trestní právo

Dle ustanovení § 65 odst. 1 z. č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „trestní řád“) mají obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka podle § 55 odst. 2, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie…

Vedle ukládaného trestu je odsouzenému běžně ukládaná rovněž povinnost uhradit poškozenému případně vzniklou škodu. Jak je to ale s následky neuhrazení škody poškozenému v případě podmíněně odloženého výkonu trestu odnětí svobody?

Občas se objeví soudní rozhodnutí, která svým obsahem zaujmou nejen odbornou obec, ale budí vášně i mezi laickou veřejností. Jedním z takovýchto rozhodnutí je nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2020, sp.zn. IV. ÚS 950/19, kterým byla zamítnuta stížnost stěžovatele odsouzeného k šestiletému trestu odnětí svobody za pěstování konopí na zahradě…

Tématem příspěvku je skutková podstata trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku, který je upraven v ustanovení § 220 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Se správou cizího majetku se v určité podobě lze setkat relativně často jak v běžném, tak i v profesním životě.

V právní teorii i praxi vyvstává otázka, zda kybernetické útoky typu DoS či DDoS je možné považovat jako trestný čin. Ačkoliv je DoS/DDoS útok obecně považován za formu kyberkriminality, je vůbec možné takový typ útoků postihovat dle českého trestního zákoníku?

K dni 2. 4. 2020 bylo nemocí COVID-19 nakaženo v České republice celkem 3604 osob a nemoc si vyžádala již 40 obětí[1].

V právním řádu České republiky je i přes některé individuální snahy o změnu legislativy dlouhodobě stanovená nulová tolerance alkoholu v krvi při řízení vozidel. Tento článek se věnuje vymezení hranice mezi přestupkem a trestným činem v dopravě z pohledu soudní praxe a způsobu měření hladiny alkoholu v krvi…

V praxi se lze nezřídka setkat s následující situací: Pro stejný skutek je zahájeno trestní stíhání jak fyzické osoby, tak právnické osoby, jíž je daná fyzická osoba jediným statutárním orgánem. V takovém případě se tato fyzická osoba, řekněme trestně stíhaný jednatel společnosti s ručením omezeným, zpravidla obrátí na advokáta se žádostí o…

Návrh nového zákona o zbraních [1] připravený expertní pracovní skupinou při Ministerstvu vnitra doznává své finální podoby a později v průběhu letošního roku bude předložen ke schválení Parlamentem (pozor: nezaměňovat s implementační „mininovelou“ nynějšího zákona o zbraních č. 119/2002 Sb., PS tiskem č. 92 [2], který Sněmovna projednává v…

Dnes představný nález Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 1860/19 ze dne 4. 2. 2020) se týká trestního práva, konkrétně dohody o vině a trestu. Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech byla schválena dohoda o vině a trestu mezi stěžovateli (obviněnými) a státní zástupkyní. Na základě této dohody byli stěžovatelé uznáni vinnými ze spáchání řady…

Omylem se obecně rozumí nesoulad pachatelova vědění, jeho vnímání či představy se skutečností, a to z důvodu, že si pachatel nějakou skutečnost vůbec neuvědomuje, nebo proto, že o ní měl nesprávnou představu. Omyly se mohou dělit podle předmětu, kterého se omyl týká, na právní (omyl v právní normě) a skutkový (omyl ohledně skutkových faktů), nebo…

V níže uvedeném příspěvku se zaměřím na detailní rozbor nálezu Ústavního soudu, o jehož vydání již bylo na stránkách epravo informováno a který si zasluhuje náležitou pozornost odborné veřejnosti.

Následující text se věnuje problematice vyživovací povinnosti z pohledu civilního práva a rovněž z pohledu práva trestního v případě, že vyživovací povinnost není řádně plněna.

Na úvod krátké historické okénko. V Koldínově zákoníku ze 16. století (známého pod názvem Práva městská království českého a markrabství moravského spolu s krátkou jich summou) v čl. B LXVII. bod I. se uvádí: „Svědectví toliko jednoho svědka za dostatek ku právu v žádné při býti nemůže. Přísloví jest. Unus vir, nullus vir, jedna osoba, žádná…

Presumpce neviny patří k všeobecně známé zásadě trestního řízení a je základním kamenem trestního práva liberálně demokratického státu v západním pojetí civilizace. Tato zásada se jako právní domněnka uplatňuje zpravidla v trestním a přestupkovém řízení, kdy se na obviněného nahlíží jako na nevinného, dokud o jeho vině není pravomocně rozhodnuto.

Pozornosti bedlivého adresáta právních předpisů jistě neuniknul novelizační zákon č. 287/2018 Sb., který vstoupil v účinnost 1. 2. 2019 a mimo jiné znamenal revoluci pro trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti, jak jej zná současný trestní zákoník. Šlo ale o revoluci prospěšnou?

Dne 4. prosince 2019 Poslanecká sněmovna ve třetím čtení téměř jednohlasně schválila poslanecký návrh zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoB“), a zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů…

S trestnými činy se od nepaměti pojí institut oběti. Problematiku zacházení s oběťmi v rámci právního řádu České republiky lze nalézt v zákoně č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů (dále jen „zákon o obětech trestných činů“).

Ústavní soud opět rozhodoval o ústavní stížnosti proti rozhodnutím soudů o zabrání věci. Svým nálezem sp. zn. II. ÚS 807/19 ze dne 14. listopadu 2019 ústavní stížnosti vyhověl a zrušil napadená usnesení Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu v Ostravě v částech týkajících se zabrání obrazů stěžovatele, protože jimi bylo porušeno základní…

Náležitá právní prověrka neboli Due Diligence je nezbytnou součástí každé větší obchodní transakce, zejména při převodu obchodního podílu. Opomíjenou součástí právní prověrky ale bývá aspekt trestněprávní. Má však vůbec smysl zabývat se v rámci Due Diligence prověrkou z hlediska trestního práva?