Souhrn významných legislativních událostí 16.7.-22.7.2007
Až 70 televizních stanic šířených prostřednictvím digitálního TV vysílání by se mohli dočkat lidé v následujících letech. Členům senátní mediální komise to řekl náměstek ministra vnitra a jeden ze spoluautorů návrhu novely mediálních zákonů Zdeněk Zajíček. Záležet bude podle něj na vývoji techniky a na formátu, v němž se bude program digitálních stanic šířit.
Poslanecká sněmovna
18.7.2007
Vláda nesouhlasí se změnou jednacího řádu Poslanecké sněmovny
Vláda nesouhlasí s komunistickým návrhem na změnu jednacího řádu sněmovny, podle kterého by kabinet měl své předlohy zákonů posílat do Poslanecké sněmovny s větším předstihem než dosud. Novináře o nesouhlasném stanovisku k návrhu informoval vicepremiér Jiří Čunek (KDU-ČSL). Autoři návrhu, který sněmovna projedná bez ohledu na zamítavé stanovisko kabinetu, se domnívají, že poslanci mají nyní na prostudování vládních návrhů málo času.
Minimální desetidenní lhůta mezi doručením vládní předlohy a začátkem schůze sněmovny, kde má být projednávána, by se podle návrhu měla prodloužit na 30 dní.
Problém podle komunistických poslanců nastává především u obsáhlých návrhů. Například vládní balík reformních zákonů, který má 416 stran textu a 36 stran příloh, dorazil do sněmovny 12 dní před začátkem schůze, na níž byl projednáván v prvním čtení.
Komunisté svůj návrh obhajují také tím, že kabinet by měl zákony předkládat za stejných podmínek jako ostatní navrhovatelé, tedy poslanci, Senát či krajská zastupitelstva. Pro ty již nyní platí třicetidenní lhůta.
Přestože minimální lhůta mezi předložením vládního návrhu a jeho projednáváním je nyní desetidenní, poslanci obvykle mají na jeho prostudování více času. První den schůze totiž projednají jen některé návrhy a k většině se dostanou až v dalších dnech a týdnech jednání.
Odborná debata ve sněmovních výborech, která standardně trvá asi dva měsíce, čeká návrhy zákonů až ve druhém čtení. Již v prvním kole projednávání ale sněmovna může rozhodovat o tom, zda předlohu rovnou zamítne či vrátí k dopracování.
20.7.2007
Sněmovna kandidáty do rady Ústavu pro studium totalitních režimů vybere asi v září
Sněmovna bude kandidáty do rady Ústavu pro studium totalitních režimů vybírat zřejmě v druhé polovině září. Poslanecké kluby jí mohou své nominace podávat do 14. září. Sedmičlennou radu ústavu, který se má věnovat zkoumání éry komunismu a nacistické okupace Československa, bude volit Senát. Ze sněmovních kandidátů má podle zákona o vzniku ústavu vybrat dva.
Není vyloučeno, že by Poslanecká sněmovna mohla navrhnout i kandidáty nominované KSČM, která vznik ústavu ostře odmítala podobně jako sociální demokraté. Komunističtí poslanci o výběru kandidáta zatím nehovořili. Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik ale míní, že by měli někoho navrhnout. "Zatím nemám na mysli konkrétní osobu, ale rozhodně bychom nominovat měli," řekl novinářům.
Členy rady bude Senát volit zřejmě na říjnové schůzi. Kandidáty mu mohou kromě Poslanecké sněmovny navrhovat také prezident republiky, sdružení odbojářů nebo politických vězňů nebo občanská sdružení a společnosti, které věnují zkoumání historie, archivnictví, vzdělávání nebo ochraně lidských práv. Z nominací těchto sdružení má Senát podle zákona vybrat čtyři členy rady, jeden vzejde z lidí navržených prezidentem Václavem Klausem.
Předseda senátní volební komise Josef Pavlata (ODS) řekl novinářům, že vzhledem ke způsobu složení rady budou její členové vybíráni pravděpodobně ve trojí volbě. Zvlášť by vybíral prezidentova kandidáta, kandidáty sněmovny a adepty, které nominují sdružení.
Rada bude mít na starosti plán činnosti ústavu nebo jmenování i odvolání jeho ředitele. Zájem o tuto funkci má nynější ředitel archivu bezpečnostních složek ministerstva vnitra Pavel Žáček. Členství v radě bude placené, plat se bude podobně jako u poslanců vypočítávat z takzvané platové základny, která podle ministerstva práce a sociálních věcí pro letošek činí 56.847 korun měsíčně. Předseda rady bude pobírat zhruba polovinu této částky, místopředseda a řadový člen o něco méně.
Volební komise začne nominace kandidátů na členy rady přijímat 1. srpna, tedy v den, kdy i samotný zákon o vzniku ústavu nabude účinnosti. Ústav má zlepšit shromažďování, analyzování a zpřístupňování dokumentů, které vypovídají o období totalit, a to včetně materiálů o činnosti komunistických tajných služeb. Plně začne fungovat až únoru příštího roku, neboť nově zřizovaný Archiv bezpečnostních složek, který bude ústavu podřízen, začne fungovat až sedm měsíců po nabytí účinnosti zákona. Archiv má převzít do správy archiválie od ministerstev a tajných služeb.
Senát
17.7.2007
Digitalizace by mohla přinést až 70 TV stanic
Až 70 televizních stanic šířených prostřednictvím digitálního TV vysílání by se mohli dočkat lidé v následujících letech. Členům senátní mediální komise to řekl náměstek ministra vnitra a jeden ze spoluautorů návrhu novely mediálních zákonů Zdeněk Zajíček. Záležet bude podle něj na vývoji techniky a na formátu, v němž se bude program digitálních stanic šířit.
V současné době se pro šíření digitálního zemského TV signálu používá formát MPEG-2, operátoři ale již testují i zhruba dvakrát úspornější, ale rovněž kvalitní MPEG-4. Do jedné sítě se nyní vejde zhruba čtyři až pět programů v prvním formátu, anebo dvojnásobek v tom úspornějším. "V ČR je možné postavit až sedm sítí. Při MPEG-4 to znamená zvýšení na osm až deset programů na síť, tedy až 70 programových pozic," uvedl Zajíček.
Pro budování sítí pro digitální zemské vysílání je nutné uvolnit současné analogové kmitočty včetně těch, na nichž vysílají TV Nova a Prima. "Bez analogových kmitočtů není možné vytvořit více jak osm nových programových pozic," podotkl Zajíček.
Český telekomunikační úřad navrhuje, aby poslední analogový vysílač byl vypnut do 10. října 2010, Evropská komise doporučuje členům EU, aby tak učinili nejpozději do roku 2012. Pokud by byly do tří až pěti let k dispozici další analogové kmitočty, vznikne podle Zajíčka prostor 16 až 20 programů digitálně včetně těch současných České televize, Novy a Primy vysílaných přes zemské vysílače v současném formátu MPEG-2.
Vláda má nyní na stole návrh novely mediálních zákonů, který by měl podle autorů odblokovat nástup nových digitálních stanic, zbrzděný zejména soudními spory kolem udělování licencí. Návrh nyní proto počítá s tím, že po vypnutí analogové televize otevře trh všem a licenci pro TV vysílání získá každý, kdo o ni požádá. Tak je tomu již u licencí pro satelitní a kabelové vysílání.
Sám Zajíček míní, že vznikne-li prostor pro 70 televizních stanic, bude to více, než jaký bude zájem. Volný prostor tak budou chtít operátoři sítí využít například pro sázení přes televizní obrazovku či možnost využívat bankovních služeb prostřednictvím obrazovky. Tu bude zřejmě také možné využít pro vyřizování některých úředních záležitostí, a to v souvislosti se zaváděním takzvaného e-Governmentu.
18.7.2007
Senát hladce schválil dvouletý odklad státních maturit
Start společných státních maturit se zřejmě nejméně o dva roky odkládá, poprvé by měly studenty čekat až v roce 2010. S dvouletým odkladem počítá novela školského zákona, kterou velkou většinou hlasů schválil Senát. Novelu posoudí ještě prezident.
Zatím platný zákon počítá s tím, že nově se bude maturovat poprvé již v roce 2008. Někteří pravicoví zákonodárci se domnívají, že stát by měl od projektu státních maturit zcela upustit, ministerstvo školství ale s jejich pozdějším zahájením zatím dál počítá.
Většina poslanců i senátorů se shoduje v tom, že start již v příštím roce není možný a způsobil by žákům i pedagogům víc škody než užitku. Zahájení jednotných maturit není podle nich připraveno organizačně, jasno prý ale není ani o obsahové stránce takových zkoušek. Za odložení státních maturit demonstrovalo v Praze v květnu zhruba 10.000 studentů.
Školský zákon, tak jak nyní platí, předpokládá, že obsah, formu i kritéria společné části maturit bude od roku 2008 stanovovat stát, druhá část by měla být dál věcí školy. Zastánci jednotných maturit si od nich slibují sblížení úrovně "zkoušky z dospělosti" na různých školách. Výsledek u maturity by pak prý mohl hrát větší roli při přijímání na vysokou školu.
Společná maturita se má podle dosavadního plánu týkat tří předmětů - českého a cizího jazyka a třetí předmět by byl "povinně-volitelný". Studenti by si museli vybrat mezi matematikou, občanským základem, přírodovědně technickým základem a informačně technologickým základem.
Novela, kterou již v červnu schválila sněmovna, předpokládá, že v roce 2010 budou studenti poprvé skládat společné maturity z češtiny a cizího jazyka, z volitelného předmětu se má začít podle nových pravidel maturovat ještě o dva roky později.
Pro odklad maturit hlasovala v červnu velká většina poslanců a velká většina senátorů. Neznamená to ale, že koalice a opozice jsou v tomto bodě zajedno. Neshodují se na tom, kdo přípravu společných maturit zanedbal. Koaliční zákonodárci míní, že to byly předchozí vlády pod vedením ČSSD, socialisté dávají vinu pravicovým kabinetům, které zemi řídily po volbách.
Někteří opoziční poslanci se navíc obávají toho, že ani v roce 2010 nové maturity nezačnou, protože koaliční strany je opět označí za nepřipravené. "Za dva roky budou odpůrci maturit argumentovat úplně stejně jako nyní a budou chtít další odklad," uvedla již dříve například poslankyně ČSSD Vlasta Bohdalová.
Ministryně školství Dana Kuchtová (Strana zelených) sice odklad státních maturit sama prosazovala, opozici ale v červnu ujistila o tom, že jejich příprava bude dál intenzivně pokračovat. Pracovní skupina odborníků by podle ní měla na podzim říct, jaká bude forma a obsah maturit. Nevyloučila přitom, že se vrátí k modelu víceúrovňové zkoušky. Častá námitka totiž zní, že lze těžko najít model, kdy by jednotná maturita byla přínosem současně pro studenty z gymnázií i různých odborných škol a učilišť.
Hlavní autor návrhu na odklad společných maturitních zkoušek, poslanec ODS Walter Bartoš, v Senátu argumentoval i tím, že spuštění jednotných maturit již příští rok by bylo nekorektní k současným studentům. Podle něj se až ve druhém ročníku dozvěděli, že mají maturovat podle nových pravidel.
Senát odmítl tresty za pouhé držení dětské pornografie
Zavedení trestů za přechovávání dětské pornografie se zatím přinejmenším odkládá. Senát Poslanecké sněmovně vrátil příslušnou novelu trestního zákona. Senátorům se nelíbilo, že by zákon trestal jakékoli přechovávání dětské pornografie, čímž by mohl být zneužitelný.
Za přechovávání dětské pornografie by měl být podle Senátu potrestán pouze ten, kdo ji vyrábí, zpřístupňuje nebo s ní obchoduje. Sněmovní verze novely počítala s tím, že by bylo trestné i samotné vlastnictví takových materiálů. Podle senátorů by ale tento paragraf mohl být zneužit k provokacím a účelovým obviněním například v politice nebo ve školách. Obávali se také, že by tresty mohly postihnout například i lidi, kteří dětské porno dostanou nevyžádanou elektronickou poštou.
Senát schválil novelu zákona o krmivech
Senát schválil vládní návrh novely zákona o krmivech. Novela přizpůsobuje české právo v této oblasti evropské legislativě a zpřesňuje některé povinnosti i sankce. Zákon mimo jiné stanovuje požadavky pro výrobu, dovoz, používání, balení a dopravu krmiv a upravuje i podmínky, za jakých mohou být uváděna do oběhu.
Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče (ODS) se jen za krmiva utratí v zemědělství ročně kolem 15 miliard korun. Při projednávání ve sněmovně letos v březnu řekl, že novela by neměla krmivářským firmám přinést nadbytečnou byrokracii. Obdobně ujišťoval senátory i v současné době. Poslanci přijali několik pozměňovacích návrhů, které kromě jiného snižují pokuty za přestupky proti tomuto zákonu na desetinu. Pokud někdo například nedodrží požadavky na složení krmiv, bude mu hrozit nově pokuta jen 75.000 korun. Novelu schválila sněmovna v půlce června, nyní půjde k podpisu prezidentovi republiky.
19.7.2007
Senát zmírnil postih řidičů
Senát schválil dílčí novelu zákona o silničním provozu. Má například zrušit sankci pro řidiče či cyklistu, který by při nehodě zranil sám sebe. Novela silničního zákona, kterou Senát schválil, je jen dílčí povahy. Rozsáhlejší úpravu sporné normy chystá vláda na konec roku, až bude k dispozici podrobnější vyhodnocení ročního fungování bodového systému. Výrazné změny tohoto zákona připravuje spolu s odborníky i poslanec David Šeich (ODS).
Současná novela počítá mimo jiné s postihem řidičů motocyklů, kteří zakrývají státní poznávací značku, aby policie nemohla zjistit jejich číslo. Ruší také výjimku ze zákazu zastavení a stání na zákonem vymezených místech pro řidiče vozidel rozvážejících poštu. Pokud předlohu podepíše prezident, měla by nabýt účinnosti během srpna.
Senát podpořil snižování emisí CO2 u automobilů
Česká vláda by měla požadovat na Evropské komisi, aby prověřila ekonomické dopady navrhovaného snížení emisí oxidu uhličitého z automobilové dopravy. Doporučuje jí to usnesení, které přijal Senát. Brusel chce do roku 2012 snížit emise CO2 u nových osobních a lehkých užitkových automobilů na průměrných 120 gramů na kilometr. Senátoři také vyzývají vládu, aby co nejrychleji nechala vypracovat studii dopadů navrhovaných opatření pro ČR.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman senátorům řekl, že tato úroveň nebude platit plošně, ale bude se lišit pro jednotlivé země i kategorie vozů. Česká strana je podle něj s tímto stanoviskem spokojena.
Snižování emisí oxidu uhličitého u automobilů je součástí plánu na snižování emisí skleníkových plynů v celé EU. Emise CO2 se přitom podle sdělení komise, které senátoři projednávali, podílejí na celkových emisích zhruba 12 procenty. Komise proto mimo jiné navrhuje, aby unie snížila do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 procent. Podle komise unie jako celek snížila své emise skleníkových plynů v letech 1990 až 2004 o přibližně pět procent, zato emise CO2 ze silniční dopravy se zvýšily o 26 procent.
Technologický pokrok v konstrukci aut podle komise nestačil vyrovnat nárůst dopravy i velikosti vozidel. Brusel proto varuje, že nebudou-li přijata účinná opatření, emise ze silniční dopravy v příštích letech opět vzrostou, čímž by bylo ohroženo úsilí EU o snížení emisí skleníkových plynů v rámci Kjótského protokolu.
Návrh na omezení imunity budou dopracovávat senátní výbory
Senátní návrh, podle něhož by se trestní imunita zákonodárců měla týkat jen jejich projevů v parlamentu budou znovu projednávat výbory horní komory. Senát o tom rozhodl kvůli verdiktu sněmovny, která příslušnou novelu vrátila senátorům k dopracování. Senát možná podle svého předsedy Přemysla Sobotky (ODS) navrhne, aby se trestní imunita vztahovala také na projevy krajských a obecních zastupitelů.
Tento záměr už kritizovala opoziční ČSSD. Předseda jejích poslanců Michal Hašek uvedl, že ODS s návrhem přichází v době, kdy její politici vedle funkce prezidenta a předsedy vlády osadili také 13 ze 14 hejtmanství a i většinu radnic.
Původní návrh poslanci vrátili k dopracování, což je mírnější forma zamítnutí, na popud Marka Bendy z ODS. Argumentoval tím, že trestní imunita je v evropských parlamentech běžná, chrání volené zástupce lidu před výkonnou mocí a zrušit ji by byl omyl.
Benda také ve shodě se Zdeňkem Jičínským (ČSSD) senátorům doporučil, aby se vrátili k obsahu předvolební poslanecké novely, podle níž se imunita měla vztahovat jen na dobu výkonu mandátu. Na to však senátoři nepřistoupí. Horní komora tuto úpravu odmítla kvůli tomu, že s ohledem na délku mandátu by bylo nesmyslné zahajovat trestní stíhání po mnohaleté pauze. Nyní je praxe taková, že pokud parlament svého člena k trestnímu stíhání nevydá, je už v daném případě stíhání navždy vyloučeno.
Předseda Senátu nepředpokládá, že by Senát ve svém původním návrhu provedl velké změny, spíše ji doplním. "Vzniká návrh, a já s ním souhlasím, aby se imunita vztahovala na všechny samosprávy, kde se hlasuje. To, že dneska policie stíhá některé starosty za to, jak hlasovali, mi připadá jako absurdní zásah do zastupitelské demokracie," uvedl Sobotka.
O odškodnění klientů zkrachovalých bank Senát rozhodne na podzim
Klienti bývalé Union banky a Plzeňské banky se až na podzim dozvědí, zda jim Senát dá šanci získat většinu jejich vkladů v těchto zkrachovaných finančních institucích. Lhůtu pro projednávání návrhu zákona, který by měl toto nadstandardní odškodnění umožnit, senátoři o dva měsíce prodloužili. O odklad požádal předseda senátního hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS).
"Neustále se nás dotazují další občané, kteří jsou postiženi činností těchto bank. My bychom potřebovali delší dobu na to, abychom mohli zaujmout správné stanovisko," uvedl. Autorka návrhu, senátorka Soňa Paukrtová (za Stranu pro otevřenou společnost), s odložením souhlasila.
Klienti by podle navrhovaného zákona měli nárok na výplatu dodatečné náhrady ve výši 90 procent veškerých pohledávek z jejich vkladů, a to až do čtyř milionů korun. Odškodnění by se mělo týkat pouze fyzických osob, nikoli firem, které navíc většinou své pohledávky prodaly. Stát by tak nadlimitním odškodnění vyplatil zhruba 950 milionů korun, uvedla Paukrtová.
Normu nicméně už projednával bez konkrétního závěru senátní ústavně-právní výbor. Jeho členové byli ke schválení novely převážně zdrženliví, podle Paukrtové měli principiální problém s nadstandardním odškodňováním.
Paukrtová připomněla, že podobné odškodnění klientů obou bank už parlament jednou schválil v rámci novely, kterou však v únoru zrušil Ústavní soud na návrh Paukrtové a dalších senátorů kvůli nestandardnímu způsobu přijetí ve sněmovně. Byla přidána k nesouvisejícímu zákonu o Fondu národního majetku. Novela odškodňovala klienty obou bank za veškeré pohledávky včetně těch za nepojištěné vklady. Podle nového návrhu by se odškodnění nevztahovalo na společnost PPF.
V případě Plzeňské banky by nárok na odškodnění mělo 15 vkladatelů z celkového počtu 1875, v případě Union banky 1777 klientů. Podle senátorky by měli mít stejné postavení jako vkladatelé dříve zkrachovalých bank, například Universal banky, Pragobanky, nebo Moravia banky.
Zdroj:ČTK
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
