epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    3. 6. 2011
    ID: 73787upozornění pro uživatele

    Stanovisko Generálního advokáta: Informace poskytnuté v rámci „leniency“ žádosti nesmí být zpřístupněny třetím osobám, které se žalobou domáhají náhrady škody

    V prosinci 2010 vydal Generální advokát Soudního dvora Mazák[1] stanovisko k případu Pfleiderer[2], v rámci kterého se zabýval otázkou, zda informace a podklady, které byly soutěžnímu úřadu dobrovolně sděleny členem kartelu v rámci jeho žádosti o leniency, mohou být zpřístupněny třetí osobě, která byla existencí kartelu poškozena a která připravuje občanskoprávní žalobu na náhradu utrpěné škody. Po pečlivé analýze dospěl k závěru, že informace, jež tvoří základ leniency žádosti, soutěžní úřad zpřístupnit nesmí.

     

    havel holasek nove

    Leniency programy (tzv. programy shovívavosti) jsou institutem aplikovaným Evropskou komisí i jednotlivými národními soutěžními úřady. Jako nástroj k odhalování kartelových dohod jsou zavedeny ve většině členských států EU (včetně ČR). Žadatelům – soutěžitelům, jimž by za normálních okolností v případě prokázání účasti na kartelu hrozila plná sankce za porušení soutěžního práva – poskytují výměnou za informace a důkazy o existenci kartelu částečnou nebo úplnou imunitu. Leniency programy tak přispívají k odhalení závažných kartelových dohod, které by jinak mohly zůstat nezjištěny a nepotrestány.

    V předmětné věci se jednalo o případ odhaleného kartelu výrobců tzv. dekoračního papíru.[3] Za uzavírání dohod o cenách a omezení výroby uložil německý soutěžní úřad (Bundeskartellamt) třem největším evropským výrobcům a pěti osobně odpovědným fyzickým osobám pokutu v celkové výši 62 mil Eur. K úspěšnému odhalení a potrestání kartelu přitom přispěl rovněž leniency program Bundeskartellamtu. Společnost Pfleiderer patří mezi největší výrobce produktů založených na využití dekoračního papíru a v návaznosti na prokázanou existenci kartelu se jako významný odběratel rozhodla požadovat po jeho členech náhradu způsobené škody. K přípravě žaloby přitom zamýšlela využít i informace a doklady, které byly předmětem leniency žádosti jednoho z členů kartelu, a proto požádala Bundeskartellamt o jejich zpřístupnění. Bundeskartellamt však tuto žádost odmítl, a Pfleiderer se proto rozhodla zpřístupnění požadovaných informací dovolat soudní cestou. Obvodní soud v Bonnu se pak rozhodl předložit předběžnou otázku Soudnímu dvoru.

    Předmětem otázky bylo, zda příslušná pravidla evropského práva vylučují, aby bylo osobám poškozeným kartelem umožněno nahlédnutí do žádostí o leniency a do informací a dokumentů, které žadatel o leniency v této souvislosti dobrovolně předložil, v situaci, kdy orgán pro hospodářskou soutěž tyto informace a dokumenty získal na základě vnitrostátního leniency programu a žadatel hodlá uplatnit soudní cestou občanskoprávní nároky plynoucí mu vůči členům kartelu na základě porušení soutěžních pravidel.

    Generální advokát nejprve zdůraznil, že k odepření možnosti nahlédnutí do podkladů, které by mohly být použity jako důkazní prostředek při vymáhání náhrady škody, musí existovat vážné legitimní důvody veřejného nebo soukromého zájmu. V opačném případě by takový postoj soutěžního úřadu mohl znamenat faktický zásah a omezení základního práva poškozeného na účinné prostředky nápravy, které mu garantuje čl. 101 SFEU a čl. 47 ve spojení s čl. 51 Charty základních práv EU, resp. čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Jak však dále uvedl, poskytnutí všech informací a podkladů předložených žadatelem o leniency by nicméně mohlo vážně ohrozit atraktivnost, a tedy účinnost celého leniency programu. I když by případný žadatel mohl (v rámci řízení u soutěžního úřadu) stále dosáhnout osvobození od pokuty nebo její výrazné snížení, mohl by mít pocit, že takovou výhodu převáží zvýšené riziko jeho odpovědnosti za škodu. V rámci občanskoprávního řízení by se totiž v důsledku svých prohlášení (součástí leniency žádosti je i plné přiznání viny) mohl dostat do horší důkazní pozice, než ostatní členové kartelu, kteří taková prohlášení neučinili. Podle Generálního advokáta je přitom při vymáhání soutěžního práva v současnosti mnohem významnější role Evropské komise a národních soutěžních orgánů než soukromých žalob na náhradu škody. Úloha těchto žalob je podle Generálního advokáta v evropském kontextu tak malá, že lze váhat, zda použití výrazu „private enforcement“ je vůbec adekvátní. Na druhou stranu rozhodnutí soutěžních úřadů o existenci kartelu může významně usnadnit pozici poškozeného domáhajícího se následně náhrady škody. I proto je zde namístě dát přednost zájmu na ochraně žadatele o leniency.

    Podle názoru Generálního advokáta by proto nemělo dojít ke zpřístupnění dobrovolných prohlášení učiněných žadatelem v průběhu leniency procedury, v rámci kterých fakticky přiznává a popisuje soutěžnímu orgánu svoji účast na porušení soutěžních pravidel. Na druhou stranu by však nemělo být bráněno v přístupu k již dříve existujícím dokumentům, byť je žadatel předložil v průběhu leniency procedury, pokud tyto dokumenty mohou zlepšit důkazní pozici poškozeného. Tyto dokumenty totiž existovaly nezávisle na této proceduře a teoreticky mohly být soutěžním úřadem odhaleny jiným způsobem.

    Uvedený závěr Generálního advokáta je významný i pro aplikaci českého soutěžního práva, neboť Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rovněž aplikuje vlastní leniency program. Lze tak předpokládat, že v případě podobné situace bude přihlížet k výše uvedeným závěrům, a to zejména tehdy, bude-li tento právní názor, jak je všeobecně očekáváno, přijat i Soudním dvorem v konečném rozhodnutí. V takovém případě se opětovně může zvýšit atraktivita leniency programů pro účastníky kartelu, která byla v poslední době poněkud ohrožena nejistotou ohledně dalšího vývoje soukromoprávního vymáhání soutěžního práva a rozsahu nástrojů, které budou poškozeným pro tento účel k dispozici. Z globálnějšího hlediska pak lze komentované stanovisko chápat jako uznání primární role veřejnoprávního prosazování soutěžního práva ze strany soutěžních úřadů v kontextu evropské právní kultury.


    Ivo Šimeček, advokát


    Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář

    Týn 1049/3
    110  00  Praha 1

    Tel.:   +420 224 895 950
    Fax:   +420 224 895 980
    e-mail:  office@havelholasek.cz

     

    prf 2010 male

    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Generální advokáti představují zvláštní institut zřízený při Soudním dvoře EU. Vydávají odborná právní stanoviska k projednávaným případům, která slouží jako bezprostřední podklad pro vlastní rozhodnutí soudu ve věci, přičemž v naprosté většině případů Soudní dvůr závěry plně respektuje Generálního advokáta. Stanovisko Generálního advokáta je tak jakousi předzvěstí toho, jak Soudní dvůr v dané věci velmi pravděpodobně rozhodne. Jeho názor je nadto i obecně respektován v rámci rozhodovací praxe soutěžních úřadů.
    [2] Případ vedený Soudním dvorem pod C-360/09 Pfleiderer AG v Bundeskartellamt.
    [3] Jedná se o speciální papír používaný pro povrchovou úpravu dřevěných kompozicových materiálů.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Ivo Šimeček ( Havel, Holásek & Partners )
    3. 6. 2011

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Squeeze-out a sell-out a jejich souběh
    • Konec snižování úrokových sazeb? Klíčová úroková sazba 2T repo zůstala v srpnu na 3,5 %
    • Právo na soukromí vs. transparentnost firem: Kontroverze kolem evidence skutečných majitelů
    • Investiční zprostředkovatel pod dohledem: Povinnosti, rizika a regulatorní mantinely jeho činností
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Sankce Evropské unie proti Rusku a jejich dopad na obchodní smlouvy
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Strategická transformace: Jak odštěpení do SPV posílí váš projekt a ochrání vaše podnikání
    • Oceňování automobilů jako součást ocenění společnosti
    • Kyberbezpečnost v civilním letectví a její právní rámec

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 25.09.2025Digitalizace HR dokumentů po novele (online - živé vysílání) - 25.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • 10 otázek pro ... Jana Kramperu
    • Squeeze-out a sell-out a jejich souběh
    • Návrh na zrušení výpovědi leasingové smlouvy ve světle nálezu Ústavního soudu
    • DEAL MONITOR
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • Výklad právních norem
    • Nejvyšší soud k zásadě reformationis in peius v insolvenčním řízení
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • 10 otázek pro ... Jana Kramperu
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • Právo na soukromí vs. transparentnost firem: Kontroverze kolem evidence skutečných majitelů
    • Nejvyšší soud k zásadě reformationis in peius v insolvenčním řízení
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 2. díl: Oprávněný zájem jako titul pro trénink AI
    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu

    Soudní rozhodnutí

    Insolvenční řízení

    Žalobou z lepšího práva se rozumí žaloba, kterou se třetí osoba domáhá po tom, komu byla z majetkové podstaty (výtěžku jejího zpeněžení, jímž mohou být i splátky při...

    Výklad právních norem

    Za situace, kdy jsou podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („ZESM“) údaje o skutečných majitelích zapsané v evidenci skutečných majitelů...

    Vydání výtěžku zpeněžení

    Jestliže osoby nadané popěrným právem nepopřely pohledávku věřitele přihlášenou do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako pohledávku s právem na uspokojení ze...

    Soudní poplatky

    Žádosti poplatníka podle § 9 odst. 4 písm. c/ zákona o soudních poplatcích založené na tvrzení, že „nemohl poplatek dosud zaplatit“, avšak očekává, že mu jeho dlužník brzy...

    Insolvence

    Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.