Zákon č. 296/2017 Sb. přinesl s účinností od 30. září 2017 zpřísnění posuzování včasnosti zaplacení soudního poplatku a podmínek pro zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Kdy je zaplacen poplatek včas?
Tentokrát představuji zcela čerstvý nález Ústavního soudu, kterým mi kolegové ze IV. Senátu udělali radost. A myslím, že nejen mě.
K tomuto příspěvku nás podnítila dosavadní zkušenost při implementaci pravidel GDPR[1] (dále jen „obecné nařízení“) a očekávání našich klientů od nové právní úpravy. Smyslem tohoto článku není detailní rozbor problematiky souhlasu, ale jen upozornit, že správce by se měl nejprve zamyslet, než se do obstarávání souhlasů…
Nedávno jsem se setkal s praktickou otázkou, zda může zastupitel městské části (dále též MČ) statutárního města (i třeba zastupitel opoziční a tzv. neuvolněný) dávat náměty do komise rady MČ, ve které není osobně členem?
Rozsáhlá novela stavebního zákona a souvisejících předpisů účinná od 1. ledna 2018 se dotkne m.j. také podmínek pro napadání územních plánů obcí jako jedné z cest pro prosazení jejich změny. Základními změnami jsou především zkrácení obecné lhůty pro napadení opatření obecné povahy a dále zavedení institutu zkráceného postupu při pořizování změny…
Ochrana vlastnického práva jako jeden ze základních atributů moderního právního státu a proti němu stojící zájem na veřejném užívání účelových komunikací. Právě s tímto problémem se v praxi potýkají nejen silniční správní úřady, ale i orgány soudní soustavy, jelikož se jedná o problematiku stojící na pomezí práva veřejného a soukromého a…
Účinnost GDPR[1] se blíží a čím dál víc subjektů se začíná na nová pravidla v oblasti ochrany osobních údajů připravovat. Výjimkou nejsou ani města a obce, na které má nařízení významný dopad. Na rozdíl od soukromých subjektů mají města a obce povinnost za všech okolností jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů (dále „DPO“ nebo…
Stání fondy, jako právnické osoby zřizované zvláštními zákony pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a hospodaření s prostředky pro ně určenými, poskytují fyzickým a právnickým osobám různé formy podpory, mimo jiné, také prostřednictvím účelově vázaného úvěru. V této souvislosti uzavírají státní fondy s příjemci úvěru úvěrové smlouvy…
Novela stavebního zákona, která nabývá účinnosti 1. ledna 2018, s sebou přináší řadu novinek, jejichž záměrem je zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení. Jednou z nich je zavedení tzv. koordinovaného povolovacího řízení, které v některých případech sloučí územní a stavební řízení, případně i řízení o posuzování vlivů na životní prostředí…
Dle § 14f odst. 3 zák. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZRP“) platí, že poskytovatel písemně vyzve příjemce dotace k vrácení dotace nebo její části v jím stanovené lhůtě, pokud se na základě kontrolního zjištění důvodně domnívá, že příjemce dotace, v přímé souvislosti s ní, porušil povinnost…
Dne 1. července tohoto roku nabyly účinnosti dva podstatné zákony v oblasti přestupkového práva. Tím rozsáhlejším je zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „Přestupkový zákon“), tím druhým pak zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Níže přehledně shrneme, k jakým zásadním změnám dochází a na co bychom…
Dohoda o narovnání, zavedená a upravená zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který je účinný od 1.7.2017, je tzv. odklonem od standardního ukončení přestupkového řízení, který v českém právním řádu nepochybně chyběl a to i s ohledem na trestní řízení, kde tento institut funguje již od roku 1995. Určitě se jedná o…
Novela zákona o registru smluv, která vyšla ve sbírce zákonů pod č. 249/2017 Sb. zavádí v § 3 písm. odst. 2 p) výjimku z povinnosti uveřejnění pro smlouvu chráněnou bankovním tajemstvím; to neplatí, jde-li o smlouvu mezi bankou a osobou uvedenou v § 2 odst. 1, která se týká používání veřejných prostředků.
V reakci na článek Povinnost obce vymáhat pohledávky a možnost obce prominout dluh, či vzdát se svých práv[1] ze dne 4. 9. 2017 považuji za nutné poukázat na problematiku povinnosti obce platit soudní poplatky a to zejména v civilních sporech.
Finanční úřady, celní úřady i další správci daně v některých případech vykonávají svoji pravomoc nad rámec přípustných mezí. Jejich zákonnou povinností je mj. šetřit práva daňových subjektů. Jeden z příkladů nezákonných situací nastává, když použijí zajišťovací příkazy („ZP“) příliš extenzivně, v rozporu se zákonnými podmínkami. Toto nadužívání se…
Změny závazků ze smluv na veřejnou zakázku jsou jedním z nejčastěji diskutovaných témat v souvislosti s právní úpravou zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Především v souvislosti s tzv. „změnou de minimis“ upravenou v § 222 odst. 4 ZZVZ, jejíž využití ze strany zadavatelů není…
Ke dni 1.10.2016 nabyl účinnosti nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „NZVZ“). Ve svém ustanovení § 11 NZVZ upravuje tzv. vertikální spolupráci nahrazující a modifikující dosavadní úpravu tzv. in-house zadávání veřejných zakázek, tj. zadávání zakázek osobám, které zadavatelé ovládají jako své organizační složky.
Nedávno zde na portálu vyšel článek[1] o aktuálním nálezu Ústavního soudu[2], který potvrdil, že na společnost ČEZ, a.s. je nutné nahlížet ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím spíše jako na soukromou obchodní korporaci a nikoliv veřejnou instituci. Shodou okolností několik týdnů po tomto přelomovém rozhodnutí přichází Nejvyšší…
Od měsíce května letošního roku opětovně řada, především právnických, osob věnovala zvýšenou pozornost dění v našem parlamentu. Po zdlouhavých snahách byl totiž dne 18. května 2017 Poslanecké sněmovně předložen (další) návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování…
O tom, že poškozený je zvlášť zranitelnou obětí, nevydává soud samostatné usnesení podle § 51a odst. 2 tr. ř. Rozhodne-li usnesením podle § 51a odst. 4 tr. ř. o ustanovení...
Rozsah a způsob uspokojení nároků poškozeného nejsou podle § 175a odst. 6 písm. g) tr. ř. nutnou součástí obsahu dohody o vině a trestu, avšak státní zástupce při jejím...
Orgán rozhodující o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného (§ 47 odst. 1 tr. ř.) nebo o zajištění věci důležité pro trestní řízení nikoli pro důkazní účely [§...
Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.
Shodné účinky jako upozornění na možnost přísnějšího právního posouzení skutku podle § 225 odst. 2 tr. ř. má i kasační rozhodnutí odvolacího soudu v téže věci, ve kterém je...
