řízení nemůže sloužit jako nástroj řešení rozdílných názorů nalézacího a odvolacího soudu na hodnocení skutkového stavu.
Rozhodne-li obecný soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., aniž se ústavně konformně vypořádá s nutností použití § 142 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy k...
Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...
Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...
