Výpověď z nájmu

Dle § 719 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, pronajatý  byt nebo  jeho  část  lze jinému  přenechat do podnájmu na dobu  určenou ve smlouvě o podnájmu  nebo bez časového

určení.

Dát takto byt či jeho část do podnájmu je však možné jen se souhlasem pronajímatele, přičemž tento souhlas musí být udělen písemně. Může být součástí jak nájemní smlouvy uzavřené s nájemcem, může být ale i dán „ad hoc“, tedy vždy ke konkrétní podnájemní smlouvě. Souhlas  pronajímatele bude zpravidla předcházet uzavření této podnájemní smlouvy, třebaže z dikce zákona tento požadavek výslovně nevyplývá.

V případě, že nájemce dá třetí osobě pronajatý byt či jeho část do užívání (podnájmu) bez vědomí pronajímatele, popř. pronajímatel odmítne nájemci souhlas písemně udělit či jej udělí jen ústně, je podnájemní smlouva neplatná. V takovém případě se na ni pohlíží jako by nikdy nebyla uzavřena  a smluvní stranám z ní nevznikají žádná práva a povinnosti. Osoby, se kterými nájemce tuto neplatnou podnájemní smlouvu uzavřel, jsou proto povinny okamžitě přestat předmětný byt či jeho část užívat a vyklidit z těchto prostor veškeré své věci. V opačném případě může pronajímatel bytu proti nim podat na soud žalobu o vyklizení těchto prostor.

Vzhledem k tomu, že v předchozím odstavci uvedené protiprávní jednání nájemce občanský zákoník považuje za  hrubé porušení povinností nájemce vyplývajících z nájemního vztahu, dává občanský zákoník dále pronajímateli možnost nájemní smlouvu uzavřenou s tímto nájemcem vypovědět, samozřejmě i v tomto případě s přivolením soudu.

Přenechání pronajatého bytu či jeho části do podnájmu třetí osobě bez písemného souhlasu pronajímatele jakožto vlastníka těchto prostor tak občanský zákoník činí výpovědním důvodem dle § 711 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku.